Anton Rašla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Generál JUDr. Anton Rašla (15. září 1911 - 17. května 2007 Bratislava) byl slovenský vojenský prokurátor a právník. Byl polním prokurátorem SNP, jedním ze tří žalobců při procesu s Jozefem Tisem (mimo jiné přednesl závěrečnou řeč) a v poslední době se připomíná i jeho podíl na odsouzení masového vraha Karola Pazúra, kterého dosáhl i přes odpor některých komunistických pohlavárů, jmenovitě zejména Bedřicha Reicina.

Na přelomu 40. a 50. let jako oddaný služebník komunistického režimu vedl vykonstruované procesy proti odpůrcům komunistů, podílel se mimo jiné na třech justičních vraždách v procesu s křesťanskou protikomunistickou organizací Biela légia.

V roce 1954 byl sám odsouzený ve vykonstruovaném procese na doživotní odnětí svobody. Po rehabilitaci, které dosáhl roku 1963, pracoval až do důchodu na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Poté ještě působil do roku 1984 na Katedře trestního práva na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Po roce 1989 vydal několik memoárových titulů.

Obsah

[editovat] Proces s Bielou légiou

Rašla byl hlavní prokurátor ve vykonstruovaném procesu, v němž byli tři členové Bílé legie (Anton Tunega, Eduard Tesár a Albert Púčik) odsouzeni na doživotí. Rašla se proti rozsudku odvolal a nejvyšší soud jeho odvolání vyhověl a odsoudil všechny tři k trestu smrti.[1] Rašla se až do konce života považoval v této věci za „nevinného a nezúčastněného“. Tvrdil, že dotyční byli zakuklení ľuďáci, kteří chtěli vrátit na Slovensko totalitní režim z let 1939-1945, že o definitivní verzi rozsudku rozhodla tzv. Bezpečnostní pětka v Bratislavě, na jejíž doporučení Nejvyšší soud v Praze udělil tresty smrti, že on sám se sice proti rozsudku odvolal, ale výslovně při odvolání trest smrti neuvedl (ale že se nechce vymlouvat), že dotyční byli uměle vytvoření mučedníci a že za jeho obviňováním je msta ľuďáků za to, že dostal na šibenici Tisa.[2]

[editovat] Knihy

  • Tiso a povstanie (Pravda, Bratislava, 1947)
  • Civilista v armáde (Vydavateľstvo politickej literatúry Brat. 1967)
  • Neporazená armáda (Obzor 1969)
  • Ľudové súdy v Československu po II. svetovej vojne ako forma mimoriadneho súdnictva (Vydavateľstvo SAV 1969)
  • Polní prokurátor vzpomíná (Naše Vojsko Praha 1970)
  • Proces s dr. J. Tisom. Spomienky obžalobcu A. Rašlu a obhajcu E. Žabkayho (Tatrapress Brat. 1990)
  • Inkvizícia nezomiera (Obzor Brat. 1991)
  • Spomienky spoza mreží (Vidas Banská Bystrica 1998)
  • Zastupoval som českoslovesnký štát (Privatpress Prešov 1999)

[editovat] Reference

  1. ↑ http://www.trencin.sk/tmp/asset_cache/link/0000082162/17.%20Hist%F3ria%20mesta%20Tren%E8%EDn.pdf Příběh popraveného politického väzňa Antona Tunegu
  2. ↑ http://www.noveslovo.sk/archiv/2001-48/ominulosti.asp Anton Rašla: Svätá lož, @Slovo 48/2001

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton_Ra%C5%A1la“
V jiných jazycích