Přeskočit na obsah

Válečné zločiny během války Izraele s Hamásem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hamás i izraelská armáda byly během války obviněny z několika válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Rada bezpečnosti OSN identifikovala jasné důkazy o válečných zločinech spáchaných jak Izraelskými obrannými silami, tak Hamásem.[1] Podle komise OSN pro izraelsko-palestinský konflikt existovaly jasné důkazy o tom, že válečné zločiny mohly být během války spáchány.[2][3]

K 1. listopadu 2024 bylo ve válce mezi Izraelem a Hamásem hlášeno celkové zabití více než 44 000 lidí (43 061 Palestinců[4] a 1 600 Izraelců), včetně 108 novinářů (103 Palestinců, 2 Izraelci a 3 Libanonci)[5] a přes 224 humanitárních pracovníků, včetně 179 zaměstnanců UNRWA.[6] Na palestinské straně bylo zraněno 101 tisíc osob a na izraelské přes 5 tisíc.

V červnu 2024 zařadil generální tajemník OSN izraelské ozbrojené a bezpečnostní síly, Hamás a Palestinský islámský džihád na seznam organizací, které v roce 2023 závažně porušily dětská práva během válečných konfliktů. Jako důvody zařazení uvedl v případě Izraele zabíjení a mrzačení dětí a útoky na školy a nemocnice, v případě Hamasu a Palestinského islámského džihádu zabíjení, mrzačení a únosy dětí.[7] Mluvčí prezidenta Palestiny toto rozhodnutí uvítal[8], izraelský premiér naopak rozhodnutí odsoudil.[9] Během války bylo zabito 37 izraelských[10] a nejméně 11 300 palestinských dětí.[11]

Vzhledem k disproporčnosti konfliktu byla většina zločinů spojených s Hamásem hlášena v říjnu 2023, zatímco obvinění vůči Izraeli byla spojena zejména s rokem 2024 a jeho ofenzivou v Pásmu Gazy.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. Dne 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Soudkyně Joan Donoghueová navíc uvedla, že některá tvrzení Jihoafrické republiky jsou „věrohodná“. Soudkyně dodala: „Soud se domnívá, že existuje reálné a bezprostřední riziko, že než soud vydá konečné rozhodnutí, bude způsobena nenapravitelná újma na právech, která soud shledal jako hodnověrná.“ Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel nařídil členům svého kabinetu, aby se zdrželi reakce na předběžné rozhodnutí soudu. On sám prohlásil, že tvrzení, že „Izrael páchá genocidu na Palestincích, je nejen nepravdivé, ale i pobuřující“.[12]

Postupně se k žalobě Jihoafrické republiky na Izrael připojily následující státy: Nikaragua, Kolumbie, Libye, Mexiko, Palestina, Španělsko, Turecko, Chile, Maledivy a Bolívie. Svůj záměr žalobu podpořit veřejně projevily Irsko, Belgie, Egypt a Kuba.[13][14]

V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafah a otevřít hraniční přechod Rafah pro neomezený přísun humanitární pomoci. Izrael měl také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích.[15]

V červenci 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal právně nezávazný posudek, že Izrael okupací Západního břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma a Gazy a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo. Soud uvedl, že izraelská výstavba osad a související infrastruktury je projevem záměru trvalé přítomnosti na daných územích. Přítomnost Izraele označil za nelegální. Posudek nicméně Izrael k ničemu nezavazuje a Izrael ho odmítl. Podle premiéra Netanjahua Židé nejsou okupanty, protože jsou ve své vlastní zemi. Izraelská opozice rovněž označila výrok soudu za „další důkaz vnějšího vměšování“ a „kontraproduktivní“ krok pro bezpečnost regionu. Soud se případem zabýval na popud rezoluce Valného shromáždění OSN z konce prosince 2022.[16][17]

Mezinárodní trestní soud v Haagu

[editovat | editovat zdroj]

Válečné zločiny páchané na okupovaných palestinských územích a páchané Palestinci může Mezinárodní trestní soud (ICC) vyšetřovat poté, co Palestina přistoupila v roce 2015 k Římskému statutu. Již od roku 2021 se ICC zabývá válečnými zločiny v Palestině, ze kterých jsou podezřelí jak Hamás, tak ale i Izrael. Válka mezi Izraelem a Hamásem se rovněž stala předmětem vyšetřování. V prosinci 2023 vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan, po pracovní návštěvě Izraele, vyzval Izrael a Hamás k dodržování mezinárodního práva.[18] V březnu byl do čela vyšetřování ICC v Palestině postaven britský právník Andrew Cayley.[19] Nicméně Izrael Mezinárodní trestní soud nikdy neuznal a Benjamin Netanjahu opakovaně sděloval, že jeho verdikty nebude akceptovat.[20] Ke konci dubna 2024 se začaly objevovat zprávy, že by Mezinárodní trestní soud mohl vydat zatykač na představitele izraelské vlády. Podle izraelských médií se tomu Izrael a Spojené státy snažily diplomatickými prostředky zabránit.[21]

Dne 20. května 2024 hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan oznámil, že požádal o vydání zatykačů na lídry Hamásu a Izraele. Lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Dajf, šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a izraelský ministr obrany Jo'av Galant podle prokurátora nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.[22][23] Představitelé Hamásu jsou viněni ze zločinů vyhlazování, vraždy, braní rukojmích, sexuálního násilí, mučení, kruté zacházení a těžké urážky lidské důstojnosti. Představitelé Izraele jsou viněni ze zločinů úmyslného využívání hladovění civilních osob jako způsobu vedení boje, úmyslné způsobení velkého utrpení nebo vážné tělesné újmy či poruchy zdraví, úmyslné zabití, úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu, vyhlazování, perzekuce a jiné nelidské činy.[24]

Žádost o zatykač na představitele Izraele vyvolala mezi některými představiteli západního světa pohoršení. Například americký prezident Joe Biden ji označil za nehoráznost a zdůraznil, že Izrael a Hamás nelze srovnávat. Obdobně reagovali představitelé Česka, Rakouska, Spojeného království, Německa nebo Maďarska.[25][26] Naopak jiné evropské země, jako Francie, Belgie, Irsko nebo Slovinsko, se prokurátora Khana zastaly a uvedly, že válečné zločiny musí být prošetřeny nezávisle a bez ohledu na názory o obviněných.[27] Šéf diplomacie EU Josep Borrell následně představitelům členských zemí EU připomněl, že coby členové ICC jsou vázáni respektovat proces a verdikty soudu.[28]

Na konci května 2024 vyšla investigativní reportáž britského deníku The Guardian a izraelských médií +972 a Local call o roky trvající špionáži Izraele v Mezinárodním trestním soudu. Podle reportáže měl Izrael sledovat emaily, telefonáty a zprávy zaměstnanců soudu včetně prokurátorů, a podílt se na útocích na jejich reputaci a údajně jim také vyhrožoval.[29][30]

