Žofie Nasavská
| Žofie Nasavská | |
|---|---|
| švédská a norská královna | |
_c_1872_(2).jpg) | |
| Doba vlády | 18. září 1872 – 8. prosince 1907 18. září 1872 – 26. října 1905 |
| Úplné jméno | Žofie Vilemína Marianna Henrietta |
| Narození | 9. července 1836 zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko |
| Úmrtí | 30. prosince 1913 (ve věku 77 let) Stockholm |
| Sňatek | 6. července 1857 |
| Manžel | Oskar II. |
| Potomci | Gustav V. Oskar Bernadotte Karel Švédský Evžen Švédský |
| Otec | Vilém Nasavský |
| Matka | Pavlína Württemberská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_c_1900.jpg)
Žofie Nasavská (rozená Sophia Wilhelmine Marianne Henriette von Nassau) (9. července 1836, zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko – 30. prosince 1913, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Oskara II. švédská a norská královna.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ a mládí
[editovat | editovat zdroj]Žofie se narodila jako nejmladší, dvanácté dítě vévody Viléma Nasavského z jeho druhého manželství s Paulinou von Württemberg. Její otec zemřel v roce 1839, když jí byly tři roky a vévodou nasavským se stal jeho nejstarší syn Adolf, o devatenáct let starší než Žofie.
V jejím dětství a mládí se jí dostalo svědomité výchovy a vzdělání prostřednictvím pečlivě vybraných profesorů. Vynikala především ve studiu historie, jazyků a ve hře na piano.
Po smrti své matky v roce 1856 se Žofie přestěhovala do sídla své nejstarší sestry, princezny Marie Vilemíny, vévodkyně Wied. Na zámku Monrepos nedaleko Neuwiedu se Žofie seznámila s Oskarem, vévodou z Östergötlandu, druhým synem švédského krále Oskara I. Po třech měsících, 25. září, vévoda požádal o Žofiinu ruku.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Svatba se uskutečnila na zámku Biebrich 6. července roku 1857. Dva týdny poté novomanželé odcestovali do Švédska, kde Žofie dostala titul vévodkyně z Östergötlandu. V době Žofiina příchodu na švédský královský dvůr byla královská rodina v těžké situaci: král Oskar I. byl velmi vážně nemocen a regentem byl korunní princ Karel. Žofie byla přítelkyní jeho manželky Luisy Oranžsko-Nasavské a byla její oporou při úmrtí jejího jediného syna v roce 1854 a nemožnosti mít další děti.
Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.
Celkem z manželství Žofie a Oskara II. vzešli čtyři potomci, všichni synové:
- Gustav (16. června 1858 – 29. října 1950), švédský král od roku 1907 až do své smrti, ⚭ 1881 Viktorie Bádenská (7. srpna 1862 – 4. dubna 1930)
- Oskar (15. listopadu 1859 – 4. října 1953), vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu, ⚭ 1888 Ebba Bernadottová (24. října 1858 – 16. října 1946)
- Karel (27. února 1861 – 24. října 1951), vévoda z Västergötlandu, ⚭ 1897 Ingeborg Dánská (2. srpna 1878 – 11. března 1958)
- Evžen (1. srpna 1865 – 17. srpna 1947), vévoda z Närke, neoženil se a neměl potomky
Žofie si získala popularitu, když se rozhodla nechat vzdělávat své syny v soukromé škole společně s dětmi řadových občanů. Předtím byli princové vzděláváni v paláci odděleně.
18. září roku 1872 zemřel král Karel XV. a Oskar se stal novým králem Švédska a Norska. Žofie byla korunována spolu s ním 12. května roku 1873.
Žofie se odstěhovala ze Stockholmu před zvěstmi o Oskarově nevěře. Vévodkyně byla nepevného zdraví, jež se s přibývajícími lety zhoršovalo. Trpěla anemií, stálými křečemi, onemocněním kostí a cév. Byla rovněž operována pro rakovinu; zákrok sice potlačil původní chorobu, způsobil však, že Žofie měla problémy s chůzí, takže se musela pohybovat na kolečkovém křesle. Téměř invalidní Žofie trávila čas intenzivním čtením.
Každé léto královna navštěvovala Norsko. Její letní rezidence v této zemi se nacházela nedaleko města Kongsvinger.
Žofie nebyla nakloněna výběru Viktorie Bádenské jako nevěsty pro korunního prince Gustava a jejich vztahy po svatbě v roce 1907 a příchodu Viktorie na švédský královský dvůr nikdy nebyly dobré.
Odkaz a smrt
[editovat | editovat zdroj]
Královna byla silně ovlivněna činností Florence Nightingalové. Poté, co navštívila řadu nemocnic v Londýně, pojala plán založit školu pro ošetřovatelky ve Švédsku. 1. ledna roku 1884 vznikl s jejím přispěním domov pro ošetřovatelky a společně se svým manželem založila 14. prosince roku 1887 novou nemocnici, Sophiahemmet, která fungovala také jako škola pro ošetřovatelky.
Po smrti Oskara II. v roce 1907 se Žofie stáhla z veřejného života. Její poslední veřejné vystoupení bylo 3. prosince roku 1913, kdy se účastnila promoce své vnučky v Sophiahemmetu. Necelý měsíc poté, 30. prosince téhož roku ve Stockholmu zemřela.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Karel August Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Augusta Frederika Vilemína Nasavsko-Idsteinská | ||||||||||||
| Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Vilém IV. Oranžský | ||||||||||||
| Karolína Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
| Anna Hannoverská | ||||||||||||
| Vilém Nasavský | ||||||||||||
| Vilém Ludvík Kirchberský | ||||||||||||
| Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu | ||||||||||||
| Luisa Salmsko-Dhaunská | ||||||||||||
| Luisa Isabela z Kirchbergu | ||||||||||||
| Jindřich XI. Reuss z Greizu | ||||||||||||
| Isabela Augusta Reussová z Greize | ||||||||||||
| Konradina Reussko-Kostritzská | ||||||||||||
| Žofie Nasavská | ||||||||||||
| Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
| Fridrich I. Württemberský | ||||||||||||
| Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
| Pavel Württemberský | ||||||||||||
| Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Augusta Frederika Hannoverská | ||||||||||||
| Pavlína Württemberská | ||||||||||||
| Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
| Fridrich Sasko-Altenburský | ||||||||||||
| Ernestina Sasko-Výmarská | ||||||||||||
| Šarlota Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
| Karel II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
| Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
| Frederika Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Žofie Nasavská na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Nasavská na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10111.htm#i101106
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Oranžsko-Nasavská |
1872–1907 Žofie Nasavská |
Nástupce: Viktorie Bádenská |
| Norská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Oranžsko-Nasavská |
1872–1905 Žofie Nasavská |
Nástupce: Maud z Walesu |
