Akira Kurosawa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Akira Kurosawa
Akira Kurosawa na natáčení filmu Sedm samurajů (1953)
Akira Kurosawa na natáčení filmu Sedm samurajů (1953)
Narození 23. březen 1910
Óta, Tokio, Japonsko
Úmrtí 6. září 1998
Setagaja, Tokio, Japonsko
Bydliště Japonsko
Národnost Japonsko japonská
Povolání režisér, scenárista
Domovské město Japonsko
Ocenění Velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku (23. června 1981)
Rytířský velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku (28. února 1986)
Řád kultury
Řád čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akira Kurosawa (japonsky: 黒澤 明, Kurosawa Akira, 23. března 1910, Óta, Tokio6. září 1998, Setagaja, Tokio) byl jeden z nejvýznamnějších japonských i světových filmových režisérů a scenáristů.

Počátky[editovat | editovat zdroj]

První Kurosawovy filmy vznikaly v době druhé světové války. Z nich nejvýše hodnocený je film Velká legenda Judo. Ani ten ale není příliš známý a ve stínu režisérova pozdějšího díla se zdá být poměrně bezvýznamným. Navíc jsou některé z nich (Nejkrásnější) točeny na státní zakázku a mají tak oslavit Japonsko válčící po boku nacistického Německa.

Sociálně laděné filmy ze současnosti[editovat | editovat zdroj]

detektivní film Toulavý pes (1949) patří mezi film noir

Podstatně významnější filmy začal točit Kurosawa po válce. Zobrazují situaci tehdejšího poválečného Japonska a jsou značně sociálně kritické. Všímají si situace těch nejchudších, zobrazují bídu obyčejných lidí, často se zabývají otázkou hranice, za níž je člověk ochoten porušit psaná i nepsaná pravidla. Jsou také velmi kritické vůči korupci, především korupci nejrůznějších úředníků. Kladou si, též otázky po kořenech sociální nespravedlnosti, ale také po kořenech bezohledného, krutého, či naopak správného a čestného jednání. V roce 1948 tak vzniká film Opilý anděl, v roce 1949 film s kriminální zápletkou Toulavý pes. Ačkoli už v roce 1950 přichází Kurosawa s žánrem, který jej proslavil nejvíce, totiž s historickým filmem, sociálně kritická témata ze současnosti se v jeho díle objevují i dále. To je případ dramatu v němž se hlavní hrdina snaží smysluplně vyrovnat s faktem, že mu zbývá pouze půl roku života: Žít - 1952, příběhu strachu člověka, který prodělal svržení atomové pumy: Žiji ve strachu - 1955, značně tragický příběh člověka, který se rozhodl vzdorovat neprůhledné a bezohledné moci mamutích korporací: Zlý chlap spí dobře - 1960, i detektivky Nebe a peklo - 1963.

Už v prvních filmech překvapuje Kurosawa nejen samotnou režií, silnými náměty, prostředím filmů, hereckými výkony, ale také fascinující kamerou. Prakticky každý Kurosawův film znovu překvapí lyrikou dlouhých záběrů, scén v nichž se zdánlivě nic neděje, ale které mají velikou psychologickou hloubku a v nichž probíhá nenápadné a tiché drama. To je rys, který ještě umocnil nástup širokoúhlého filmu, zvýrazňujícího vizuální sílu Kurosawových snímků. Na tomto faktu fascinujících záběrů nakonec nic nemění to, že režisérovy nejslavnější filmy jsou natočeny černobíle. Nebarevný materiál snad ještě zesiluje sílu zachyceného obrazu. Dokonce působí dojmem, že každý jednotlivý záběr vystřižený z filmového pásu by obstál i jako mistrovská fotografie.

Historické filmy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 natočil Kurosawa historický film Lidé, kteří šlapou tygrovi na ocas, ale ten byl zakázán japonskou cenzurou pro zobrazování feudálních hodnot. Byl představen japonské veřejnosti až v roce 1952. Prvním Kurosawovým historickým filmem, který byl představen nejen japonské (1950), ale i západní veřejnosti (1951) je Rašomon. Ten je složen ze čtyř vyprávění stejného příběhu různými lidmi. Zároveň je i prvním filmem, který obdržel mezinárodní ocenění. V roce 1951 následuje filmová adaptace Dostojevského románu Idiot. Jak je ovšem u Kurosawy běžné, převedl režisér tuto evropskou látku do Japonských reálií - Idiot (1951).

V roce 1954 pak Kurosawa vytvořil své opus magnum, dílo ověnčené mnoha superlativy, legendární film Sedm samurajů. Kurosawa v něm složil hold především samurajskému stavu. Není proto bez zajímavosti, že on sám pocházel ze starého samurajského rodu. Ačkoli film trvá plných 207 minut a je tak i mezi Kurosawovými díly extrémně dlouhým, lze zároveň říci, že v něm není slabých a zbytečných míst. I po více než padesáti letech od doby vzniku tento film diváky fascinuje a strhává. Podle tohoto filmu byla mimochodem později natočena americká verze příběhu, která přejala dokonce i původní název Kurosawova díla, totiž: Sedm statečných. Tato verze si téměř doslovně přejímá děj, ale přitom se zcela míjí s Kurosawovou poetikou a působí tak spíše jako nepovedený plagiát.