V červnu 2024 se české ministerstvo zahraničních věc připojilo k prohlášení více než 90 zemí OSN na podporu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Státy se v prohlášení stavěly proti politickému vměšování a nátlaku na soud.[31]

V červnu 2024 Spojené království pod vládou Rishiho Sunaka (Konzervativní strana) zaslalo Mezinárodnímu trestnímu soudu žádost o námitku k tomu, že podle diplomatických dohod Palestinská autonomie nemá jurisdikci nad Izraelem a tudíž neměla právo vznést obvinění vůči Izraeli u soudu. Soud oficiální vznesení námitky připustil a odložil jednání o schválení vydání zatykačů na izraelské vládní politiky do doby podání námitky.[32] Ovšem po vítězství ve všeobecných volbách ze začátku července vláda Keira Starmera (Labouristická strana) ohlásila, že námitku nepodá.[33]

7. srpna 2024 byly zveřejněny námitky České republiky, ve kterých argumentuje, že pokud se Palestina vzdala své jurisdikce nad Izraelci za trestné činy spáchané na svém území, nemůže toto právo ani delegovat na haagský tribunál. Podobné námitky uplatnily také USA, Maďarsko nebo Německo.[34]

V září 2024 vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan zaurgoval posudkovou komoru soudu k rozhodnutí o vydání zatykačů. Premiér Netanjahu urgenci odsoudil.[35]

Dne 21. listopadu 2024 Mezinárodní trestní soud rozhodl o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a v té době čerstvě odvolaného ministra obrany Jo'ava Galanta. Soud tím také odmítl dříve podané námitky Izraele a jeho spojeneckých zemí. Tři představitelé Hamásu, kteří podle květnové žádosti vrchního žalobce měli také být povoláni před Mezinárodní trestní soud, byli v listopadu 2024 již mrtví. Soud nicméně vydal zatykač také na Muhammada Dajfu, u které nebylo možné spolehlivě ověři zabití.[36] Podle odůvodnění měl soud důvodné podezření se domnívat, že Muhammad Dajf „odpovídá za zločiny proti lidskosti: vraždy, vyhlazování lidí, mučení, znásilnění a další formy sexuálního násilí; stejně jako za válečné zločiny vraždy, krutosti, mučení; za braní rukojmích, těžké urážky lidské důstojnosti, znásilnění a další formy sexuálního násilí“. Soud měl rovněž důvodné podezření se domnívat, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu a exministr obrany Jo'av Galant „nesou coby spolupachatelé trestní odpovědnost za následující zločiny: za válečný zločin úmyslného využívání hladovění civilních osob jako způsobu vedení boje a za zločiny proti lidskosti, vraždy, perzekuce a jiné nelidské činy“. A „každý z nich nese coby civilní lídr trestní odpovědnost za válečný zločin útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu“.[37]

Proti vydání zatykačů na Netanjahua a Galanta se Izrael u ICC odvolal. Žalobce Karim Khan následně vyzval soudní odvolací komoru, aby co nejdříve rozhodla, zda izraelské odvolání splňuje všechny zákonné podmínky. To je první krok, který musí daná komora provést, než bude posuzovat samotné odvolání.[38]

Izraelské vyšetřovací komise

[editovat | editovat zdroj]

Izraelská generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vyzvala na začátku června 2024 premiéra Benjamina Netanjahua, aby co nejrychleji umožnil zřízení státní komise, která by vyšetřila postup vlády ve válce proti Hamásu v Pásmu Gazy. Generální prokurátorka výzvu ke zřízení státní vyšetřovací komise zdůvodnila tím, že je to nejlepší způsob, jak se bránit obvinění u mezinárodních soudů. K výzvě se vyjádřil tajemník předsedy vlády, který uvedl, že na takové vyšetřování „ještě nedozrál čas“.[39]

Na začátku září 2024 generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová poslala premiérovi Netanjahuovi dopis, ve kterém ho znovu vyzvala k zřízení státní vyšetřovací komise. Podle jejího názoru „se okno pro zřízení vlastní komise rychle uzavíralo“.[40]

Podle zprávy izraelské televizní stanice Channel 12 ze září 2024 měl ministr spravedlnosti Jariv Levin (Likud) oslovit generální prokurátorku Gali Baharavovou-Miaraovou s tím, aby formálně ustanovila trestněprávní vyšetřovací komisi ohledně role premiéra a ministra obrany ve válce s Hamásem. Ovšem poté, co by byla informace o zahájení vyšetřování této komise oficiálně předána mezinárodním soudům, měla být následně její činnost ukončena. Vláda tím chtěla formálně uspokojit požadavky Mezinárodního trestního soudu. Prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová ovšem toto odmítla učinit jako „nehoráznou provokaci“ Mezinárodního trestního soudu. Ministr obrany Jo'av Galant měl následně kontaktovat prokurátorku s tím, aby alespoň podpořila zřízení vládní vyšetřovací komise. Ta to ale opět odmítla s tím, že „vyšetřovaný nemůže jmenovat svého vyšetřovatele“.[41]

Hamás a palestinské militantní skupiny

[editovat | editovat zdroj]
Zakrvácená podlaha po útoku na kibuc Nachal Oz v Izraeli
Fotografie některých unesených izraelských civilistů (ofoceno 17. října, Praha - Palmovka).

Vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Human Rights Watch obvinily palestinské ozbrojené skupiny z... páchání ohavných činů a zaměřování se při střelbě na civilisty a prohlásily, že... braní civilistů jako rukojmí se podle mezinárodního práva rovná válečným zločinům.[42][43]

Během svého pohybu v Izraeli palestinští ozbrojenci nevybíravě zabíjeli, přičemž se zaměřovali na civilisty. Poté, co dosáhli svých cílů,[jakých?] zabíjeli dále systematicky civilisty včetně žen a dětí.[44] Během masakru na hudebním festivalu v Re´im zabili 260 osob. Díky videím pořízeným samotnými příslušníky Hamásu a zveřejněným sociálních sítích bylo zdokumentováno mučení, sexuální násilí a násilí na dětech.[45] Podle izraelských vojenských forenzních týmů, svědectví očitých svědků a nahlášených fotografických, dokumentárních a video důkazů militanti Hamásu znásilňovali, napadali a mrzačili izraelské ženy a dívky během útoků na Izrael dne 7. října 2023.[46] Vojenský personál oznámil, že těla obětí útoků ze 7. října vykazovala četné známky znásilnění a „vážná stádia zneužívání“. Hamas byl obviněn z genderově podmíněného násilí, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[47][48]

