Stojitá nit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stojitá nit (angl.: filler thread, něm.: Stehfaden) je vlákenný útvar procházející zpravidla bez ohybů v napřímené poloze vazbou plošných textilií a některých pletenců.

Použití stojitých nití[editovat | editovat zdroj]

V pleteninách[editovat | editovat zdroj]

Záclonovina se stojitými nitěmi (efektní příze)

V osnovnách pleteninách jsou stojité niti uloženy v podélném směru mezi sloupky oček, očka z osnovních nití (případně spolu s útkovými nitěmi) je jen zachycují, stojitá nit se s nimi neprovazuje. Stojité niti se předkládají navinuté na osnovním válu nebo jednotlivě na cívkách a do pleteniny se vkládají speciálními platinami. Možné je také příčné kladení pro monofilamenty nebo dutá vlákna. Pleteniny se stojitou nití se používají jako výztuž vláknových kompozitů, jako mřížová armatura i jako záclonovina (viz hořejší snímek).

Na galonových stávcích se stojité nitě kladou speciálním vodičem mezi sloupky oček tak, že útek obepíná stojitou nit střídavě z lícní a z rubní strany pleteniny. Výrobky z galonových stávků se uplatňují jen jako zvláštní ozdobné stuhy.

Stojitý útek je útková nit podkládaná pod jehly na osnovních pletacích strojích a zafixovaná do oček pleteniny. Stojitý útek se používá např. u podkladových pletenin pro povrstvené textilie.

V zátažných pleteninách se stojité niti používají jen výjimečně. [1] [2]

Stojitá nit v perlinkové vazbě

Ve tkaninách[editovat | editovat zdroj]

Ve tkaninách je stojitá nit součástí perlinkové vazby, která se uplatňuje především jako prostředek ke zpevňování kraje tkaniny skoro u všech novějších tkacích strojů. Na dolejším nákresu je znázorněna jedna z možných kombinací, tzv. poloviční perlinka. Stojitá nit (červeně značená) leží na příčně probíhajícím útku, zatímco obtáčecí (modrá) nit je provlečena pod útky a nad stojitou nití.

U úplné perlinky se provazuje stojitá a obtáčecí nit v plátnové vazbě (odchylka od pravidla o stojité niti!) [3]

V netkaných textiliích[editovat | editovat zdroj]

U netkaných textilií se stojité niti používají zejména jako součást jednosměrných nebo multiaxiálních výztuží. Na speciálních strojích se např. přivádějí stojité niti ve formě osnovy, prokládají útkem a proplétají.

Výztuže se stojitými nitěmi jsou pevnější než např. tkané textilie a uplatňují se proto hlavně jako polotovar pro náročné kompozity. [4]

V pletencích[editovat | editovat zdroj]

Stojitá nit je základní element trojrozměrných pletenců. Stojitá nit (zde také nazývaná „osnovní“) probíhá paralelně k ose pletence a je diagonálně omotána dvěma splétacími nitěmi. Na vazbě pletence je nezávislá, pletenec se stojitou nití má vyšší tvarovou stabilitu než dvojrozměrné výrobky. Trojrozměrné pletence se používají zejména k výrobě výztuží trojdimenzionálních vláknových kompozitů. [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 254-255
  2. K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X, str. 26 a 203-204
  3. Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 581
  4. Schusswirkmaschinen [online]. Karl Mayer, 2018 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (německy) 
  5. Design des Antriebskonzepts de neuartigen Rotorflechtmaschine [online]. 11. Koloquium Getriebetechnik, 2015 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (německy)