Taft (tkanina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hedvábný taft flér z 1. poloviny 19. století (Smithsonian Design Museum v New Yorku)

Taft je hustá tkanina s jemným žebrováním z přírodního hevábí nebo umělovlákenných filamentů.[1]

Název taft je odvozený z perštiny, (pravděpodobně: taftah = hedvábná nebo lněná tkanina). Přes Persii se taft dostal před mnoha staletími do Evropy, jeho původ není známý.[2]

Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]

Taftová podšívka na slunečníku z černé krajky na žlutém saténu (Anglie kolem roku 1900)

Taft se tká v plátnové vazbě, v původním složení byla osnova z organzínu (22-24 dtex) s 50-120 nitěmi na cm a útek z tramy (40-44 dtex) v hustotě 40-70 nití/cm. Osnovní niti mají zpravidla poloviční tloušťku a dvojnásobnou hustotu oproti útku. Taft z umělých vláken má obvykle vyšší hmotnost.

V závislosti na druhu taftu se tkanina vyrábí z barevné příze nebo se barví v kuse.[3]

Druhy a vlastnosti taftu[editovat | editovat zdroj]

Černý hedvábný taft – z kolekce Christiana Diora z roku 1959 podle návrhu Saint Laurenta

Tkanina se vyznačuje jemným příčným žebrováním, mírně kovovým leskem a tužším omakem.

Z mnoha druhů patří k nejznámějším: taft brožé, taft chameleon (z různobarevných nití), taft flér (potištěný s květinovým vzory), taft glasé (osnova a útek v různých barvách), taft mušelín (lehký, vzdušný), taft satén (ve vazbě osnovního atlasu), taft šanžán (útek v několika různých barvách), taft šiné (z potištěné osnovy), taftalín (s měkkým omakem).[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Taftové tkaniny se používají zejména na dámské šaty ke zvláštním příležitostem, dámské spodní prádlo, podšívku, deštníky.

Z historie je například známé, že bratři Montgolfierové použili v roce 1782 ke svým pokusům horkovzdušný balon z taftové tkaniny.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Taft (1) [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. taffeta (n.) [online]. Douglas Harper, 2001-2021 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3 str. 332-333
  4. Taft [online]. stoff4you, 2021 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 701
  • Talavášek a kol.: Tkalcovská příručka , SNTL Praha 1980, str. 139-150
  • Alois Kießling, Max Matthes: Textil- Fachwörterbuch. Schön und Schiele Berlin 1993 (5.vydání), ISBN 3-7949-0546-6, str. 259