Tým členů OSN, který měl za úkol prověřit obvinění z páchání sexuálního násilí, pod vedením zvláštní zástupkyně OSN Pramily Patten, která má na starosti tuto oblast, ve své zprávě z března 2024 uvedl, že nalezli přesvědčivé důkazy o páchání sexuálních zločinů Hamásem při útoku ze 7. října 2023. Ve zprávě tým napsal, že byly nalezeny důkazy o tom, že některé ženy a nezletilí byli obětmi znásilnění, hromadného znásilnění nebo sexuálně zaměřeného týrání. Tým ovšem nemohl působit v Pásmu Gazy a s ohledem na trauma obětí ani nemluvil s přeživšími. Zprávu sepsal po prostudování fotografií a videozáznamů.[49][50]

Při ústupu do Pásma Gazy brali palestinští ozbrojenci civilní rukojmí, což je závažným porušením Ženevské úmluvy.[51] Do Pásma Gazy bylo odvlečeno 251 rukojmích, včetně žen, dětí a seniorů. Nejméně z poloviny byli rukojmí příslušníci izraelské armády. Z celkového počtu rukojmích část tvořila již pouze těla zabitých.[52] Dne 15. října 2023 publikovalo přes 100 izraelských a mezinárodních expertů na mezinárodní právo otevřený dopis, ve kterém uvedli, že činy byly provedeny s úmyslem zničit zcela nebo částečně národní skupinu, což je podle nich v souladu s výslovnými cíli Hamásu. Tyto činy se podle nich s největší pravděpodobností rovnají genocidě Mezi hlavními koordinátory dopisu byl bývalý izraelský státní zástupce Dan Eldad.[53][45] Hamás dále pohrozil, že bude popravovat rukojmí pokaždé, když Izrael zaútočí na dům v Pásmu Gazy a popravy bude živě vysílat na internetu.[54] Provedení takových poprav by představovalo válečný zločin.[55] Nicméně k popravám nedocházelo. Jen v ojedinělých případech někteří hlídači rukojmí zabili, a to bez vědomí velení. Dle dohadů velení Hamásu k incidentům docházelo z frustrace nad vysokými ztrátami na životech Palestinců při tažení izraelské armády Pásmem Gazy.[56] Kvůli sílícímu vojenskému tlaku Izraele velení Hamásu v srpnu 2024 nařídilo hlídačům rukojmích, aby v případě přepadení izraelskou armádou rukojmí zabili. Prvními takto zabitými rukojmími byla šestice osob, jejichž těla byla nalezena v tunelu pod Rafahem na konci srpna 2024.[57]

Válečným zločinem jsou i raketové útoky proti obytným aglomeracím. Během svého útoku Hamás vypustil více než 3 000 raket na Izrael.[58] Některé z těchto raket zasáhly Tel Aviv a předměstí Jeruzaléma. Podle prohlášení mluvčího Evropské komise z října 2023 používal Hamás civilní obyvatelstvo Pásma Gazy i unesená rukojmí jako živé štíty, což je také porušením Římského statutu.[59]

V době války jsou zdravotnická zařízení právně považována za chráněné objekty a jejich využití pro vojenské účely je válečným zločinem. EU odsoudila Hamás za používání „nemocnic a civilistů jako lidských štítů“.[60]

Hamás raboval v několika kibucích a na festivalu Nova.[61] Podle videí zveřejněných serverem Times of Israel rabování v kibucu Be'eri provedli palestinští civilisté, kteří dorazili do kibucu poté, co ozbrojenci militantního Hamásu ukradli zemědělské vybavení, motorky a televizory.[62]

V červnu OSN zveřejnilo závěry z vyšetřování dvou nezávislých vyšetřovacích komisí ohledně páchání válečných zločinů v začátcích války. Podle těchto závěrů se obě strany konfliktu dopouštěly válečných zločinů. Hamás byl mj. obviněn z úmyslného útoku a zabíjení civilistů a z páchání sexuálního násilí, násilí na ženách, mučení a znesvěcování těl zabitých osob.[63]

V červenci publikovala organizace Human Rights Watch novou zprávu o válečných zločinech spáchaných Hamásem a dalšími radikálně islamistickými organizacemi 7. října 2023. Podle závěrů zprávy militanti spáchali zločiny hromadné vraždy, braní rukojmích a další válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, jako jsou vražda a neoprávněné věznění. Organizace také uvedla, že je nutné dále vyšetřit obvinění ze sexuálního násilí a násilí z nenávisti.[64]

Izrael

[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé Gazy prohledávají trosky domu zničeného izraelskými nálety
Zraněné palestinské děti čekají na ošetření v nemocnici Šífa v Gaze.

Obvinění z válečných zločinů vznesly proti Izraeli Human Rights Watch, Amnesty International, Be-celem a OSN. Izraelský magazín +972 popsal, jak izraelská armáda vědomě cílí na civilisty.[65][66] Podle odhadů OSN zabila izraelská armáda v Gaze za tři měsíce víc civilistů než ruská armáda na Ukrajině za skoro dva roky.[67]

Do 21. října podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské útoky zabily v Pásmu Gazy 37 zdravotníků, napadeno bylo 69 zdravotnických zařízení, z provozu bylo vyřazeno 7 nemocnic a 24 sanitek. Smrt v řadách svého zdravotnického personálu v Gaze oznámily UNRWA, Mezinárodní červený kříž a Červený půlměsíc, mrtvé ohlásily i Lékaři bez hranic.[68][69] Útoky na zdravotnická zařízení se Izrael údajně dopustil válečných zločinů podle Ženevských úmluv.[70] Dne 13. října vydaly IOS příkaz k evakuaci 1,1 milionu lidí z Pásma Gazy, což někteří diplomaté označili jako násilný přesun, čímž se Izrael údajně dopustil válečného zločinu podle Ženevské úmluvy.[71] Podle Human Rights Watch a Euro-Med Human Rights Monitor používají izraelské jednotky při svých útocích v hustě zastavených oblastech dělostřelecké granáty s bílým fosforem.[72][73] Izrael použití této munice v Gaze popřel.[74]

Dne 15. prosince 2023 byli izraelskými vojáky zastřeleni tři izraelští rukojmí v Gaze, které si izraelští vojáci údajně spletli s bojovníky Hamásu, přestože muži byli neozbrojeni, byli svlečeni do půl těla a nesli bílou vlajku.[75] Podle kritiků postupu izraelské armády v Gaze tento incident dokládá, jak izraelská armáda zachází s palestinskými civilisty a se zajatci, protože vojáci si rukojmí pravděpodobně spletli se vzdávajícími se Palestinci.[76]

Ošetřování zraněného dítěte v nemocnici v Gaze

Podle skupiny zvláštních zpravodajů OSN provádí IOS nevybíravé útoky proti civilním cílům v Pásmu Gazy.[77] IOS provedly útoky proti tržnici v Džabálii,[78] proti uprchlickému táboru Al-Šatí,[79] nálet na školu UNRWA,[80] kde se ukrývalo 4 000 uprchlíků. Izraelské útoky zničily nebo poškodily okolo 104 mešit a čtyři kostely.[81] Při izraelském leteckém úderu, který 19. října zasáhl areál řeckého pravoslavného kostela svatého Porfyria, zahynulo 17 křesťanů, kteří se tam ukrývali před nálety, tedy skoro 2 % příslušníků křesťanské komunity v Gaze.[82]

