Alexandra Kollontajová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandra Kollontajová
Příbuzenstvo
otec Michail Domontovič
1. manžel Vladimir Kollontaj
2. manžel Pavel Dybenko

Alexandra Michailovna "Šura" Kollontajová (Алекса́ндра Миха́йловна Коллонта́й — rozená Domontovičová, Домонто́вич) (31. března 18729. března 1952 byla ruská komunistická revolucionářka. Nejdříve byla členkou strany menševiků, v roce 1915 přestoupila k bolševikům. V roce 1923 se stala sovětskou zástupkyní v Norsku, čímž se stala první ženou na světě v diplomatických službách. Byla také propagátorkou volné lásky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v březnu 1872 jako dcera vysoce postaveného generála ruské armády a finské sedlačky. V sedmnácti se odmítla stát ženou mladého generála – adjunkta cara Alexandra III. a v roce 1893 se provdala za inženýra Vladimíra Kollontaje. Porodila mu syna a po 4 letech se rozvedla.

V roce 1897 odjela do Švýcarska, kde na univerzitě vystudovala ekonomiku a statistiku, později odjela do Londýna, kde poznala socialistu Webba, a následně pak do Berlína, kde se seznámila s Kautským a Luxemburgovou. V té době se její bývalý manžel podruhé oženil a jeho nová žena přijala jejího syna za vlastního.

Alexandra se po vyřešení rodinných problémů začala plně věnovat práci v Sociálně demokratické dělnické straně Ruska a záhy se dostává do jejího vedení. Lavíruje mezi menševiky a bolševiky, ale Lenin ji přesvědčí a ona v roce 1915 trvale přechází k bolševikům. V červnu 1917 je po prvním pokusu bolševiků o převzetí moci zatčena a na krátko uvězněna. Ale po Říjnové revoluci, jíž se sama aktivně zúčastnila, se stává lidovou komisařkou (ministryní) sociálního zabezpečení. Po revoluci si vzala vojenského činitele a předsedu Centrobaltu Pavla Dybenka, s nímž se roku 1922 rozvedla. Na stranických sjezdech prosazuje radikální feministické řešení „ženské otázky“, v roce 1920 zakládá oddělení žen při ÚV KSR(b). 4. října 1922 se stala první sovětskou a ruskou diplomatkou vůbec, když byla jmenována zplnomocněnou zástupkyní sovětské vlády v Norsku. V září 1926 byla vyslána jako diplomatka do Mexika, ale kvůli zdravotním potížím s tamním klimatem se téhož roku vrátila do Norska.

Alexandra Kollontajová na poštovní známce z roku 1972

30. října 1930 se A. M. Kollontajová stala jako první žena v této funkci na světě, velvyslankyní Sovětského svazu ve Švédském království. Zde v diplomatických službách vykonala mnoho pro zachování neutrality Švédska v druhé světové válce. Měla rovněž významný podíl na zprostředkování příměří mezi Moskvou a Finskem v roce 1940 a také na vystoupení Finska z hitlerovské Osy v roce 1944.

Při neúnavné práci se těžce roznemohla na levou ruku i nohu a 18. března 1945 svou misi ve Stockholmu ukončila. Nadále však, jako konzultantka, pracovala pro ministerstvo zahraničí, a to prakticky až do své smrti 9. března 1952

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Zdroj: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/22992#ixzz0iYelehxW