Horní Slatina
| Horní Slatina | |
|---|---|
 Celkový pohled na obec | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dačice |
| Obec s rozšířenou působností | Dačice (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′48″ s. š., 15°33′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 139 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,84 km²[2] |
| Katastrální území | Horní Slatina |
| Nadmořská výška | 507 m n. m. |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 69 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Slatina 3 380 01 Dačice hornislatina@seznam.cz |
| Starostka | Jana Valsová |
| Oficiální web: www | |
  Horní Slatina | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562319 |
| Kód části obce | 44032 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Horní Slatina (německy Ober Latein) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 139[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Hříšice, Budíškovice, Budeč a Knínice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V letech 1278 až 1301 se uvádí v pramenech Volfram a roku 1320 Hazy-mar ze Slatiny, sídlící na zdejší tvrzi. V průběhu staletí se majitelé vsi často střídali, až Felix hrabě Sobkov prodal Slatinu v roce 1760 Františku hraběti Wallisovi. V majetku rodu Wallisů jako součást panství Budíškovice zůstala Horní Slatina až do konce patrimoniálního období roku 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Horní Slatině 22 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 7 a 15 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 3 usedlosti. V této době bylo ve vsi ze starých usedlíků 5 láníků a 2 pololáníci, z nových 2 pololáníci a 1 domkář s půdou.
Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Horní Slatině 323 obyvatel z toho 156 mužů a 167 žen ve 48 domech a 72 domácnostech.[4]
Správní začlenění obce od roku 1850
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 byla Horní Slatina součástí panství Budíškovice ve Znojemském kraji.
V letech 1850 až 1855 byla podřízena pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byla Horní Slatina s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1974 byla Horní Slatina sloučena s obcí Budeč, od roku 1988 s Budíškovicemi a roku 1990 se opět osamostatnila. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[4]
Statistika počtu domů a obyvatel
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 měla obec 50 domů a 316 obyvatel, roku 1900 53 domů a 301 obyvatel, roku 1921 54 domů a 289 obyvatel, roku 1930 60 domů a 294 obyvatel, roku 1947 66 domů a 280 obyvatel, roku 1950 66 domů a 244 obyvatel, roku 1970 58 domů a 200 obyvatel, roku 1982 53 domů a 187 obyvatel.[4]
Škola
[editovat | editovat zdroj]V obci byla škola zřízena roku 1717 při obnově zdejší fary. V roce 1840 zde byla postavena pro školu nová budova, na dvoutřídní byla rozšířena roku 1887. Byly sem přiškoleny obce Jersice a Vesce. Škola zde působila do roku 1973, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do blízké Budče.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jiljí, jednolodní původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, barokně upravený 1717 s přístavbou z roku 1833, poblíž kostela stojí památná lípa vzpomínaná v kronice roku 1717
- Kaplička svatého Antonína u silnici na Budíškovice z poloviny 19. století
- Na hřbitově se nachází litinový kříž z bolíkovských železáren z roku 1836
- V obci je pomník padlým v první světové válce z roku 1921[4][5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Památný strom Slatinská lípa -
Kostel -
Cesta
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 624.
- ↑ Oficiální web obce Horní Slatina. www.hornislatina.cz [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 624.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Slatina na Wikimedia Commons - Horní Slatina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