V severní části Gazy, kde se nachází nejlidnatější město Gaza, bylo k lednu 2024 v důsledku bojů a izraelských útoků zničeno nebo poškozeno 70–80 % veškerých budov. V celé Gaze bylo zničeno nebo poškozeno přes 50 % budov. Více než 1,9 milionu lidí, tedy kolem 85 % všech obyvatel Gazy, bylo vyhnáno ze svých domovů.[83] Zpráva z počátku listopadu 2023 uvádí více než 100 významných archeologických a starobylých památek, knihoven, náboženských míst a míst starověkého historického významu, která Izrael částečně nebo úplně zničil.[84][85][86]

Některé nebojové akce provedené Izraelem jako je blokáda přísunu potravin, vody, paliv či elektřiny jsou charakterizovány[kým?] jako kolektivní trest, což je podle Ženevské úmluvy klasifikováno jako válečný zločin.[87] Izraelský prezident Jicchak Herzog obvinil všechny Palestince v Gaze ze společné odpovědnosti za útok proti Izraeli.[88] Sari Bashi, expertka pro na lidská práva z Human Rights Watch poznamenala, že... je znepokojivé, když izraelský představitel otevřeně přiznává zapojení své země do kolektivního trestu.[89] Generální tajemník OSN António Guterres 18. října prohlásil, že... útoky Hamásu nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.[90] Podle Světového potravinového programu (WFP) trpělo v prosinci 2023 extrémním hladem 25 % rodin v Gaze a u tisíců dětí byla diagnostikována podvýživa.[67] V polovině prosince OSN odhadovala, že okolo 90 % obyvatel Gazy má zajištěno méně než jedno jídlo denně.[91]

V únoru 2024 byl zveřejněn zvukový záznam hovoru mezi operátory tísňového volání a šestiletou palestinskou dívkou, která jako jediná přežila útok izraelských vojáků na auto s palestinskými civilisty. Sanitka Červeného půlměsíce, která přijela na místo, se stala také terčem izraelské střelby a její posádka zahynula. Dívka byla později nalezena mrtva.[92] Dne 29. února 2024 bylo při střelbě izraelských vojáků do davu civilistů zabito nejméně 115 Palestinců a více než 750 utrpělo zranění.[93]

Ke konci března 2024 zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albanese uvedla, že činy Izraele splňují kritéria označující páchání zločinu genocidy vůči Palestincům v Pásmu Gazy. Podle Albanese Izrael použil „humanitární kamufláž“, aby zakryl svou „genocidní kampaň“. Izrael obvinění odmítl.[94]

V dubnu 2024, po stažení armády Izraele a návratu Palestinců do města Chán Júnis, byly v tamní Násirově nemocnici nalezeny tři masové hroby. Masový hrob byl nalezen také v nemocnici Šífa na severu Pásma Gazy. Celkem v nich bylo uloženo 392 těl. Palestinské zdroje uváděly, že tam byli pohřbení i lékaři a pacienti z nemocnic. Některá těla podle palestinských zdrojů nesla stopy mučení. Palestinské úřady dále tvrdily, že většina těl tam byla pohřbena během doby, kdy nemocnice obsadila izraelská armáda. Naopak izraelská armáda tvrdí, že nemocnice obsadila, protože se tam skrývali ozbrojenci Hamásu a spousta obětí byli právě oni. Hroby údajně izraelští vojáci exhumovali, protože hledali izraelské rukojmí a zkoumali, jestli nejsou pohřbení tam. Dodávají ale, že všechna těla, která exhumovali, vrátili na místa, kde byla původně pohřbená. Prošetření vzájemných obvinění požadovaly Spojené státy americké nebo také OSN.[95]

V prosinci 2023 Izrael přijal úpravu zákona, která umožnila zadržet podezřelé osoby bez zatykače až na 45 dní, přičemž po uplynutí této lhůty jsou přesouvány do klasického vězení. V květnu 2024 zpravodajská stanice CNN zveřejnila reportáž založenou na výpovědích trojice izraelských whistleblowerů. Ti pracovali v záchytném zařízení pro Palestince v Negevské poušti. Šlo v té době o jednu ze tří izraelských vojenských základen používaných jako detenční zařízení pro zadržené Palestince. Podmínky v záchytných zařízeních vylíčili jako nelidské hraničící s psychologickým mučením.[96][97] Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na konci července 2024 ve své zprávě uvedl, že tisíce Palestinců byly zadrženy v Pásmu Gazy a odvlečeny do Izraele, kde se někteří stali obětí mučení (byly popsány nejrůznějí praktiky včetně sexuálního násilí, pálení cigaretami, používání elektrošoků, waterboardingu či pouštění psů na zadržené). Přičemž 53 zadržených v izraelské vazbě zemřelo. Podle zprávy Izrael zadržoval 9400 Palestinců, některé na tajném místě bez přístupu k právníkům.[98] Asociace pro občanská práva v Izraeli (ACRI) s dalšími izraelskými neziskovými organizacemi podala vrchnímu soudnímu dvoru v Izraeli petici prokazující opakované akty zneužívání a týrání vězňů v detenčním táboru na vojenské základně Sde Teiman. Izraelská vláda během líčení přiznala, že někteří palestinští zadržení byli většinů dnů spoutaní, nuceni hodiny bez hnutí sedět se zakrytýma očima.[99] V téže době publikovala zprávu o špatném zacházení se zadrženými Palestinci také izraelská organizace Be-celem. Ta nesla název Vítejte v pekle: Izraelský vězeňský systém jako síť mučících táborů a byla postavena na výpovědi 55 zadržených Palestinců, kteří byli zadrženi bez vznesení obvinění a po nějaké době propuštěni.[100][101] Koncem července 2024 bylo vojenskou policií zadrženo devět vojáků, kteří byli obviněni z násilného sexuálního zneužití a týrání palestinského vězně viněného z terorismu. Jejich zadržení odsoudili krajně pravicoví ministři. Následně davy krajně pravicových Izraelců vnikly na dvě základny, kde byli vojáci drženi, ale po střetech z nich byli protestující vytlačeni.[102] Nakonec se počet zadržených vojáků rozrostl na deset. Případ byl předán k vojenskému soudu, který následně dva vojáky propustil z vazby a dále vyšetřoval jen osm.[103]

V červnu 2024 uvedl Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Volkera Türka, že zabití mnoha civilistů při červnové izraelské operaci na záchranu rukojmí v Nusajrátu v Pásmu Gazy může být válečným zločinem. Dodal ovšem, že za válečný zločin by mohlo být označeno i držení unesených v hustě obydlených oblastech, což činil Hamás. Hamás tvrdil, že při izraelské operaci přišlo o život nejméně 274 Palestinců a sedm set dalších bylo zraněno. Izraelská armáda připustila asi stovku obětí s tím, že podle ní není jasné, kolik z nich tvořili civilisté. Laurence podle AFP podotkl, že úřad OSN nemůže nezávisle ověřit počet 274 mrtvých, ale „soudí, že je téměř stoprocentně přesný“.[104]

