Wikipedie:Žádost o komentář/Názvy autorských děl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Popis problému[editovat | editovat zdroj]

V této žádosti o komentář jde o stanovení psaných standardů pro pojmenovávání článků pojednávajících o uměleckých/autorských dílech (literárních, dramatických, filmových, televizních, hudebních apod.) a pro uvádění či zvýrazňování jejich názvů v textu. Díla výtvarná (obrazy, sochy, fotografie apod.) i třeba architektonická asi ponechme stranou, mají svá specifika. Ve výše uvedených dílech ale zpravidla existuje nějaký autor, který dílo vytvořil a pojmenoval, jsou k němu případně pořizovány překlady (u hudebních asi méně, tam jde spíš o celkové přetextování) apod. V některých oblastech už jsou v praxi uplatňovány jakési zvyklosti, více či méně ustálené, více či méně kodifikované v pravidlech.

Základní otázky
  1. Jak pojmenovávat články?
  2. Jak uvádět názvy v úvodu?
  3. Jak psát názvy v textu?
Co je třeba zohlednit a jak případně řešit
  1. Název článku:
    1. Vždy použít u cizojazyčných děl originální název? Neodpovídá dosavadnímu úzu.
    2. Vždy použít (i u cizojazyčných děl) český název? Odpovídá dosavadnímu úzu, až na výjimky.
    3. Složitější jsou případy, kdy bylo dílo opakovaně překládáno nebo publikováno pod různými názvy, pak se dává přednost prvnímu překladu, případně nejčastějšímu ustálenému či jinak preferovanému překladu, hledá se prostě nejočekávatelnější název (např. Diskuse:Hrabě Monte Cristo, Diskuse:Star Wars#Hvězdné války, ne Star Wars)
    4. U filmů je složitějším případem i český festivalový název, nemají-li český název distribuční. Ale v dosavadní praxi se asi pojmenování podle festivalových názvů moc nepoužívá. A jakmile je film uveden do běžné kinodistribuce, dochází obvykle k přejmenování na distribuční název, ať už z originálního, nebo případně festivalového názvu.
    5. V případě hudebních alb obvykle k žádným překladům nedochází, používáme originální názvy. Ovšem jednotlivá díla z oblasti klasické hudby uvádíme zpravidla pod jejich českým názvem, např. symfonie podle jejich čísel a s autorem jako rozlišovačem, opery s autorem či s formou jako rozlišovačem.
    6. Měla by se další detailní oborová specifika zavádět rovnou do obecného doporučení (částečně tam už některá jsou), nebo by se měla ponechat samostatně třeba v jednotlivých doporučeních v rámci tematických wikiprojektů (řada z nich je bohužel označena za neaktivní, viz níže)?
    7. V případě kolize názvu třeba literárního díla, které se stalo předlohou následnému dílu hudebnímu, filmovému apod., by se měl název bez rozlišovače použít vždy pro nejpůvodnější dílo, nebo vždy jako rozcestník, nebo vždy podle prozkoumání výskytu ve zdrojích a očekávatelnosti, tedy jakési převažující publikační známosti toho či onoho díla? (Existují ovšem i případy děl s totožným názvem, která vznikla na sobě nezávisle.)
  2. Název v úvodu:
    1. Jakožto název článku při prvním výskytu v úvodu vždy tučně. Odpovídá to jak obecnějším doporučením, tak dosavadnímu úzu.
    2. V případě názvů celých děl zároveň i vždy kurzívou (tedy tučnou kurzívou). Odpovídá to typografickým doporučením a snad i převažující praxi. (Netýká se názvů jednotlivých písní, jednotlivých dílů televizních seriálů apod. Sporným byl např. Chansons de geste, kdy nešlo o název díla, ale patrně o cizojazyčný termín, jak vyplynulo z diskuse.)
