Šťovík kyselý

Šťovík kyselý
Šťovík kyselý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales) Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae) Rod: šťovík (Rumex)
Binomické jméno
Rumex acetosa L.

Šťovík kyselý (Rumex acetosa L.) je plevelná bylina z čeledi rdesnovitých.

Synonyma

• Acetosa pratensis Mill.

Lidové názvy

• kyseláč luční
• kyseláč
• kyselanda
• modrohlávek
• štavel

• 

  Detail květenství

• 

  Detail uskupení listů

• 

  Detail listů

Výskyt a původ

Na vlhčích lukách a u cest od nížin až do hor rostou po celé severní polokouli vytrvalé plevelné byliny šťovík kyselý a šťovík menší (Rumex acetosella). Již ve starověku se šťovík připravoval jako zelenina, jak víme z děl římských a řeckých učenců.

Obsah látek

Šťovíky mají značný obsah kyseliny šťavelové, a proto jich můžeme spotřebovat nejvýše 50 - 100 g v pokrmu; pokrm doplníme mlékem, smetanou nebo vejcem. Obsahuje však i cenné látky: mnoho vitamínu C, provitamín A, třísloviny, nerostné látky (soli železa, manganu, draslíku a křemíku), silice aj.

Použití

• V léčitelství: Působí příznivě na vyprazdňování střev, obsahem železa ovlivňuje krvetvorbu.

• V kuchyni: Brzy na jaře sbíráme mladé křehké lístky. Přidáváme je do jarních salátů, nakyslých polévek, boršče, k rožněnému masu, do majonézy, bramborového salátu, tvarohových pomazánek apod.

Ostatní, vyšší druhy šťovíků nesbíráme, protože nejsou vhodné k jídlu.