V červnu 2024 OSN zveřejnilo závěry z vyšetřování dvou nezávislých vyšetřovacích komisí ohledně páchání válečných zločinů v začátcích války (od října do prosince 2023). Podle těchto závěrů se obě strany konfliktu dopouštěly válečných zločinů. Izrael se podle zprávy dopustil následujícího výčtu zločinů: používání hladovění jako způsobu válčení; vražda nebo úmyslné zabití; záměrné vedení útoků proti civilistům a civilním objektům; násilné přesuny obyvatel; sexuální násilí a snižování osobní důstojnosti (zejm. svlékání vězňů). Současně uvedli, že Izrael na palestinské obyvatelstvo v Gaze aplikoval kolektivní trest. Izrael závěry komise OSN odmítl a nesouhlasil s tím, že by páchal obdobné zločiny jako Hamás.[105]

V červnu 2024 Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vydal zprávu z vyšetřování šesti izraelských útoků vedených mezi říjnem a prosincem 2023, během kterých zemřelo minimálně dvě stě Palestinců. Úřad uvedl, že útoky způsobily velké množství obětí a škod na civilní infrastruktuře, a že izraelské síly „možná systematicky porušovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a obezřetnosti při útoku“. Podle úřadu tím Izrael možná opakovaně porušoval základní principy válečného práva.[106][107]

V červenci 2024 mezinárodní charitativní organizace Oxfam zveřejnila zprávu s názvem Vodní válečné zločiny: Jak Izrael použil vodu ve své vojenské kampani v Gaze, v níž uvedla, že Izrael systematicky odpíral Palestincům v Gaze vodu, ničil vodní zdroje i čističky odpadních vod. Izrael podle zprávy od začátku války do června 2024 zničil sedmdesát procent kalových čerpadel a všechny čistírny odpadních vod. Dostupnost vody v Pásmu Gazy v důsledku klesla o 94 % oproti předválečné době.[108] Dne 30. července si izraelský voják přidal na své sociální sítě video z toho, jak s dalšími vojáky ničí zásobárnu pitné vody ve čtvrti Tel Sultan v Rafahu, údajně „na počest šabatu“. Vedení armády se po medializaci od akce distancovalo.[109]

V srpnu 2024 přinesl izraelský deník Haaretz informaci, že IOS používají palestinské civilisty jako lidské štíty – ty izraelští vojáci oblečou do izraelských vojenských uniforem, vybaví kamerou a vyšlou na průzkum tunelů nebo domů. Podle výpovědi vojáků jsou totiž „naše životy důležitější než jejich životy”. IOS oznámily, že využívání civilistů jako lidských štítů je zakázáno a události vyšetřuje.[110]

Amnesty International (AI) 5. září 2024 vyzvala k vyšetřování izraelských válečných zločinů. Ten, podle AI srovnal se zemí domy a farmy ve východní Gaze, aby se rozšířila takzvaná nárazníková zóna mezi Izraelem a palestinským územím. Podle zprávy AI IOS... za použití buldozerů a ručně položených výbušnin nezákonně zničily zemědělskou půdu a civilní budovy, srovnaly se zemí celé čtvrti, včetně domů, škol a mešit. AI dále tvrdí, že... izraelská opatření na ochranu Izraelců před útoky z Pásma Gazy musí být prováděna v souladu s jeho závazky podle mezinárodního práva, včetně zákazu svévolného ničení a kolektivního trestání.[111]

Podle zprávy nezávislé vyšetřovací komise zřízené Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) zveřejněné v říjnu 2024 Izrael během války systematicky ničil zdravotnictví Pásma Gazy. Tím se měl dopustil válečného zločinu a zločinu proti lidskosti. Podle zprávy izraelská armáda zatýkala, mučila a zabíjela palestinské pracovníky ve zdravotnictví. Nálety na zdravotnická zařízení a zdravotnická vozidla zase zamezila dostupnosti zdravotních služeb, což výrazně dopadlo také na novorozence a děti. To podle zprávy vedlo k postižení několika generací Palestinců. Děti, které izraelští vojáci zatkli a zadržovali v detenčních táborech, často bez přístupu k jiným členům rodiny, byly podle zprávy tímto traumatizované. Zpráva ovšem také popsala špatné podmínky izraelských rukojmí v Pásmu Gazy a vyzvala k jejich propuštění.[112][113]

V říjnu 2024 vyšla v deníku The New York Times investigativní reportáž popisující svědectví šedesáti dobrovolných amerických lékařů a členů zdravotnického personálu, kteří působili v Pásmu Gazy během války Izraele s Hamásem. Z nich 44 vypovědělo, že se setkalo s opakujícími se případy dětských obětí, které byly střeleny do hlavy. Téměř všichni měli pacienty trpící podvýživou. Přes padesát z nich pozorovalo u dětí výrazné psychické trauma a sebevražedné myšlenky. 25 z respondentů potvrdilo, že během jejich služby viděli případy úmrtí novorozenců a kojenců z důvodu podvýživy nebo infekčních chorob. Téměř všichni se také setkali s nedostatkem zdravotnického materiálu a hygienických pomůcek.[114]

V listopadu 2024 představil Zvláštní výbor OSN pro vyšetřování izraelských činů dopadajících na lidská práva Palestinců a jiných Arabů z okupovaných území výroční zprávu, ve které mj. uvedl, že počínání Izraele v Pásmu Gazy „odpovídají charakteristice genocid“. Podle výboru existují také vážné obavy, že Izrael využívá hlad jako „válečnou zbraň“. Současně na Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, uplatňuje „systém apartheidu“. výbor v neposlední řadě uvedl, že „Izrael svým obléháním Gazy, blokováním humanitární pomoci, stejně jako cílenými útoky a zabíjením civilistů a humanitárních pracovníků, způsobuje úmyslně smrt, hladovění a vážná zranění. To vše navzdory opakovaným výzvám OSN i závazným příkazům Mezinárodního soudního dvora a rezolucím Rady bezpečnosti OSN.“[115][116]

V prosinci 2024 lidskoprávní organizace Amnesty International ve své zprávě uvedla, že se Izrael při bojích v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Izrael takové nařčení dlouhodobě odmítal. „Měsíc po měsíci Izrael přistupoval k Palestincům jako ke skupině podlidí, která není hodna lidských práv a důstojnosti, a ukazoval svůj záměr je fyzicky zničit,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová. Podle organizace se izraelská armáda dopouštěla v Pásmu Gazy „mnohých zločinů podle mezinárodního práva“, které nelze ospravedlnit aktivitami Hamásu.[117][118]

