Mediální pokrytí války Izraele s Hamásem

Mediální pokrytí válečného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem se od počátku věnovala celá škála médií od tradičních mediálních domů až po osobní účty na sociálních sítích jako jsou Facebook, Instagram, Telegram, TikTok, X a další. Součástí pokrytí jsou nejen nestranné informace, ale i šíření zavádějících informací, propagandy a hoaxů či fake news. Zatímco účty Hamásu byly na většině sociálních sítí zablokovány, významnou pozornost si získali tvůrci obsahu žijící přímo v Gaze a dokumentující svou osobní zkušenost s konfliktem.

Sociální sítě

Již na začátku konfliktu byly sociální sítě zaplaveny zprávami z počínajícího konfliktu. Hashtagy #Palestine a #Israel nasbírali v aplikaci TikTok k 10. říjnu 2023 více než 27,8, respektive 23 miliard zhlédnutí. Podle výzkumu společnosti Humanz bylo k 11. listopadu 2023 na Instagramu a TikToku zveřejněno 7,39 miliardy příspěvků s proizraelskými hashtagy a 109,61 miliard příspěvků s propalestinskými hashtagy, přičemž se výzkum zaměřil jak na proizraelské hashtagy (#prayforisrael, #hamaisisis a #bringthemback), tak na propalestinské hashtagy (#freepalestine, #israelicrimes a #gazaunderattack). Koncem prosince 2023 obvinila organizace Human Rights Watch (HRW) společnost Meta, vlastníka Facebooku a Instagramu ze systematické cenzury propalestinského obsahu. Od října do listopadu HRW zaznamenala 1050 případů potlačování propalestinských příspěvků na Facebooku a Instagramu, přičemž 1049 příspěvků bylo tzv. mírového obsahu, zaznamenán byl i 1 případ potlačení proizraelského příspěvku. Způsoby, které společnost Meta používá sahají od mazání, přes potlačování možnosti komentovat či lajkovat příspěvky, tzv. snižování viditelnosti až po blokování uživatelů. Podle HRW je... cenzura obsahu souvisejícího s Palestinou na Instagramu a Facebooku systémová a globální. Z cenzurovaní propalestinského obsahu obvinil v žalobě společnost Meta i americko-palestinský inženýr a bývalý zaměstnanec společnosti Meta Ferras Hamad, propuštěný v únoru 2023. Začátkem listopadu 2023 informovala Al Džazíra, že sociální platforma Telegram omezila přístup k několika kanálům spojeným s palestinskou ozbrojenou skupinou Hamás. Telegram je známý tím, že postrádá politiku moderování a svými umírněnými předpisy umožňuje, aby ho Hamás využíval ke své propagaci, včetně sdílení prohlášení či násilných videí.

Na izraelské straně straně jsou sociální média využívána k získání podpory pro vojenské akce.

Média

Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze. Analýza amerického zpravodajského serveru The Intercept došla k závěru, že hlavní deníky ve Spojených státech, jako například The New York Times, The Washington Post nebo Los Angeles Times, informovaly o konfliktu vesměs jednostranně, byly zaujaté protipalestinsky a preferovaly izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé, bylo ve válce zabito více než 10 000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.

Britská zpravodajská síť BBC se 9. ledna 2023 omluvila za rozhlasovou zprávu, ve které 24. prosince 2023 obvinila IOS z poprav 137 palestinských civilistů. BBC ve svém prohlášení uvedla, že vycházela z článku agentury AFP z 23. prosince, který zveřejnil prohlášení Hamásu o popravách civilistů s tím, že zprávu není možné nezávisle ověřit. ... nevyvinuli jsme dostatečné úsilí, abychom hledali potvrzující důkazy, které by potvrdily tvrzení Hamásu. Za tuto chybu se omlouváme, napsala BBC ve svém prohlášení. Již před tím se BBC omluvila za tvrzení, že se... izraelští vojáci v nemocnici Al Šifá zaměřovali na lidi, včetně lékařských týmů a arabsky mluvících lidí. Ve skutečnosti zpráva Reuters tvrdila, že izraelské speciální jednotky jsou doprovázeny... lékařskými týmy a arabsky mluvícími vojáky, kteří jsou na místě, aby zajistili, aby se lékařské zásoby dostaly k těm, kteří to potřebují. BBC se také omlouvala za nepodložené a později vyvrácené tvrzení, že za raketový zásah nemocnice Al Alí v Gaze je zodpovědná izraelská armáda.

