Smyčková tkanina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Člunkový stroj k výrobě smyčkových tkanin (Anglie asi v polovině 20. století)

Smyčkové tkaniny, nazývané také froté (angl. terry-cloth, něm. Frottiergewebe), jsou trojrozměrové textilie. Třetí rozměr tkaniny tvoří kličky z osnovních nití nad nebo pod plochou základní tkaniny. [1]

K výrobě se používají tkací stroje speciální konstrukce. Smyčková osnova se podává nejméně na dvou válech, smyčky na osnově se tvoří tzv. nedorazem paprsku pří tkaní. K plnému dorazu dochází teprve po druhém až sedmém zaneseném útku, který s sebou vezme smyčkovou osnovu. Původní člunkové stavy jsou asi od poslední třetiny 20. století nahrazovány nejčastěji jehlovými tkacími stroji.[2] [3]

Vazba smyčkové tkaniny

Stroje mohou být vybaveny listovkou nebo žakárovým ústrojím, kraje tkaniny se zpevňují perlinkovou vazbou nebo zatahováním konců útku s pomocí jehlového mechanizmu (tuck-in) [4].

Schematický náčrt (vpravo) naznačuje vazbu smyčkové tkaniny: Útky (tmavé kruhy) jsou protkány základní osnovou (zeleně), v horní části se tvoří smyčkovou osnovní nití (červeně) kličky na lícní straně tkaniny a dolní část obrázku ukazuje (modře) i druhou osnovní nit se smyčkami na rubu tkaniny.

V uvedeném příkladu se jedná o trojútkovou vazbu, kde se dva útky nacházejí pod obloučkem smyčky a třetí, mezi smyčkami, je tzv. vazný útek. Uvnitř smyček se dá zatkávat až 6 útků, tj. zhotovit sedmiútková vazba, smyčky mohou být maximálně 12 mm vysoké. [5]

Froťák, tedy ručník ze smyčkové tkaniny

Smyčkové tkaniny se stříhanými kličkami jsou podobné sametu a říká se jim (někdy) velur.

Smyčkové tkaniny se vyrábí skoro výhradně z bavlněných přízí, zboží má vynikající savost. Šijí se z něj proto převážně ručníky, osušky a plážové oblečení.

Výroba smyčkových tkanin asi pochází z turecké Bursy - v angličtině se froté někdy nazývá "turk fabric".

Na začátku 21. století dosáhla roční světová výroba 2,5 miliardy m² (250-600 g/m2) [2], což odpovídalo asi 2,5 % celkové produkce tkaných textilií.

Smyčkové osnovní pleteniny jsou podobné smyčkovým tkaninám. Smyčková nit může být z bavlny, základní pletenina se zhotovuje často z polyamidových filamentů. [6] Osnovní smyčkové pleteniny mají vysokou pevnost v oděru, používají se zejména k čalounění aut a nábytku. [7]

Smyčkové zátažné pleteniny jsou měkčí, pružnější a mají lepší savost než osnovní zboží. Používají se hlavně na posteloviny.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 678
  2. a b Adanur: Handbook of Weaving, Technomic Publishing Company 2001, ISBN 1-58716-013-7, str. 315-319
  3. Jehlové tkací stroje na smyčkové tkaniny: http://www.fibre2fashion.com/services/promotion/voltas/product-range.asp
  4. Jehla k zasouvání konců útku do tkaniny (str. 18): http://web.itu.edu.tr/~berkalpo/Weaving_Lecture/Weaving_Chapter1c_06S.pdf)
  5. Technologie výroby smyčkových tkanin (46 stránek anglicky): http://www.fibre2fashion.com/industry-article/1/98/the-technology-of-terry-towel-production1.asp
  6. Osnovní stroj na výrobu plyšů (německy): http://www.karlmayer.com.cn/internet/de/textilmaschinen/959.jsp
  7. Osnovní smyčkové pleteniny: https://www.fabrooms.de/wirkvelours
  8. Zhotovení zátažné smyčkové pleteniny (str. 64-66): http://www.aatcc.org/wp-content/uploads/2015/03/weft-knitting.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hofer: Stoffe 2, ISBN 3-87150-799-7, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, str. 197-204 a 430
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 363

Související články[editovat | editovat zdroj]