V prosinci 2024 lidskoprávní organizace Human Rights Watch ve své zprávě tvrdila, že se Izrael dopouštěl genocidy v Pásmu Gazy. Podle organizace úmyslně omezil Palestincům přístup k vodě, čímž se dopustil zločinů vyhlazování a genocidy. Během války měli dle odhadu lidé v Pásmu Gazy přístup k dvěma až devíti litrům vody denně, což podle Human Rights Watch vedlo k tisícům úmrtí. Před začátkem války měli obyvatelé Pásma Gazy k dispozici 83 litrů vody denně. Podle izraelského ministerstva zahraničních věcí, které zprávu kategoricky odmítlo, Human Rights Watch šíří „propagandu proti Izraeli“.[119][120]

Ničivé jednání Izraele bylo popisováno také jako ekocida, tedy cílené ničení životního prostředí. Jedním z prostředků mělo být užívání toxického bílého fosforu, a to nejen v Palestině, ale také v Libanonu. Na Západním břehu Jordánu se zase cílem ničení staly olivovníky, které plodí základní surovinu palestinské zemědělské produkce – olivy. Jen za rok 2023 jich izraelští osadníci zničili 10 000. Nešlo o novou taktiku. Armáda a osadníci z nelegálních osad měli od roku 1967, tedy od šestidenní války, zničit přes osm set tisíc olivových stromů. Zásadní roli destrukce palestinského zemědělství hrála také kontrolní role Izraele nad dodávkami vody. Situace byla nejhorší právě v Pásmu Gazy, které nedisponuje vlastním zdrojem čisté vody. V následcích izraelského bombardování a pozemní invaze v Pásmu Gazy od vypuknutí války do března 2024 byla podle satelitních snímků zlikvidována téměř polovina stromů. Do půdy se z bomb dostával toxický azbest. Podle prohlášení Izraele však nešlo o cílené ničení ekosystémů, ale o běžný důsledek války.[121][122]

Představitelé EU a USA v listopadu 2023 odmítli, že by Izrael v Pásmu Gazy porušoval mezinárodní humanitární právo, přestože z Číny znělo, že k porušení došlo.[123]

Zabíjení novinářů

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2023 v předvečer mezinárodního Dne lidských práv zveřejnila Mezinárodní federace novinářů seznam 94 novinářů a pracovníků médií, které byli v roce 2023 zabití v souvislostí s jejich prací. Drtivá většina zabitých novinářů (68) připadá na právě na válku Izraele s hnutím Hamás. Šlo o 61 palestinských novinářů zabitých v pásmu Gazy, o 4 izraelské novináře zabité během útoků Hamásu na hudební festival Supernova a na kibuci Nahal Oz a Kfar Aza, o 3 libanonské novináře zabité Izraelem nedaleko společné hranice obou zemí. Tento konflikt je tak pro pracovníky médií nejsmrtelnější za více 30 let, kdy Mezinárodní federace novinářů monitoruje oběti z řad novinářů. Podle IFJ se... palestinští novináři v Gaze stali obětí nevybíravého bombardování ze strany izraelské armády. IFJ ve své výzvě sdělila, že... mezinárodní společenství, a zejména Mezinárodní trestní soud, musí čelit své odpovědnosti a důkladně vyšetřit a případně zahájit stíhání těch, kdo nařídili a provedli útoky na novináře.[124][125]

