Textilie
Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken.[1][2]
Následující článek stručně vysvětluje základní pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím. Nezabývá se způsoby a formami použití textilií, jako jsou
- oděvy, bytové a technické textile,
- výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem).
Historie textilu
[editovat | editovat zdroj]- již v dávnověku bylo použito vřetene k výrobě hrubé příze
- cca před 30 000 lety – lněné šicí nitě (jeskyně Dzudzuana, Gruzie) [3]
- cca před 25 000 lety – plošné textilie zhotovené “předtkalcovskou” technikou – negativní otisky na pálené hlíně (Dolní Věstonice) [4]
- cca před 15 000 lety – karbonizované zbytky šňůry (Lascaux, Francie)
- V Jižní Americe byla objevena lněná tkanina, která je údajně starší než 10 000 let [5]
- cca 6500 před n. l. – objev zbytků textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze (jeskyně Nehal Hemar, Izrael). Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. [6]
- 4200 př. n. l. – bavlna barvená indigem (Huaca Prieta, Peru) [7]
- 200 př. n. l. až 200 n. l. - přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté [6]
- cca 200 n. l. – štočkový tisk na hedvábí (Čína) [6]
- cca 1000 n. l. – ponožky pletené z předené bavlny (Egypt) [6]
- 1589 – mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie)
- 1779 – “létající (tkalcovský) člunek” (Anglie)
- 1790 – žakárový stroj (Francie)
- 1830 – prstencový dopřádací stroj (Anglie)
- 1856 – syntetické barvivo (Anglie), jazýčková pletací jehla (Anglie)
- 1892 – viskózové vlákno
- 1896 – skleněné textilní vlákno (Německo)
- 1930 – jehlový tkací stroj
- 1937 – výroba polyamidového vlákna (USA)
- 1945 – výroba polyesterového vlákna (Anglie)
- 1956 – výroba polypropylénového vlákna (Itálie)
- 1959 – syntetické elastické vlákno (USA)
- 1960 – pneumatický tkací stroj
- 1963 – rotorový dopřádací stroj (Československo)
- 1964 – aramidové vlákno (USA)
- 1980 – mikrovlákno (Japonsko)
- cca 1985 – výroba nanovláken (USA) [8]
Výroba textilií
[editovat | editovat zdroj]
Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo sériové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela.[9] Ve 2. dekádě 21. století bylo celosvětově v textilním průmyslu (bez konfekční výroby) zaměstnáno asi 11,5 milionů lidí s průměrným ročním výdělkem cca 2000 USD.[10]
Spotřeba textilních surovin obnášela v roce 2014 asi 87 milionů tun,[11] celosvětová hodnota textilií vyrobených v roce 2018 se udávala s cca 994 miliardami USD.[12]
Podíly finálních výrobků na celkové spotřebě vláken v roce 2011: oděvy 54 %, bytové 25 %, technické 12 % a netkané textilie 9%.[13]
Vlákno
[editovat | editovat zdroj]Vlákno je základem každé textilie. Ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním, a lepením.
Podle původu
[editovat | editovat zdroj]se vlákna rozdělují na:
| Přírodní vlákna | Chemická vlákna | ||||||
| Druh | Příklad | Druh | Příklad | ||||
| rostlinná | bavlna | z přírodních polymerů | viskóza | ||||
| živočišná | přírodní hedvábí | ze syntet. polymerů | polyester | ||||
| anorganická | azbest | nepolymerní | skleněné vlákno | ||||
Přírodní vlákna (asi 30 % z celkového množství) se zpracovávají zpravidla v nezměněné délce jako tzv. staplová vlákna, jen z hedvábí se vyrábí kontinuální (filamentová) příze. Umělá vlákna se vyrábějí asi ze 2/3 jako kontinuální („nekonečný“) útvar, 1/3 vyráběného množství se zkracuje na stříž nebo velmi krátká sekaná vlákna (chopped).[14] [15] [16]
Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou srážlivostí.
Způsob zpracování
[editovat | editovat zdroj]Předení
[editovat | editovat zdroj]Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze.
Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).
Plstění
[editovat | editovat zdroj]je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání.
Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním.
Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.
Vpichování
[editovat | editovat zdroj]Do rouna se vpichují jehly zvláštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí.
Tato technologie se používá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.