    3. Jinou spornou otázkou je, jestli uvádět v úvodu i originální název (cizojazyčného) díla v případě, že článek nese český název díla. Obecně převažující zvyklostí je patrně uvádění i těchto názvů hned v úvodu (podobně jako třeba u přechylovaných příjmení osob uvádíme zároveň i nepřechýlenou verzi, nebo jako u českých exonym obcí uvádíme zároveň i endonymní název, např. Berlín, Alpy, Sáva ad.)
    4. Mají být originální názvy v úvodu (při prvním výskytu) i ztučněné coby významná synonyma vůči (českému) názvu článku? Obecný úzus je, že by z originálních názvů mělo vést přesměrování na název český (pokud nějak nekoliduje s jinými významy). Mají se tedy v úvodu článku napsané originální názvy také ztučňovat, nebo mají být zvýrazněné jen kurzívou? Nebo se mají ztučňovat jen některé, a které? Jen ty, z kterých reálně existuje přesměrování? Nebo je nutno nějak speciálně dokládat jejich význam, aby se měly ztučnit?
  3. Název v textu (na dalších místech)
    1. Obecně platí (kvazi)doporučení Wikipedie:Typografické rady#Zvýrazňování, podle kterého se názvy celých děl píšou kurzívou (názvy jejich částí nikoli, názvy širších souborů patrně taky nikoli), podpořené mimo jiné i ŽOKem ohledně názvů hudebních alb.
    2. Kurzíva v nadpisech sekcí je potvrzena doporučením Wikipedie:Vzhled a styl#Nadpisy: „Nadpisy pište prostým písmem, kurzíva je vhodná pouze pro nadpisy, které jsou zároveň názvem pro nějaké umělecké dílo.“
    3. Asi jedním z komplikovanějších případů jsou noviny a časopisy – jednak se jejich názvy používají někdy i ve významu jejich radakce (např. Rudolf Těsnohlídek pracoval pro Lidové noviny), jednak se často vyskytují i vedle názvů dalších médií, které už jsou spíše institucemi než autorskými díly (např. Český rozhlas nebo TV Nova jsou jasně institucemi, jejich stanice jako ČT :D nebo BBC One jsou mediálními kanály, zatímco jejich pořady jako Události, komentáře nebo Zprávy Prima TV jsou jednoznačně díly, jejich jednotlivé reportáže už zas nejsou, podobně jako články z novin, a stejně tak širší a volnější cykly typu GEN – Galerie elity národa nejsou dílem). A jak je to s webovými portály typu iDNES.cz nebo Aktuálně.cz? V citačních šablonách jsou tato „periodika“ braná jako díla a zobrazují se v kurzívě, platí to i pro běžný text?
    4. Měly by se názvy děl psát kurzívou i např. v seznamech článků, jako jsou rozcestníky nebo sekce souvisejících článků? Obecně se na ně vztahuje typografické doporučení, ale v praxi se nejspíš tolik nedodržuje, mimo jiné kvůli komplikacím s rozlišovači v názvech článků (ty nejsou součástí názvu díla, čili se nemají psát kurzívou) apod.
    5. Měla by se kurzíva názvů vpravovat i do titulku článku formou {{DISPLAYTITLE}} apod.? Na enWiki to tak mají, i když řešené přednostně prostřednictvím infoboxů nebo jiných šablon, čili systematicky (viz doporučení Article titles a např. The Great Gatsby, taky šablona Italic title); u nás to zatím zvykem není, i když např. u NČ Chansons de geste to je (a bylo i předmětem sporu), u Zápisků historika naopak není, ani u Händelova Mesiáše nebo Toscy; pro srovnání třeba u biologických článků je to v případě latinských názvů také nejednotné, NČ Homo floresiensis kurzívu v titulku má, Homotherium ji tam nemá, stejně tak Fascioloides magna. Viz dřívější diskusi Pod lípou.
    6. Existují některá místa (v rámci encyklopedického obsahu), kde by název díla vyloženě neměl být řešen kurzívou?