K dubnu 2024 se počet zabitých novinářů během konfliktu zvýšil na 109. Z nich bylo 102 Palestinců, 4 Izraelci a 3 Libanonci.[126] V květnu 2024 udělilo UNESCO palestinským novinářům pokrývajícím válku výroční novinářskou cenu Guillermo Cano World Press Freedom Prize. Cenu převzal předseda palestinského novinářského syndikátu Nasser Abu Baker.[127][128]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Is Israeli bombing of Gaza a violation of international laws? [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Commission of Inquiry collecting evidence of war crimes committed by all sides in Israel and Occupied Palestinian Territories since 7 October 2023 [online]. OSN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“ [online]. Seznam [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - occupied Palestinian territory. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs [online]. [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Journalist casualties in the Israel-Gaza war [online]. 2024-07-16 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The IDF is supposed to protect aid workers. Aid agencies say the Israeli military has been attacking them for months.. NBC News [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Children and armed conflict [online]. United Nations, 2024-06-03 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Palestine welcomes UN’s decision to add Israeli army to global 'list of shame'. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Netanyahu outraged by UN's decision to add Israeli army to 'list of shame' for rights violations. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ i24NEWS. www.i24news.tv [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ GRAHAM-HARRISON, Emma. Gaza publishes identities of 34,344 Palestinians killed in war with Israel. The Guardian. 2024-09-17. Dostupné online [cit. 2024-11-30]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  12. ↑ Soud v Haagu nařídil Izraeli: Udělejte vše, abyste zabránili genocidě v Gaze - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ NATIONS, United. South Africa vs Israel: 14 other countries intend to join the ICJ case. United Nations Western Europe [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide in the Gaza Strip (Sou. www.icj-cij.org [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavit ofenzivu v Rafahu. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ ‚Jednání Izraele se de facto rovná anexi.‘ Okupace palestinských území je podle soudu OSN nezákonná. iROZHLAS [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Soud v Haagu: Izrael musí ukončit okupaci palestinských území a platit reparace - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ Vrchní prokurátor mezinárodního trestního soudu vyzval Izrael a Hamás k dodržování práva. iROZHLAS [online]. 2023-12-03 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ DAVIES, Harry. UK lawyer to oversee ICC investigation into alleged war crimes in Palestinian territories. The Guardian. 2024-03-11. Dostupné online [cit. 2024-04-27]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  20. ↑ Netanyahu says ICC decisions will not affect Israel's actions, set dangerous precedent. Reuters [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ Média: Izrael a USA se snaží zabránit vydání zatykače na Netanjahua. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ Hlavní prokurátor ICC usiluje o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in the State of Palestine [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  24. ↑ Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in the State of Palestine [online]. Haag: 2024-05-20 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČT24, ČTK. „Nehoráznost,“ komentoval Biden žádost haagského prokurátora o zatykač na izraelské lídry. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  26. ↑ REUTERS. Reactions to ICC prosecutor's request for arrest warrants for Israeli, Hamas leaders [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  27. ↑ European leaders divided on ICC arrest warrant bid for Netanyahu. POLITICO [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Borrell’s stance on Israel, Hamas arrest warrants highlights EU member states’ divisions. euractiv.com [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ Izrael roky tajně ‚válčil‘ s Mezinárodním trestním soudem. Zpravodajci špehovali hlavního prokurátora. iROZHLAS [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ DAVIES, Harry; MCKERNAN, Bethan; ABRAHAM, Yuval. Spying, hacking and intimidation: Israel’s nine-year ‘war’ on the ICC exposed. The Guardian. 2024-05-28. Dostupné online [cit. 2024-05-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  31. ↑ Ministerstvo zahraničí podpořilo Mezinárodní trestní soud. Jeho nezávislost přitom zpochybnil Fiala. iROZHLAS [online]. 2024-06-15 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. 
  32. ↑ Britain challenges ICC’s jurisdiction over Israel, delaying arrest warrant decision. timesofisrael.com [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-07-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ STACEY, Kiran. Britain drops its challenge to ICC arrest warrants for Israeli leaders. The Guardian. 2024-07-26. Dostupné online [cit. 2024-07-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  34. ↑ BEZDĚKOVÁ, Iva. České námitky k návrhu zatykače na Netanjahua už jsou veřejné. „Soudci to nebudou mít lehké,“ komentuje právník. Deník N [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  35. ↑ ICC prosecutor seeks warrants against Israeli leaders, Sinwar ‘with utmost urgency’. timesofisrael.com [online]. 2024-09-10 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  36. ↑ Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Galanta. Viní je z válečných zločinů. iROZHLAS [online]. 2024-11-21 [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  37. ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Netanjahu není první. Ale soud ctí presumpci neviny, vysvětluje mezinárodní zatykač expertka. Deník N [online]. 2024-11-21 [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  38. ↑ ICC prosecutor urges Appeals Chamber to reject Israeli petition against arrest warrants. timesofisrael.com [online]. 2024-11-30 [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ Izraelská prokurátorka vyzvala Netanjahua k vytvoření komise k vyšetřování války. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  40. ↑ AG tells Netanyahu state inquiry into war needed to prevent int’l arrests – report. timesofisrael.com [online]. 2024-09-08 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ Netanyahu said to ask AG to probe him and Gallant in bid to avert ICC arrest warrant. timesofisrael.com [online]. 2024-09-12 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  42. ↑ UN rights chief condemns Israeli 'siege' of Gaza, militants' taking of hostages [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Israel/Palestine: Devastating Civilian Toll as Parties Flout Legal Obligations [online]. HRW [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ The Secrets Hamas Knew About Israel’s Military [online]. New York Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ a b Hamas actions are war crimes, could constitute genocide – international law experts [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ ROZOVSKY, Liza; BREINER, Josh; EFRATI, Ido. Sexual violence evidence against Hamas is mounting, but the road to court is still long. Haaretz. 2023-11-22. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. (anglicky) 
  47. ↑ The battle to highlight crimes against women in Hamas’ attack on Israel. ctech [online]. 2023-11-22 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ How international law applies to war, and why Hamas and Israel are both alleged to have broken it. Los Angeles Times [online]. 2023-11-05 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ ‘Clear and convincing information’ that hostages held in Gaza subjected to sexual violence, says UN Special Representative. news.un.org [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Hamás se dopouštěl sexuálního násilí včetně hromadného znásilňování, potvrdila zpráva OSN. www.novinky.cz [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  51. ↑ Have war crimes been committed in Israel and Gaza? [online]. Washington Post [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ FULTON, Adam; YANG, Maya; BAYER, Lili. 300 Palestinians killed in past 24 hours, health ministry reports – as it happened. the Guardian. 2023-10-15. Dostupné online [cit. 2024-08-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  53. ↑ Deadly Hamas Rampage Constitutes 'International Crime of Genocide,' Hundreds of Legal Experts Say [online]. Haaretz [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Hamas vows to kill an Israeli for every strike on Gaza [online]. The West Australian [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Hamas says will kill hostages if Israeli attacks on Gaza civilians continue [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Gaza: Hamas says guards killed hostage and wounded two others. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Hamás má nové pokyny jak postupovat, když se k nim blíží vojáci. Hrozí návratem rukojmích v rakvích. iROZHLAS [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-03]. Dostupné online. 
  58. ↑ The Rules of War and Human Rights in the Israel-Hamas War [online]. Johns Hopkins University [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ EU ready to support UN efforts to open humanitarian corridors to Gaza [online]. Anadolu Ajansi [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ EU condemns Hamas for using 'hospitals as human shields', urges Israeli restraint. Reuters.com [online]. 2023-11-12 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  61. ↑ CHEN, Amir Tal,Heather. Be’eri: More than 100 bodies found in Israeli kibbutz. CNN [online]. 2023-10-10 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ New footage shows dozens of Hamas terrorists entering Kibbutz Be’eri. timesofisrael.com [online]. 2023-10-16 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  63. ↑ BELAM, Martin. Israel-Gaza war live: UN report says both Hamas and Israel have committed war crimes. the Guardian. 2024-06-12. Dostupné online [cit. 2024-06-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  64. ↑ October 7 Crimes Against Humanity, War Crimes by Hamas-led Groups | Human Rights Watch [online]. 2024-07-17 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané. Voxpot [online]. 14. prosince 2023. Dostupné online. 
