Stránecká Zhoř
Stránecká Zhoř | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Velké Meziříčí |
Obec s rozšířenou působností | Velké Meziříčí (správní obvod) |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′48″ s. š., 15°55′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 615 (2024)[1] |
Rozloha | 11,91 km²[2] |
Nadmořská výška | 497 m n. m. |
PSČ | 594 01, 594 42 |
Počet domů | 220 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Stránecká Zhoř 35 594 42 Měřín obec@straneckazhor.cz |
Starosta | Josef Kadela |
Oficiální web: www | |
Stránecká Zhoř | |
Další údaje | |
Kód obce | 596817 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stránecká Zhoř (německy Zhorz Straneczka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 615[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Otín, Velké Meziříčí, Blízkov, Netín, Měřín a Lavičky.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Stránecká Zhoř
- Frankův Zhořec
- Kochánov
- Nová Zhoř
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice je totožné se starým obecným zhoř (ženského rodu) - "vypálená půda" (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal. Tato Zhoř je v pramenech ze 16. století známa jako Pivcova Zhoř - přívlastek byl odvozen od osobního jména Pivec nebo Pivcě (nositel jména není znám). Když vesnici získal Jan Stránecký ze Stránce, vesnice byla přejmenována (1720) na Stráneckou Zhoř.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414. Největší rozmach obce nastal v druhé polovině 20. století. Do těch dob se rozvíjela pozvolna a bez nějakých pronikavějších změn. Ze starých podnikatelských aktivit zde zůstává panský dvůr a lihovar. Dnes jsou tyto objekty přestavěny.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 620 | 669 | 616 | 619 | 600 | 613 | 597 | 568 | 632 | 599 | 551 | 560 | 587 | 582 | 608 |
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola Stránecká Zhoř
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Územím obce prochází dálnice D1, krátý úsek silnice II/349 v úseku Měřín – Otín, silnice II/354 v úseku Ostrov nad Oslavou – Kochánov – II/602; a silnice II/602 v úseku Velké Meziříčí – Stránecká Zhoř – Měřín. SIlnice III. třídy na území obce josu:
- III/0027 Svařenov – Frankův Zhořec
- III/3493 ze silnice II/349 do Nové Zhoře
- III/35436 ze silnice II/354 do Kochánova
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Stránecká Zhoř – někdejší vrcholně renesanční tvrz rodu Stráneckých ze Stránec s kombinovanou obytnou a hospodářskou funkcí, doplněná čtveřicí nárožních válcových věžic (rondelů), v době svého vzniku u rustikálně pojatých tvrzí a jiných renesančních areálů poměrně častých (např. renesanční hřbitovy v jihomoravském Podyjí či archivně doložené hospodářské dvory).
- Novodobá kaple svatého Benedikta
- Sýpka pod zámkem
- Barokní zájezdní hostinec – doložený v polovině 17. století. Ve dvacátých letech 18. století nahradil svojí příležitostnou rezidenční funkcí již nevyhovující tvrz, přestavěnou tehdy na sýpky, chlévy a byty zaměstnanců statku. Tehdy jsou v patře hostince objektu doloženy panské obytné pokoje, užívané meziříčskou vrchností při jejich průjezdu Stráneckou Zhoří. Tomuto účelu sloužil hostinec až do 19. století. Svojí funkcí tak připomíná nedaleký lovecký zámeček v Zahradišti, rovněž upravený z někdejšího hostince.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlavní silnice
-
Rybník Hluboček, za ním dálnice D1
-
Zámek
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 792, 793.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stránecká Zhoř na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Zhoř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stránecká Zhoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)