Adaptací Shakespearova dramatu Macbeth je v roce 1957 natočený Krvavý trůn. V roce 1958 pak režisér točí pro změnu historickou komedii Tři zločinci ve skryté pevnosti (V Česku vyšla na DVD pod anglickým názvem The Hidden Fortress). V roce 1961 pak Kurosawa ve filmu Tělesná stráž neboli Jódžinbó vytvořil zcela nového hrdinu a navíc se nechtě podílel na vzniku filmu Pro hrst dolarů (Pro pár dolarů) (režie Sergio Leone), který je výborným remakem Tělesné stráže a zároveň stojí na počátku éry tzv. spaghetti-westernu (Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý, Tenkrát na Západě). Volným pokračováním filmu Yojimbo jsou v roce 1962 natočení Odvážní mužové neboli Sanjuro.

Nového filmařského vrcholu se pak Kurosawa dotkl roku 1965 filmem Rudovous v němž se vlastně spojuje historický film s předchozím výrazně sociálním vyzněním. Kurosawa zde totiž opouští samurajské téma a zaměřuje se na prokreslení psychologické hloubky člověka. Zajímá ho zde především zranění, která si lidé nesou svým životem, a která výrazně ovlivňují jeho nynější život. I tento film, podobně jako Sedm samurajů, stále překvapuje svou nadčasovostí.

Barevné filmy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1970 natočil Kurosawa svůj první barevný film, Dodesukaden (v Česku na DVD vyšlo jako Dode's-ka den). Kurosawa se v něm opět vrací do poválečného Japonska a opět si všímá lidí na samém okraji společnosti. Komerční úspěch filmu, žel nebyl takový, jaký režisér očekával, což se výrazně projevilo i na četnosti filmů po roce 1970. Až v roce 1975 natočil v koprodukci se SSSR film Děrsu Uzala, v roce 1980 historický velkofilm Kagemuša, v roce 1984 opět historický film Ran, v němž zpracoval Shakespearovo drama Král Lear.

Posledními třemi filmy jsou v roce 1990 natočené sugestivní Sny Akiry Kurosawy, 1991 Srpnová rapsodie, 1993 Madadayo.

V roce 1990 obdržel Oscara za své celoživotní režisérské dílo.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Některé Kurosawovy filmy na DVD distribuovány i u nás mají zvukovou stopu jen v japonském originále a české titulky. Pravděpodobně pro některé rané Kurosawovy filmy nejsou dostupné ani české titulky. Filmy, u kterých je dostupný český dabing: Ran (vydal HCE v roce 2002 na DVD i na VHS), Kagemuša (vydal Guild Home Video v roce 1992 na VHS) a možná další.

rok český název (český přepis z japonštiny nebo český překlad) anglický název japonský název český přepis
1943 Velká legenda Judo Sanshiro Sugata
aka Judo Saga
姿三四郎 Sugata Sanširó
1944 Nejkrásnější The Most Beautiful 一番美しく Ičiban ucukušiku
1945 (Velká legenda Judo 2) Sanshiro Sugata Part II
aka Judo Saga 2
續姿三四郎 Zoku Sugata Sanširó
(Lidé, kteří šlapou tygrovi na ocas) The Men Who Tread On the Tiger's Tail 虎の尾を踏む男達 Tora no o o fumu otokotači
1946 (Nelitujeme svého mládí) No Regrets for Our Youth わが青春に悔なし Waga seišun ni kuinaši
(Krásná neděle) One Wonderful Sunday 素晴らしき日曜日 Subarašiki ničijóbi
1948 Opilý anděl Drunken Angel 酔いどれ天使 Joidore tenši
1949 Mlčenlivý souboj The Quiet Duel 静かなる決闘 Šizukanaru ketto
Toulavý pes Stray Dog 野良犬 Nora inu
1950 Skandál Scandal 醜聞 Šubun
Rašómon Rashomon 羅生門 Rašómon
1951 Idiot The Idiot 白痴 Hakuči
1952 Žít Ikiru
aka To Live
生きる Ikiru
1954 Sedm samurajů Seven Samurai 七人の侍 Šičinin no samurai
1955 Žiji ve strachu Record of a Living Being
aka I Live in Fear
生きものの記録 Ikimono no kiroku
1957 Krvavý trůn Throne of Blood
aka Spider Web Castle
蜘蛛巣城 Kumonosudžó
Na dně The Lower Depths どん底 Donzoko
1958 Tři zločinci ve skryté pevnosti (The Hidden Fortress) The Hidden Fortress 隠し砦の三悪人 Kakuši toride no san akunin
1960 Zlý chlap spí dobře The Bad Sleep Well 悪い奴ほどよく眠る Warui jacu hodo joku nemuru
1961 Tělesná stráž (Jódžinbó) Yojimbo
aka The Bodyguard
用心棒 Jódžinbó
1962 Odvážní mužové (Sandžúró) Sanjuro 椿三十郎 Cubaki Sandžúró
1963 Nebe a peklo High and Low
aka Heaven and Hell
天国と地獄 Tengoku to džigoku
1965 Rudovous Red Beard 赤ひげ Akahige
1970 Dodesukaden (Dode's-ka den) Dodesukaden どですかでん Dodesukaden
1975 Děrsu Uzala Dersu Uzala rusky: Дерсу Узала Děrsu Uzala
1980 Kagemuša Kagemusha 影武者 Kagemuša
1985 Ran Ran Ran
1990 Sny Akiry Kurosawy Dreams
aka Akira Kurosawa's Dreams
Jume
1991 Srpnová rapsodie (Hači gacu no šigeki) [1] Rhapsody in August 八月の狂詩曲 Hačigacu no kjóšikjoku
1993 Madadayo Madadayo
aka Not Yet
まあだだよ Mádadajo


Literatura

Luboš Ptáček: Akira Kurosawa a jeho filmy (Casablanca, Praha 2013) ISBN 978-80-87292-23-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]