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

  • Wikipedie:Název článku#Umělecká díla – obecné doporučení a jeho speciální část týkající se pojmenovávání článků, řeší však spíš jen použití rozlišovačů; sem by případně bylo záhodno zapracovat výstupy z tohoto ŽOKu
  • Wikipedie:Rozlišovač – kvazidoporučení k používání rozlišovačů v názvech, uvádí některé obvyklé rozlišovače (např. „film“) i případy povinných rozlišovačů
  • Wikipedie:Vzhled a styl#Typografie – obecné doporučení ohledně zvýrazňování v textu, mimo jiné: „Hlavním způsobem pro zvýraznění části textu je kurzíva (názvy filmů, knih, výtvarných děl, hudebních alb, novin a časopisů apod.), naproti tomu tučným písmem je záhodno šetřit, označuje se tak první výskyt názvu článku v úvodní větě, případně též jeho synonyma nebo klíčové základní pojmy, z nichž na článek například vede přesměrování.“
  • Wikipedie:Typografické rady#Zvýrazňování – kvazidoporučení ohledně zvýrazňování v textu, mimo jiné: „Kurzívou se na Wikipedii také označují názvy filmů, knih, výtvarných děl, hudebních alb, novin a časopisů apod. (nikoli ovšem jednotlivých článků, písní, básní, povídek atp.).“ To je zhruba v souladu i s běžnými citačními normami.
  • Wikipedie:WikiProjekt Televize/Jak psát článek o dílu seriálu – návod v rámci wikiprojektu Televize poskytující standardizaci pro psaní článků o dílech televizních seriálů (zejm. sekce Název článku a Formát, typografie a styl
  • Wikipedie:Žádost o komentář/Zvýrazňování písní – předloni uzavřený ŽOK, jehož výsledkem je, že názvy alb se (v souladu s dosavadní praxí) zvýrazňují kurzívou, názvy písní v běžném textu se píšou do uvozovek a v seznamech skladeb se nezvýrazňují
  • Diskuse:Chansons de geste#Chansons de geste kurzívou – předloňská diskuse, bohužel nemístně rozdělená nadpisy do několika (následujících) sekcí, v níž se mimo jiné objevilo pár užitečných argumentů a hlavně odkazů na normy odborných textů ohledně zvýrazňování názvů nebo latinských a řeckých či jiných cizojazyčných termínů, nevzešel z ní však žádný konstruktivní výstup ohledně standardizace
  • Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/Archiv 2017-1#Kurzíva v názvu článku – další předloňská diskuse ohledně případné kurzívy v názvech encyklopedických článků, s ní související návrh ale zatím nebyl realizován
  • Diskuse:Černobyl (seriál) – aktuální diskuse ohledně (ne)ztučňování originálního názvu televizní minisérie, která byla bezprostřední motivací pro založení tohoto ŽOKu
Dotčené projekty

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Bazi[editovat | editovat zdroj]

Coby zakladatel žádosti se na úvod omlouvám za její dosti široké pojetí. Pokud by to bylo moc komplexní na to, abychom se mohli dobrat konkrétních výsledků, můžeme uvažovat třeba o přenechání jednotlivých otázek na příslušné tematické wikiprojekty (jsou-li funkční), nebo jednotlivé konkrétní návrhy na úpravu doporučení řešit odděleně u příslušných pravidel. Ale protože alespoň ta typografická stránka věci jde napříč těmito oblastmi, zkusil jsem to řešit pohromadě. --Bazi (diskuse) 5. 6. 2019, 18:54 (CEST)

Dodatečně mě napadá, že podobný, ale možná hraniční případ jsou i počítačové hry, případně pak počítačové programy, aplikace pro mobilní telefony apod. Tuším, že na ty hry se spíš pohlíží jako na díla a zkouší se na ně uplatňovat podobné přístupy, u programů už si tím ale vůbec nejsem jistý. Takže nemám ambici sem tuto oblast zahrnovat. Pokud se v ní někdo orientuje více a byl by zájem ji sem zahrnout, budiž. --Bazi (diskuse) 5. 6. 2019, 19:19 (CEST)

Mates[editovat | editovat zdroj]

Díky za otevření problému, je dobré si to ujasnit. Můj pohled.

