Osnovní pletací stroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Osnovní pletací stroj je souhrnné označení pro zařízení, na kterých se pletací jehly společně pohybují, vytváří ze všech předložených osnovních nití současně řádek a z každé jednotlivé niti sloupek pleteniny. [1]

Z vývoje konstrukcí osnovních pletacích strojů[editovat | editovat zdroj]

Osnovní stávek (NDR 1954)

První stroj měl vynalézt Angličan Crane kolem roku 1775. [2] Z řady konstrukcí, které se vyvinuly z původního typu patří v 21. století k nejznámějším druhům: [1]

  • osnovní stávky (anglicky tricot machines) - prototyp z roku 1915, sériová výroba od roku 1947 [2]
  • rašly - sériově vyráběné od roku 1953 [2]
  • galonové stávky - vyráběné od konce 19. století
  • proplétací stroje - na kterých se zčásti tvoří plošná textilie bez použití osnovy (proto se v české odborné literatuře zpravidla nepřiřazují k osnovním pletacím strojům)

Vedle těchto druhů patří k osnovním pletacím strojům např. okrouhlé osnovní stávky a stávky s pletacími trubičkami (viz níže).

Osnovní stávky[editovat | editovat zdroj]

S pomocí nákresu vpravo se dá stručně popsat vznik pleteniny na tomto stroji:

[3] Kladecí jehly položí kličky z osnovních nití na háčkové jehly tak, aby sklouzly na jejich stvoly a mezitím se položí nové kličky na špice jehel. Háčkové jehly se pak pohybují směrem k lisům, s jejichž pomocí se jehly uzavřou, očko se může stáhnout nahoru přes háček a připojit se k hotové pletenině.

Pletací nástroje na osnovním stávku

Mimo háčkových se často používají složené jehly. Platiny mají za úkol přidržet pleteninu a odhazovat hotová očka.

Pletenina se tvoří naráz z velkého počtu nití (až několika tisíc), ze kterých vzniká při každé otáčce stroje jeden řádek oček vedle sebe. Očka z každé niti se spojují nad sebou do sloupce a sloupce jsou navzájem propojeny podle druhu vazby mezi sebou.

Jehly a všechny pomocné vazební nástroje jsou upevněny v lůžkách nebo na lištách probíhajících po celé pracovní šíři stroje kolmo k předkládané osnově. Pohyb pracovních orgánů je vždy závislý od pohybu celého lůžka nebo lišty (s výjimkou žakárových ústrojí).

[4] Osnovní stávky se staví jako rychloběžné stroje (až 3500 obrátek/min., hodinový výkon až nad 60 kg pleteniny) s maximálně 5 kladecími přístroji, se 7-12 jehlami na centimetr, s pracovní šířkou cca 3,5-4,5 m.

Stroje jsou většinou specializované na určitou skupinu výrobků. (Například kombinace: 2 kladecí přístroje na konvenční s jedním kladecím přístrojem na elastickou přízi). Stávky jsou zaměřeny na pleteniny na spodní prádlo, potahy na nábytek a automobilová sedadla, sportovní oděvy, pleteniny pro obuvnické účely, sítě atd.

Rašlové stroje[editovat | editovat zdroj]

Pletací nástroje na rašlu

[5] Název pochází od jména francouzské herečky E.F. Rachel (1821–1858). Některé nápadné části jejích oděvů se nechaly vyrábět na rašlech v té době právě zkonstruovaných.

Na nákresu vpravo jsou znázorněny pletací nástroje rašlu s žakárovým ústrojím. Kladecí jehly (1) přivádějí nitě základní osnovy (2) a jehly žakárového kladecího přístroje (3) vzorovací nitě (4) k jazýčkovým pletacím jehlám (5). Hotová pletenina (6) se odvádí pod úhlem 180° k přiváděné osnově, (u osnovních stávků je to cca 90°). K pletacím nástrojům patří dále srážecí plech (7), který tlačí kladené kličky pod hlavice jehel a odhozový hřeben (8) s úkolem odhazovat hotová očka. Součástí žakárového ústrojí je vytěsňovací kolík (9).

Hlavní rozdíly oproti osnovnímu stávku:

• Rašl nemá uzavírací a odhozové platiny (má jen odhozový hřeben a lištu), stroj proto musí být opatřen ústrojím pro odtah pleteniny

• Odtah pleteniny je umístěn na jedné (vertikální) ose s pletacími jehlami, takže tlak na jehly je nižší než u osnovního stávku.