  66. ↑ „Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online. 
  67. ↑ a b „Děláme to znovu?“ Pásmo Gazy a poválečná zodpovědnost Západu. Deník Alarm [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online. 
  68. ↑ Eleven workers with UN refugee agency, five IFRC members killed in Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Gaza medics say Israel targeting ambulances, health facilities [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Doctors observe black day against Israeli atrocities in Gaza [online]. Zhe Express Tribune [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-19. (anglicky) 
  71. ↑ Netanyahu says Israel is at war after dozens die in Hamas attacks [online]. The Finacial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  72. ↑ Israel: White Phosphorus Used in Gaza, Lebanon | Human Rights Watch [online]. 2023-10-12 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Israel carries out more than a thousand white phosphorus strikes in Gaza. Euro-Med Human Rights Monitor [online]. 2023-11-16 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Francie zakázala vstup britsko-palestinskému lékaři, měl vystoupit v Senátu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-05 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  75. ↑ Rukojmí se vzdávali. Izraelští vojáci na ně stříleli, i když nesli bílou vlajku. iDNES.cz [online]. 16. prosince 2023. Dostupné online. 
  76. ↑ ERLANGER, Steven. Hostage Deaths Fuel Israelis' Doubts About Netanyahu. The New York Times. 16 December 2023. Dostupné online. 
  77. ↑ UN experts say Israel's strikes on Gaza amount to 'collective punishment' [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Palestinian media: Strike on Jabalia hit a crowded market, leading to horrible massacre against people of Gaza [online]. Al Manar [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Israeli Airstrikes Hit Marketplace and Mosques in Gaza, Killing Dozens [online]. New York Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ GAZA: UNRWA SCHOOL SHELTERING DISPLACED FAMILIES IS HIT [online]. OSN [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ A ‘cultural genocide’: Which of Gaza’s heritage sites have been destroyed?. Al Jazeera [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online. 
  82. ↑ Křesťané v Gaze roky balancovali mezi Hamásem a izraelskou blokádou. Odchod z válečné zóny nechystají. Česká televize [online]. 7. prosince 2023. Dostupné online. 
  83. ↑ Over 50% of Gaza buildings damaged or destroyed in Israel's bombardment. Axios [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online. 
  84. ↑ AL-BARSH, Ahmed. Report on the Impact of the Recent War in 2023 on the Cultural Heritage in Gaza Strip - Palestine [online]. Heritage for Peace, 2023-11-07 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  85. ↑ Gazans mourn loss of their libraries: Cultural beacons and communal spaces. washingtonpost.com [online]. 2023-12-29 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  86. ↑ Bombing of Gaza has damaged or destroyed more than 100 heritage sites, NGO report reveals. The Art Newspaper - International art news and events [online]. 2023-11-28 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  87. ↑ Izrael podle expertů OSN vůči obyvatelům Gazy uplatňuje kolektivní trest [online]. České noviny [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  88. ↑ Israel tells 1.1mn people to leave northern Gaza [online]. Financial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-13. (anglicky) 
  89. ↑ The Humanitarian Catastrophe in Gaza [online]. New Yorker [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ UN's Guterres Says Hamas Attacks Do Not Justify 'Collective Punishment' Of Palestinians [online]. Barrons [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ ABLES, Kelsey. A hunger Gazans have 'never, ever' experienced grows in the territory. The Washington Post. 15 December 2023. Dostupné online. 
  92. ↑ Šestiletá dívka zemřela v Gaze. Pomoc se k ní nedostala. Seznam Zprávy [online]. 10. února 2024. Dostupné online. 
  93. ↑ Izraelci stříleli do lidí, tvrdí po incidentu u konvoje svědci i šéf nemocnice. iDNES.cz [online]. 2. března 2024. Dostupné online. 
  94. ↑ Zpravodajka OSN viní Izrael z genocidy v Gaze, žádá sankce. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-28. 
  95. ↑ U nemocnic v Pásmu Gazy našli 400 těl v masových hrobech. Palestinci viní Izraelce, ti to odmítají. iROZHLAS [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  96. ↑ Lepší zemřít než skončit tady. Izrael drží Palestince v krutých podmínkách, popisují svědci. iROZHLAS [online]. 2024-05-14 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  97. ↑ QIBLAWI, Tamara. Israeli whistleblowers detail horror of shadowy detention facility for Palestinians. CNN [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ ČTK. OSN obvinila Izrael z mučení zadržených Palestinců. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  99. ↑ State admits some Sde Teiman detainees kept in permanent restraints, blindfolds. timesofisrael.com [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  100. ↑ Welcome to Hell [online]. Btselem.org, 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  101. ↑ B’Tselem alleges Israeli policy of abuse, torture of Palestinian prisoners. timesofisrael.com [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  102. ↑ Netanyahu, Herzog appeal for ‘calm’ after mob storms IDF base with far-right MKs. timesofisrael.com [online]. 2024-07-29 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 
  103. ↑ Military court extends remand of 8 reservists suspected of abusing Palestinian detainee. timesofisrael.com [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. 
  104. ↑ ČTK. Smrt civilistů při záchraně izraelských rukojmí může být válečný zločin, tvrdí úřad OSN. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  105. ↑ UN reports accuse Israel of ‘extermination,’ crimes against humanity; Hamas of war crimes. timesofisrael.com [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  106. ↑ Izrael podle OSN možná nedodržuje pravidla války. Zločinem mohlo být i osvobození rukojmích. iROZHLAS [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. 
  107. ↑ UN report: Israeli use of heavy bombs in Gaza raises serious concerns under the laws of war. ohchr.org [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. 
  108. ↑ Israel using water as weapon of war as Gaza supply plummets by 94%, creating deadly health catastrophe: Oxfam. Oxfam International [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Izraelští vojáci zničili zásobárnu pitné vody v Rafahu. Bez souhlasu nejvyššího velení. iROZHLAS [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. 
  110. ↑ GRAHAM-HARRISON, Emma. Israeli forces in Gaza ‘use civilians as human shields’ against possible booby-traps. The Guardian. 2024-08-14. Dostupné online [cit. 2024-08-16]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  111. ↑ Amnesty urges war crimes probe over Israel leveling east Gaza [online]. Al Arabiya [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ UN Commission finds war crimes and crimes against humanity in Israeli attacks on Gaza health facilities and treatment of detainees, hostages. ohchr.org [online]. 2024-10-10 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  113. ↑ Izrael měl v Gaze systematicky ničit zdravotnictví. ‚Válečný zločin,‘ říká zpráva vyšetřovací komise OSN. iROZHLAS [online]. 2024-10-10 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  114. ↑ SIDHWA, Feroze. Opinion | 65 Doctors, Nurses and Paramedics: What We Saw in Gaza. The New York Times. 2024-10-09. Dostupné online [cit. 2024-10-18]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  115. ↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Postup Izraele odpovídá genocidě, říká OSN. Britský doktor popsal střelbu do dětí [online]. 2024-11-15 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  116. ↑ Report of the Special Committee to Investigate Israeli Practices Affecting the Human Rights of the Palestinian People and Other Arabs of the Occupied Territories [online]. OSN, 2024-09-20 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  117. ↑ Izrael se v Pásmu Gazy dopouští genocidy, uvedla Amnesty International. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  118. ↑ Amnesty International investigation concludes Israel is committing genocide against Palestinians in Gaza. www.amnesty.org [online]. 2024-12-05 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  119. ↑ ‚Úmrtí tisíců kvůli dehydrataci.‘ Izrael omezil v Pásmu Gazy přístup k vodě, tvrdí Human Rights Watch. iROZHLAS [online]. 2024-12-19 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. 
  120. ↑ JAFARNIA, Niku. Extermination and Acts of Genocide. Human Rights Watch. 2024-12-19. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. (anglicky) 
  121. ↑ SCHARF, David. Destrukce životního prostředí. Páchá Izrael v Gaze a Libanonu „ekocidu“? [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  122. ↑ AHMED, Kaamil; GAYLE, Damien; MOUSA, Aseel. ‘Ecocide in Gaza’: does scale of environmental destruction amount to a war crime?. The Guardian. 2024-03-29. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  123. ↑ Xinjiang vs Gaza: The West’s Shifting Definition of ‘Genocide’. The Diplomat. 14. listopadu 2023. Dostupné online. 
  124. ↑ Ninety-four journalists killed in 2023, says IFJ / IFJ. www.ifj.org [online]. 2023-12-08 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. ↑ ČTK. Při výkonu povolání letos zemřelo 94 novinářů, z toho 68 v Gaze. Z Evropy je na tom nejhůř Ukrajina. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  126. ↑ War in Gaza. IFJ - International Federation of Journalists [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ Palestine: The UNESCO Guillermo Cano Prize 2024 awarded to journalists in Gaza / IFJ. www.ifj.org [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  128. ↑ Palestinian journalists covering Gaza awarded 2024 UNESCO/Guillermo Cano World Press Freedom Prize. www.unesco.org [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Konflikt mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Události
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Válečné_zločiny_během_války_Izraele_s_Hamásem&oldid=24496628“