Název článku
  1. Ne, řídil bych se doporučením o očekávaném názvu. To je myslím i důvod, proč jsou ve valné většině používány názvy v češtině. Tak je český divák/čtenář nejspíš bude znát. Samozřejmě musí být dostupné i pod původním názvem. Konkrétní problematické případy (některé zde zmíněné) se prostě musí řešit individuální diskusí.
  2. Viz 1.
  3. Přesně dle popisu Baziho, hledejme nejustálenější překlad. Myslím, že je vhodné se v tomto rozhodovat podle renomovaných zdrojů, např. katalog NKP apod. Třeba konkrétně Hvězdné války/Star Wars je ale docela obtížný příklad, přesně z těch, které se musí případně řešit samostatně.
  4. Volil bych asi distribuční název, u festivalového názvu je myslím vhodné zachovat encyklopedickou rozvážnost typu "počkejme, jak se to vyvine". Ať to pak x-krát není třeba měnit. Na druhou stranu, argument "buďme aktuální při konání např. FF Karlovy Vary, aby čtenáři mohli hledat podrobnosti právě u nás" mi připadá celkem dobrý, řešil bych to ale spíš přesměrováním. Častá obměna názvu nám totiž přidělává práci.
  5. Ano, tak to je. A myslím, že je to správně.
  6. Myslím, že by mohla být na obou místech. V celkovém doporučení zhuštěně, na projektech pak třeba nějak více vysvětlena, mohou tam být uvedeny příklady diskusí atd.
  7. Za správnou považuji třetí možnost. V případě srovnatelné publikační známosti bych dával přednost původní předloze. U případu nezávisle stejných názvů by se mělo postupovat dle WP:Rozcestníky.
Název v úvodu
  1. Ano.
  2. Ano.
  3. Uvádět. Tučnou kurzívou nebo kurzívou.
  4. Tady nevím. Diskuse bývají někdy docela vášnivé, tak mi asi přijde diplomatické uvádět všechny názvy následně stejnými styly, ať se to ještě nevyostřuje ("Chci, aby právě můj preferovaný název byl tučně")
Názvy dále v textu
  1. Určitě by se měly názvy děl odlišit od ostatního textu. Zejména u delších názvů je to nutné. Otázku jak a které názvy odlišit bych asi řešil v rámci jednotlivých projektů. V odkazovaném ŽOKu jsme se dohodli na rozlišování v hudebních článcích, resp. odlišování hudebních názvů. Zvolili jsme styl Názvy alb – „názvy písní“. Přijde mi tento typ obecně vhodný, tedy název celku – „jeho součást“ (např. seriál-díl).
  2. Na toto nemám názor, může to tak být nebo nemusí. V doporučení jsme se jednou shodli, že ano, klidně to tak nechejme.
  3. Toto je asi nejhorší problém, hlavně proto, že je tam více tříd než máme zvýrazňovačů, alespoň podle mého názoru. Odlišoval bych vše – u televizního průmyslu názvy stanic, názvy pořadů a případně i jejich dílů/reportáží – je-li je nutné zmiňovat, ty poslední např. jako zdroje informací o politických nebo jiných kauzách – například věta: Podle reportáže Marka Wollnera „Podvodné dotace XY“ odvysílané v pořadu Reportéři ČT na České televizi...; nějak mi došly nástroje na zvýraznění. U novinových článků to může být podobně obtížné. Nevím @Bazi:, zda tuto část nějak neoddělit z hlediska diskuse, hodně obsáhlý problém.
  4. Uričtý precedens je v minulém ŽOKu o názvech písní, které se rozhodlo nezvýrazňovat v tabulkách seznamů skladeb. V rozcestnících bych toto ponechal, ne vždy musí být ono rozcestí pouze mezi názvy děl. V seznamech by asi bylo možné od toho opustit, ale nevím, nemám vyhraněný názor. Možná je zas lepší si říct v projektech např. "alba budou všude kurzívou, i v jejich seznamech a názvech článků a názvech sekcí, aby to bylo jednotné".
  5. Nemám argumenty ani pro jedno řešení, leda ten zmíněný výše. Jak jsem četl odkazované diskuse, třeba u biologických názvů to má své opodstatnění.
  6. Napadají mě jedině místa, kde je z nějakého důvodu kurzívou zvýrazněn celý zbytek textu. Tam mám zato, že se většinou naopak zvýrazňuje normálním textem.