Bývalý šéf televizního vysílání BBC Danny Cohen obvinil tuto stanici z nehorázné protiizraelské zaujatosti, zejména v jejích arabskojazyčných pobočkách, kdy někteří reportéři údajně používají stejný jazyk, jaký používají mluvčí palestinské teroristické skupiny Hamás. Od 7. října 2023 byla BBC nucena vydat asi 80 oprav svého zpravodajství. BBC byla dokonce nucena odstranit jednu epizodu arabského programu BBC Trending, ve které došlo ke zpochybňování vraždění Hamásu v Izraeli.

Wikipedie

Na základě hlasování editorů Wikipedie byla Anti-Defamation League (ADL) prohlášená za obecně nevěrohodný zdroj v izraelsko-palestinském konfliktu a bude přidána na seznam zakázaných a částečně zakázaných zdrojů. ADL, která působí v oblasti monitorování projevů antisemitismu je editory Wikipedie obviňována z toho, že... organizace podkopala svou důvěryhodnost tím, že změnila způsob, jakým kategorizuje antisemitské incidenty. Její nová metodika zahrnula mnoho propalestinských protestů do každoročního auditu antisemitismu, který zaznamenal velký nárůst oproti předchozímu roku. ADL naopak tvrdí, že...je to smutný vývoj pro výzkum a vzdělávání, ale ADL se nenechá zastrašit v našem odvěkém boji proti antisemitismu a všem formám nenávisti.

Situace v Česku

Podle Global voices... vyjadřují čeští politici i česká média neochvějnou podporu Izraeli a izraelskému lidu. Tato podpora přetrvává i přes izraelskou reakci na Gazu, která v podstatě decimuje civilní obyvatelstvo. Postoj politiků se odráží i v českých médiích, včetně těch veřejnoprávních. Podle propalestinských aktivistů je problémem, že v případě podpory Palestinců... média mají tendenci označovat podporu Palestiny za podporu Hamásu a terorismu, když o ní informují.

Někteří uživatelé českých sociálních sítí vyzývali ke genocidě Palestinců v Gaze. Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný označil Palestince za „opice“ a „zrůdy“ a vyzval k jejich „vybombardování“. Podle některých komentátorů vnímá část české veřejnosti izraelsko-palestinský konflikt značně černobíle.

Z proizraelské zaujatosti byla obviněna také česká soukromá i veřejnoprávní média. Závěry analýzy Masarykovy univerzity, kterou si nechala zpracovat Česká televize, uváděly, že vysílání ČT mohlo přispět k polarizaci veřejnosti, ignorovalo širší souvislosti a k palestinské straně přistupovalo dehumanizujícím způsobem. Generální ředitel ČT Jan Souček výsledky analýzy odmítl, odmítl analýzu zveřejnit a autory bez předložení důkazů obvinil ze zaujatosti. Ti následně žádali omluvu. Analýzu Česká televize zveřejnila až po mediálním tlaku.

Ve středu 15. května 2024 se před Českou televizí (ČT) konala demonstrace proti způsobu, jímž ČT jakožto veřejnoprávní instituce dlouhodobě informovala o dění v Palestině a Izraeli. Demonstraci s názvem Proti normalizaci izraelské genocidy Českou televizí zorganizovala iniciativa Ne naším jménem v den zasedání Rady ČT. Demonstrace se účastnilo několik desítek lidí. O den dříve iniciativa odevzdala stížnost Radě ČT. Další demonstrace před Českou televizí se konala 16. června 2024, kdy protestující vyjádřili nespokojenost se zpravodajstvím veřejnoprávní televize ohledně obětí na straně civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Protestu se účastnilo kolem dvou set osob.

Šíření hoaxů a fake news

Odborníci z projektu Bellingcat, think tanku Atlantic Council nebo Kalifornské univerzity v Berkeley od počátku konfliktu upozorňovali, že příval virálních dezinformací spojených s válkou byl bezprecedentní. Podle nich převažovala tradiční praktika sdílení reálných fotografií nebo videí a jejich zasazování do vymyšlených kontextů. V menší míře byly používány také obrázky vytvořené umělou inteligencí s cílem rozšířit pochyby o tom, co je pravé. Podle expertů šíření dezinformací napomohla délka izraelsko-palestinského konfliktu, která historicky vytvořila názorově silně vyhraněné polarizované skupiny.

