Zušlechťování textilií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zušlechťování textilií je souhrnný pojem pro procesy, které slouží ke zlepšení vzhledu a ke zvýšení hodnoty textilie.[1]

Naprostá většina textilií se zušlechťuje průmyslovým způsobem v zušlechťovacích provozech, zvaných také úpravny textilu, jen nepatrná část se provádí v manufakturách[2] nebo amatérsky.[3]

Technologie zušlechťování[editovat | editovat zdroj]

[4] Technologie zušlechťování se zakládá na pracovních postupech, kterými se mění fyzikální a chemické vlastnosti textilních materiálů v závislosti na

- chemických reakcích spolu s použitým strojním zařízením nebo

- výhradně na použitém strojním zařízení

Za základní technologie se obvykle pokládají:

  • Předúprava

Předúprava[editovat | editovat zdroj]

[5][6] K předúpravě patří zejména

Odšlichtování,praní, vyvářka, bělení,mercerování, požehování.

Ve zvláštních případech např.: (u vlny) karbonace, valchování, (u hedvábí) odkližování a zatěžování, fixace syntetických vláken, optické zjasňování

Barvení[editovat | editovat zdroj]

[4]Technologie barvení je závislá zejména na

Několik tisíc druhů syntetických textilních barviv je zařazeno na základě chemické struktury a barvířských vlastností do tzv. Colour Index, výběr barviva je jedno ze základních kritérií k určení technologie barvení.

  • Struktuře procesu barveni a strojním zařízení

Stroje pro

- Diskontinuální barvení: vany, aparáty, džigr, hašple, fulár

- Polokontinuální b.: pad-jig, pad-roll, termosol-džigr aj.

- Kontinuální b.: pad-steam, termosol, hot-oil aj.

Výrobní náklady na barvení[editovat | editovat zdroj]

Ve jedné studii z roku 2018 byly porovnány výrobní náklady na barvení bavlněných tkanin a pletenin reaktivními barvivy ve 12 státech s významným textilním průmyslem. Proces barvení (od předúpravy až po výstupní kontrolu) stál v USD/kg:

Materiál Proces Náklady USD/kg
nejnižší ------nejvyšší
tkanina 190 g/m kontinuální 0,30 ------0,50
pletenina single jersey kontinuální 1,02 ------ 1,89
pletenina single jersey diskontinuální 1,17 ------ 2,13

(Nejnižší náklady byly zjištěny ve všech případech ve Vietnamu, nejvyšší v Itálii).[7]

Potiskování[editovat | editovat zdroj]

[4]Pasta z různých druhů barviv, nejčastěji z pigmentů, se aplikuje jako přímý, leptavý nebo rezervový tisk.

Schéma postupu výroby: příprava pasty – tisk – sušení – fixace – praní

Tiskařské techniky používané v 21. století:

  • Válcový tisk (vzory vyryté do měděného válce)
  • Filmový t. (ploché nebo rotující šablony, přes které se tiskne barvivo)
  • Transferový t. (vzor se přenáší z papírové podložky)
  • Digitální t. (barva se stříká přímo na textilii)

Finální úprava[editovat | editovat zdroj]

[4]Účel: zlepšení užitných vlastností a zvýšení prodejnosti výrobku

Mechanické úpravy[editovat | editovat zdroj]

Kalandrování, mandlování, lisování, fixace, dekatování, počesávání, postřihování aj.

prováděné na speciálních strojích nebo aparátech

Chemické úpravy[editovat | editovat zdroj]

Síťování, nemačkavá, hydrofobní, oleofobní, tužicí, antistatická, nehořlavá, hygienická, protimolová, neplstivá, matování, kašírování aj.

Způsoby nanášení úpravnických prostředků:

Vytahování z lázně, napouštění, flačování, nánosování, postřik, posyp

Výrobní náklady na zušlechťování[editovat | editovat zdroj]

Odhad procentuálních podílů na nákladech na zušlechťování (na začátku 21. století):[8]

Druh nákladů Podíl
v %
Personál 42
Barviva a chemikálie 29
Energie 12
Voda 6
Ochrana živ. prostředí 6
Údržba 5

Celosvětová roční spotřeba text. barviv obnášela na konci 20. století cca 400 000 tun,[9] váha chemikálií spotřebovaných k zušlechťování se udává se 7,7 % z váhy zpracované textilie, na kterých se podílí předúprava 22, barvení a tisk 26 a finální úprava 52 %.[8] Hodnota celosvětově spotřebovaných textilních chemikálií dosáhla v roce 2020 cca 21 miliard USD.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 396
  2. Coir Fibre Processing [online]. fao, 2023 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Mordant and Mummies [online]. Shepherd, 1970 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 865–1168
  5. Machaňová: Předúprava textilií I, TU Liberec 2005, ISBN 9788070839713
  6. Choudhury: Textile Preparation and Dyeing, Science Publishers 2006, ISBN 9781578084043
  7. International Production Cost [online].  ITMF, 2019 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Sustainable Dyeing and Finishing [online]. Textile World, 2011-03-11 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Klasifikace a základní vlastnosti barviv [online]. UOCHT, 2017 [cit. 2017-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08. 
  10. Textile Chemicals Market [online]. Textile Wertschöppfungskette, 2021 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (německy)