Zpevňování rouna na netkané textilie
[editovat | editovat zdroj]Vrstva staplových vláken se zpevňuje:
- Proplétáním
- z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují
- vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou
- Lisováním – tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování)
- Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce)
- Tavením polymeru ve vlákenném rounu a zchlazením
Galerie textilních vláken
[editovat | editovat zdroj]-
Máčení juty (Západní Bengálsko 2017) -
Česanec – pramen vláken česané vlny -
Hnědé mořské řasy – surovina pro alginátová vlákna -
Polyesterové vlákno 400× zvětšené -
Vlákna z karbidu křemíku jako výztuž kompozitu (1000x zvětšeno)
Délkové textilie
[editovat | editovat zdroj]Příze
[editovat | editovat zdroj]Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze.[17] Tato vzniká
- jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca 10–150 mm
- jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken)
Druhy a názvy přízí
[editovat | editovat zdroj]je možné rozdělit například podle:
| Výrobní technologie | Způsobu dopřádání | Způsobu úpravy | Použití |
| mykaná bavlnářská | prstencová | jednoduchá hladká | tkaní |
| mykaná vlnařská | rotorová | jednoduchá efektní | pletení |
| poločesaná | předeno-skaná | skaná | ruční práce |
| česaná (vlnařská) | frikční | tvarovaná | šicí nitě |
| česaná (bavlnářská) | dopřádaná tryskou | mercerovaná | koberce |
| a j. | a j. | barvená | provaznické výrobky |
Galerie přízí
[editovat | editovat zdroj]-
Jednoduchá příze na kónických cívkách -
Filamentová příze s nízkou hořlavostí -
Šicí nit -
Skané efektní příze na ruční pletení -
Pletací příze z fóliových pásků
K pletencům patří šňůry, prýmky, tkaničky, lana a pod. délkové textilie vyrobené splétáním.
Příklady pletenců
[editovat | editovat zdroj]-
Síť z lýkové šňůry asi 10 000 let stará -
Horolezecké lano z PA příze -
Třásně na vlajce Italského království (19. století) -
Bavlněná pertle -
Tkanice na teniskách (2006)
Plošné textilie
[editovat | editovat zdroj]Tkanina
[editovat | editovat zdroj]Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku.
Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).
Druhy a názvy tkanin
[editovat | editovat zdroj]Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kritérií:
| Vazba | Vzorování | Speciální druh | Obchodní název |
| plátnová (+odvozené v.) | hladké | smyčková | popelín |
| keprová (+odvozené v.) | vzorování osnovou | plyšová | tvíd |
| atlasová (+odvozené v.) | vzorov. s 1 útkem | perlinková | taft |
| krep | s útkovou záměnou | kobercová | flanel |
| kanava | žakarské | stuhová | axminster |
| vafle | a j. | brožovaná | a desítky jiných |
Galerie tkanin
[editovat | editovat zdroj]-
Gáz – fragment z 1. poloviny 2. tisíciletí (Peru) -
Jednobarevná tkanina: Gabardén -
Ručník ze smyčkové tkaniny -
Tkanina z různobarevných přízí -
Žakárová tkanina z roku 1876 -
Laminovaná tkanina z čedičových a uhlíkových filamentů -
Axminsterský koberec (NDR 1970) -
Umělý trávník – tkanina se všívanými monofilamenty -
3D tkanina s použitím na akustické stěny -
Stuhová tkanina – upínací popruh
Pletenina
[editovat | editovat zdroj]Druhy a názvy pletenin
[editovat | editovat zdroj]Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků.
Ruční pletení je sice jednodušší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny.
Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny).
Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:
- zátažné pleteniny - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá
- osnovní pleteniny - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat
U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.
Galerie pletenin
[editovat | editovat zdroj]-
Pánské spodky ze zátažné pleteniny -
Záclona z osnovní pleteniny -
Petinetový vzor zátažné pleteniny -
Interloková pletenina -
Průřez distanční pleteninou
Krajka
[editovat | editovat zdroj]Krajka je průhledná plošná textilie používaná na zdobení nebo zhotovení kompletních dámských oděvů. Vyrábí se ručně (paličkováním, šitím, háčkováním a mnoha dalšími metodami) nebo strojově (zcela převážně na rašlech, méně na bobinetových, pletacích a vyšívacích strojích). [20]
Galerie krajek
[editovat | editovat zdroj]-
Arménská šitá krajka -
Paličkovaná krajka na strojově vyrobené půdici (2. polovina 19. století) -
Výroba krajky na bobinetu (Anglie 1918) -
Výroba krajky na háčkovacím stroji (NDR 1989) -
Krajka vyrobená na rašlu
.jpg)
Netkané textilie
[editovat | editovat zdroj]Netkaná textilie je plošný útvar vyráběný z textilních vláken nebo přízí kladených mechanicky nebo aerodynamicky do jedné vrstvy zpevněné mechanickým, chemickým nebo termickým způsobem[21]
Ve 2. dekádě 21. století se netkané textilie podílely s obchodním obratem 47 miliard USD s cca 10 % na celosvětové textilní výrobě.[22]
Galerie netkaných textilií
[editovat | editovat zdroj]-
Plst ze směsi vlny a vikózy -
Výrobky z propletených vláken – technologie maliwatt -
Filamenty kladené technologií melt-blown -
Vzorky vyrobené technologií spunbond -
Hygienická vložka vyrobená technologií airlaid
Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků jsou však zpravidla dosaženy až po konečné chemické nebo mechanické úpravě.
Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:
| Výrobní stupeň | Technologie, příklady |
| Předúprava a bělení | |
| bavlna, směsi a lýková vlákna | požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení |
| vlna | karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení |
| přírodní hedvábí | odkližování, bělení, zatěžování |
| syntetická vlákna | fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení) |
| Barvení | |
| Výběr barviva | (cca 10 základních druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení |
| Výrobní postup | diskontinuální, kontinuální |
| Tisk | |
| Druhy tisku: • podle účinku barev |
přímý, leptový, rezervový |
| • podle strojního vybavení | válcový, filmový, tisk přenosem, digitální |
| Výrobní postup | příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní |
| Speciální úpravy | |
| Mechanické | kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j. |
| Chemické | nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j. |
Galerie zušlechťování textilií
[editovat | editovat zdroj]-
Mercerované bavlněné příze na vyšívání -
Tisk na hedvábné tkanině -
Bavlněný a vlněný manšestr -
Tkanina s vypratelnou hydrofobní úpravou -
Vypalovaný vzor na hedvábném sametu
.jpg)
Ruční práce
[editovat | editovat zdroj]Ruční práce s textiliemi lze rozdělit:
Práce s vlákny
Práce s přízí
- Tkaní, pletení, háčkování, paličkování, splétání, oplétání, vyšívání, vázání koberců aj.
- Odvozené druhy: amigurumi (japonská výšivka), occi (krajka z uzlů), tapiserie, tkaní s karetkami (nástroj se 4 otvory na tkaní stužek) aj.
Práce s plošnými textiliemi
Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců).
Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šňůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.
Galerie ručních prací
[editovat | editovat zdroj]-
Předení vlny na kolovrátku -
Ručně pletený vzor na svetru -
Ručně háčkovaná krajka -
Výšivka z 19. století -
Ručně vázaný koberec s jehlou a přízí
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČSN 800001 [online]. Normservis, 1973-03-28 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Zákon o ochraně spotřebitele [online]. Havit, 1992 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online.
- ↑ 30 000-year-old wild flax fibers [online]. PubMed, 2009-09-11 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rughley: The Lost Civilizations of the Stone Age, Simon and Schuster 2000, ISBN 9780684862705, str. 155
- ↑ Geschichte Lateinamerikas im 19. und 20. Jahrhundert [online]. Lateinamerika-Studien Online, 2012-02-15 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-14. (německy)
- ↑ a b c d Textile manufacturing [online]. New World Encyclopedia, 2015-11-23 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oldest textile dyed indigo [online]. Phys.org, 2016-09-14 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ XanoShear for nonofiber production [online]. Technical Textiles, 2010-12-29 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Overview of the Textile and Clothing Sector [online]. GOTEX Show, 2015 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-09. (anglicky)
- ↑ Wages and Working Hours [online]. ILO, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fokus Mehrwert [online]. Lenzing, 2015 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (německy)
- ↑ Global Textile Market [online]. Grand View Research, 2022 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Capital Markets Day 2012 [online]. Lenzing, 2012 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. (anglicky)
- ↑ Schnegelsberg: Handbuch der Faser – Theorie und Systematik der Faser, Deutscher Fachverlag Frankfurt am Main 1999, ISBN 3-87150-624-9, str. 504-508
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 94 a 163
- ↑ Jahresprognose [online]. textile network, 2019-02-19 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 146
- ↑ The Fiber Year 2021 [online]. International Fiber Journal, 2022-03-17 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global fiber production [online]. Chemical Fibers International, 2014 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Baret [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2022-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-11.
- ↑ ISO 9092:2011 [online]. 2011 ISO, 2011 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Melt Blown Nonwovens [online]. Linkedln, 2015-07-18 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
- Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,ISBN 3-87150-185-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983
- Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Netkané textilie
- Technické textilie
- Hydrofobní úprava textilií
- Textilní průmysl
- Příze
- Tkanina
- Pletenina
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu textilie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo textilie ve Wikislovníku- Textilní slovník v 16 jazycích Archivováno 20. 4. 2018 na Wayback Machine.