Hoaxy a fake news, včetně manipulovaných videí se začaly šířit na sociálních sítích od začátku konfliktu. Sociální sítě X (dříve Twitter), Telegram, Meta či TikTok byly kritizovány za nízkou míru regulace a potlačování falešných účtů či reálných účtů dezinformátorů šířících protipalestinské a protiizraelské či protižidovské narativy. Šířily se zprávy bagatelizující násilí během útoku Hamásu v Izraeli 7. října či míru utrpení palestinského obyvatelstva během izraelských útoků. Vzedmutí popularity znovu získal hastag pallywood (s odkazem na Hollywood) vinící Palestince z manipulace s médii, překroucení skutečností a naprostý podvod palestinských Arabů a jiných Arabů … s cílem získat veřejnou podporu proti Izraeli. Objevila se videa projevů některých státníků opatřená titulky, které neodpovídaly skutečnému projevu a využívaly neznalost daného jazyka mezi sludujícími (např. ruštiny, korejštiny, arabštiny či perštiny).

Sociální síť X byla kritizována, že ji po změně ve vedení zaplavily dezinformace. Síť X pod vedením Elona Muska zrušila dřívější ověřování účtů a modrý odznak, který v minulosti značil ověřený účet, nabízela za předplatné, které bylo spojené i se zvýšenou viditelností obsahu při vyhledávání nebo v komentářích. Firma také výrazně zmenšila týmy pro moderování obsahu, omezila možnosti akademiků a dalších expertů monitorovat dění na platformě a spustila program sdílení reklamních zisků, který podle některých komentátorů motivoval tvůrce k rychlému šíření nepotvrzených informací.

Příklady

• Po útoku Hamásu na izraelské obce bylo zdokumentována řada násilných činů spáchaných ozbrojenci na civilistech. Některé informace šířené médii či na sociálních účtech se ukázaly jako nepravdivé. Známý je případ desítek dětí, kterým ozbrojenci Hamásu stínali hlavy, či je svázané upalovali. Informaci jako první sdělil izraelské televizní stanici izraelský armádní důstojník a potvrdili ji i někteří členové ZAKA, ultraortodoxní židovské společnosti, jejíž členové vyzvedávají těla po teroristických útocích. Na sociálních sítích se následně objevily informace o sťatých, upálených či oběšených dětech. Izraelský premiér B. Netanjahu následně předal tuto informaci americkému ministru zahraničí A. Blinkenovi. Podle izraelského Národního pojišťovacího institutu, vůdců kibuců a policie bylo ve skutečnosti zabito jedno desetiměsíční dítě, další dítě zemřelo krátce po porodu, když jeho těhotná matka byla Palestinci střelena do břicha. Pět dětí ve věku do 6 let bylo zabito v některých z napadených kibuců, 14 dětí ve věku 12 - 15 let bylo zabito při raketovém ostřelování izraelských měst. Mluvčí IOS později sdělil, že... informace o dětech oběšených na prádelních šňůrách se neslučují s realitou a důstojníci by neměli popisovat události, jež jsou nejasné. Vyšetřování zpochybnilo i tvrzení jednoho ze zaměstnanců ZAKA o skupině svázaných a upálených dětí. Tvrzení svých členů později ZAKA vysvětlovala s tím, že... její zaměstnanci nemají znalosti o patologii a... nejsou způsobilí k vydávání prohlášení. Tyto chybné informace byly později některými z popíračů používány pro zpochybnění dalších násilností spáchaných příslušníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu.

• Oficiální účet Státu Izrael na síti X 13. října 2023 zveřejnil video s mrtvým palestinským dítětem zabaleným do látky s tím, že se jedná o panenku. Následným pátráním bylo zjištěno, že se skutečně jednalo o mrtvé palestinského chlapce Omara Bilala al-Bannyho zabitého při izraelském bombardování Gazy. Další video zveřejněné na Facebooku a X ukazuje řadu palestinských těl přikrytých bílou látkou. Doprovodný text upozorňuje, že se těla hýbají a obviňuje Hamás z šíření nepravd. Ve skutečnosti se jedná o oběti studentských nepokojů v Egyptě, v roce 2013.

• Ve dvou videích je palestinský muž který je zraněný na nemocničním lůžku a dle doprovodného tvrzení je druhý den zázračně zdravý. Ve skutečnosti se jedná o dva rozdílné muže, navíc video se zraněným mužem je ze srpna 2023. V doprovodném obrázku k vyvěšení černí vlajky s arabským nápisem na Velké mešitě v Íránu se píše, že nápis vyzývá muslimy ke svaté válce. Ve skutečnosti podle znalců arabštiny a muslimského náboženství se jedná o výrok z Koránu, který vyjadřuje podporu palestinskému lidu. Pro výzvu ke svaté válce by byl použit jiný verš z Koránu. Ve videoklipu katarský vládnoucí emír, šejk Tamím bin Hamád Al Tháni tvrdí, že... pokud Izrael neukončí bombardování Pásma Gazy, zastaví Katar dodávky zemního plynu a způsobí celosvětovou krizi. Emír ve skutečnosti nic takového neřekl a video obsahuje část jeho projevu z roku 2017.