Standardní rašly se staví s maximálně 6 kladecími přístroji, se speciálním vzorovacím zařízením mohou obsahovat (obzvlášť k výrobě krajek) až 95 lišt. Stroje v jednoduchém provedení mohou dosáhnout rychlosti 1600 upletených řádků za minutu při pracovní šíři 3,3-6,6 m. [6]

Pro speciální účely mohou být stroje přizpůsobeny na [5]

Háčkovací galonové stroje[editovat | editovat zdroj]

Schematický nákres galonové pleteniny

[7] se používají zejména k výrobě úzkých textilií, tedy stuh, prýmků, řetízků a pod., známé je však také použití k výrobě technických textilií.

Galonová pletenina sestává z vazby uzavřeného řetízku s provléknutou útkovou nití.

Stroj je vybaven karabinovými nebo jazýčkovými jehlami v jednom lůžku, odhazovacími platinami, podpěrnou lištou a vodiči útku.

Zatímco podpěrná lišta drží hotovou pleteninu, podloží vodiče útek pod jehly. Jehly se pak pohybují směrem dopředu, při zpětném pohybu se kolem nich ovíjí nové osnovní nitě, hotová očka se odhazují přes vrcholky jehel a tvoří nový řádek pleteniny. Vodiče útku se v té době posunuly a tak se připravily k novému kladení útkové niti.

Moderní stroje jsou specializované na různé druhy vzorování, dosahují až 300 obrátek/min. při pracovní šíři 40-310 cm s dělením 4-10 jehel/cm. Pro vzorování se dá na strojích instalovat až 16 kladecích lišt.

Okrouhlé osnovní stávky[editovat | editovat zdroj]

[8] jsou konstruovány na pletení hadicovitých výrobků s průměrem cca 5 – 50 mm.

Pletací jazýčkové jehly (s hustotou 2-10/cm) jsou zde umístěny ve válci, nad kterým se pohybuje věnec s vodiči, které přivádějí osnovní přízi k jehlám. Celý řádek oček se tvoří naráz a osnovní nitě se provazují tak, že po každé otáčce stroje se vodiče niti posunují o dvě nebo čtyři jehly a při příští otáčce se vrací do původní polohy. Stroje mohou dosáhnout (při posunu o dvě jehly) až 1700 otáček za minutu.

Osnovní stávky mohou být oproti okrouhlým zátažným strojům stejného průměru asi o 10 % výkonnější, osnovní pleteniny jsou méně roztažné, méně se třepí a nesnadno párají.

Použití: dekorativní šňůry (pevné nebo elastické), pozamenty, tkaničky do bot,

Osnovní stávky s pletacími trubičkami (Waltex)[editovat | editovat zdroj]

[9] Princip: Dvě lišty s dutými vodiči osnovních nití (namísto pletacích jehel) jsou nastaveny a pohybují se tak, že se z nití každých dvou protilehlých vodičů mohou tvořit očka. Očky se dá také provlékat útek, takže vzniká útvar na přechodu mezi pleteninou a tkaninou.

Stroje se stavějí s pracovní šířkou 200 cm a s hustotou vodičů nití (mezerami) 3 až 14 mm. Při maximální rychlosti 64 se dá zanášet 32 útků za minutu. Zařízení jsou vhodná pro zpracování hrubých přízí (cca 80 – 1000 tex), se kterými se počítá s hodinovým výkonem 2,5 – 14 m2 textilie.

Stroje se dají výhodně použít zejména k výrobě pestrobarevných textilií z efektních přízí

Počet strojů v praktickém provozu není (v roce 2014) známý.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 206
  2. a b c Horrocks/Anand: Handbook of Technical Textiles, Woodhead Publihing 2015, ISBN 9781782424819, str. 144-149
  3. Trikotmaschinen [online]. Karl Mayer, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  4. ITMA Technology [online]. Textile World, 2011-12-06 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Raschelmaschinen [online]. Karl Mayer, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  6. Difference between Tricot & Raschel [online]. Textile Learner, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Crochet Knitting Machines [online]. Comez, 2013-04-23 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Wirkmaschinen [online]. Harry Lucas, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  9. Waltex TWFHS [online]. Caperdoni, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str.293 a 361-363
  • Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4
  • Holthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag 2007, ISBN 9783871509803, str. 293