Asi vše. --Mates (diskuse) 6. 6. 2019, 15:32 (CEST)

JAnD[editovat | editovat zdroj]

Název článku

1, 2) Dle očekávatelnosti. Pokud existuje český název (film, kniha), uvádět jej, pokud ovšem nebyla později dána přednost zpět originálnímu názvu. Naopak není od věci, pokud je originální název přeložitelný, zmínit v článku jeho překlad (neexistuje-li oficiální český název)
3) Zde bych se přikláněl (Monte Cristo) k nejčastějšímu názvu, pokud existují jen dva zcela jiné překlady, pak novější.
4) Distribuční název, existuje-li. Jinak viz 3)
5) U moderních alb za normálních okolností ponechat originální název, případně jeho transliteraci. U klasické hudby spíš dle zažitosti, případ od případu (Malá noční hudba, ale Rhapsody in Blue)
6) viz Mates
7) To mi přijde trochu sporné, někdy je literární předloha k filmu prakticky neznámá; va takovém případě asi na hlavním názvu rozcestník. A pak jsou zde okrajové případy, kdy film a kniha vznikaly souběžně, nebo kdy na základě úspěchu filmu vyšla přepracovaná verze knihy - to posuzovat individuálně.

Název v úvodu
  • Název vždy tučně, případně tučnou kurzívou, pokus se jinak píše kurzívou.
  • Originální název obvykle uvádět, je-li složitější nebo více názvů,věnovat tomu samostatný odstavec
  • Originální název, nepoužívá-li se běžně v českém prostředí, zvýraznit spíše jen kurzívou (ale neznám zažité zvyklosti u děl, u českých sídel obvyklá praxe).
Název v textu
  • praxi nebudu rozporovat, ale třeba i názvy písní by měly být vždy odlišeny oproti textu. Pokud je praxe používat k tomu uvozovky, pak je třeba v příslušném pravidle/doporučení zvýraznit, že by mělo jít přednostně o typografické uvozovky, a za sebe dodávám, že přednostně české (ALT+0132, ALT+0147 „příklad“) před anglickými (ALT+0132 ALT+0148 „example”)
  • V rozcestnících mi přijde zvýrazňování zbytečné, jde přednostně o technickou pomůcku. Rozhodně ale neskrývat rozlišovače
  • V názvu stránky nemám názor, pokud kurzíva, tak přes infobox, ať je to jednotně.
  • Noviny a časopisy nevím. Jak se k tomu staví třeba literatura o nich pojednávající?

JAn (diskuse) 10. 6. 2019, 09:21 (CEST)

Hnetubud[editovat | editovat zdroj]

Upřímně řečeno, mně se dělá nevolno už jenom z představy, že si budu muset všechny tyto příkazy a zákazy zapamatovat a myslet na ně při každé editaci. Obávám se, že princip otevřené encyklopedie a snaha o sjednocení každého detailu jdou jen velmi těžko dohromady a tak bude nutno udržet mezi nimi nějaký rozumný kompromis.--Hnetubud (diskuse) 24. 6. 2019, 15:26 (CEST)

Vy si nemusíte pamatovat nic. Tyhle konvence přece nemají za úkol vás seřvat za to, že je nedodržujete. Naopak: Že nesmíte seřvat nikoho cizího za to, když ve vašem článku upraví text podle domluvených konvencí.Chrzwzcz (diskuse) 24. 6. 2019, 18:13 (CEST)
Takové věci jsou vesměs upravované v doporučeních. Slouží jako opora v nejasných, sporných případech. A mají právě vycházet už z nějaké zažité a osvědčené praxe, případně přebírat zvyklosti z českých odborných textů, vědeckých a kvalifikačních prací apod. Tedy nic vyloženě neintuitivního. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2019, 00:28 (CEST)

Chalupa[editovat | editovat zdroj]

Problém je již dávno vyřešen - viz například Slovník literáních děl. Držme se toho a zbytečně nediskutujme. Název článku podle nejrozšířenějšího českého názvu, v úvodu tento název zopakovat a do závorky dát rok vydání nebo vzniku a původní název, jak to uvádějí literání slovníky + anotaci. --Chalupa (diskuse) 4. 8. 2019, 22:49 (CEST)