• V souvislosti s masakrem ze 7. října se objevilo video doprovázené tvrzením, že palestinský dav lynčuje mladou Izraelku. Ve skutečnosti se jednalo o video lynče mladé dívky v Guatemale v roce 2015. Výhružkám za podporu Izraele čelila zpěvačka Pink, když na svém koncertě vyvěsila modrobílé vlajky. Podle jejího vyjádření se ale jednalo o maorské vlajky Poi.

• Americký ultrapravicový influencer Jackson Hinkle na svém profilu na síti X s miliony zhlédnutí tvrdil, že ozbrojenci Hamásu zabili při svém útoku 7. října 2023 méně než 100 osob, většinou ozbrojených osadníků. Dále tvrdil, že více jak polovina zabitých Izraelců byli vojáci, kteří zahynuli při palestinském ostřelování izraelských tanků.

• Na síti X se objevilo video americkými vojáky vystupujícími z letadla. Popis tvrdí, že se jedná o americkou námořní pěchotu dopravenou během války do Izraele a varující před zahájením 3. světové války. Ve skutečnosti je video z roku 2022 a zachycuje příslušníky americké armády přilétající do Rumunska na spojenecké cvičení NATO. V příspěvku tvářícímu se jako oficiální stanovisko izraelské armády na Facebooku se Izrael přiznává k útoku na nemocnici Al Alí v Gaze ze 17. října 2023. Ve skutečnosti je příspěvek fake, izraelská armáda takový příspěvek nikdy nezveřejnila a svou účast na zásahu nemocnice popírala.

• Na sociálních sítích se objevilo video ze španělského Madridu obsahující záběry na velkou demonstraci. Podle komentáře se mělo jednat demonstraci na podporu Palestinců. Ve skutečnosti se jednalo o protestní demonstraci proti udělení amnestie katalánským separatistům. Objevila se videa ruského prezidenta Vladimíra Putina v titulcích varujícího před americkým zasahováním do konfliktu či tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana také varujícího USA a prohlašujícího, že Turecko je... připraveno bránit Palestinu za každou cenu. V obou videích přiložené titulky neodpovídaly skutečnému sdělení obou státníků.

• Příkladem je také zneužití záběrů z natáčení krátkometrážního filmu Empty Place z roku 2022. Různé účty tyto záběry chlapce v kaluži umělé krve, které s probíhajícím konfliktem neměly nic společného, sdílely s různými popisky a usilovaly o navození dojmu, že na videu lze vidět natáčení falešných videí o vraždění Izraelců či Palestinců, která měla zneužívat ve své propagandě druhá strana.

• Populární byly například i záběry z protestu proti egyptské vládě z roku 2013, při němž lidé zabalení v dekách na zemi simulovali mrtvoly. Dezinformátoři je opakovaně sdíleli s popiskem, že jde o výsledek práce Hamásu, který se měl snažit nafingovat video obětí izraelských útoků.

• Účty na X napojené na Hamás také sdílely například zcela zjevně umělou inteligencí vytvořený obrázek, který měl ukazovat fotbalové fanoušky na stadionu v Madridu podporující Palestinu.

• Typickou ukázkou dezinformace byla exploze u nemocnice v Gaze, z níž Hamás obvinil Izrael, tvrdil, že zahynulo „až pět set civilistů“, a západní média mu uvěřila. Nakonec se ukázalo, že šlo o špatně odpálenou raketu teroristů, která zabila zhruba padesát lidí. Další dezinformací mělo být video o útoku Izraele na dětskou nemocnici v Gaze bombami s bílým fosforem, šlo ale o záběry z roku 2016 ze Sýrie.

• Na sociální síti TikTok se objevilo video mužů přistávajících na paraglidech a kluzácích s komentářem, že se jedná o příslušníky Hamásu útočící na hudebním festivalu v Re´im. Ve skutečnosti se jednalo o video z 27. září 2023, na kterém bylo natočeno přistání egyptských sportovců na stadionu fotbalového klubu El Nasr v Káhiře, v Egyptě.

Odkazy

Související články

• Izraelsko-palestinský konflikt
• Válka Izraele s Hamásem
• Diplomatické dopady války Izraele s Hamásem
• Mezinárodní reakce na válku Izraele s Hamásem
• Válečné zločiny během války Izraele s Hamásem
• Hladomor v Pásmu Gazy

Portály: Izrael