Vsevolod Emiljevič Mejerchold

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vsevolod Emiljevič Mejerchold-Reich
Vsevolod Emiljevič Mejerchold
Vsevolod Emiljevič Mejerchold
Narození 28. února 1874
Penza, Ruské impérium
Úmrtí 2. února 1940
Moskva, Sovětský svaz
Místo odpočinku Donský hřbitov
Alma mater Lomonosovova univerzita (od 1895)
Ruská akademie divadelního umění (18961898)
Klasické gymnázium č. 1 V. G. Bělinského (do 1895)
Povolání herec a divadelní režisér
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel/ka Zinaida Nikolajevna Rajchová
Děti Irina Vsevolodovna Mejercholdová
Web www.meyerhold.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsevolod Emiljevič Mejerchold-Reich (28. února 18742. února 1940) byl ruský avantgardní režisér, zakladatel stylizovaného divadla v Rusku a představitel konstruktivismu.

I přes to, že zpočátku Mejerchold sympatizoval s bolševismem a revoluci v Rusku uvítal, během třicátých let začal otevřeně nesouhlasit s oklešťováním kultury a umění komunistickou stranou včele se samotným Stalinem. Na jaře roku 1939 napsal drtivou kritiku soudobého stavu sovětské divadelní i umělecké scény, kde kritizoval především nejasné požadavky oficiálně konformních stranických struktur, které kladly důraz na odstranění všech podob formalismu. Podle Mejercholda komunistická strana za formalismus označovala vše, co nebylo v souladu s její stranickou linií, což je počátek konce avantgardy jako takové.

20. června téhož roku byl zatčen a později surově mučen. Poté, co napsal dopis hlavnímu prokurátorovi Vyšinskému, kde popisuje hrůzné metody výslechů ze strany vyšetřovatele Borise Rodose, byl bez veřejného slyšení 2. února 1940 zastřelen. Jeho manželka Zinaida Rajchová, která byla kdysi provdána za Jesenina, byla po jeho zatčení nalezena v bytě brutálně zavražděná (15. července 1939), údajně s vyříznutýma očima a sedmnácti bodnými a řeznými ranami. Dokumenty k případu chyběly a žádné policejní vyšetřování se nekonalo.[1]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19. století se i v Rusku projevuje snaha některých umělců odprostit se od realistického vyjádření. Mladý Mejerchold se po ztvárnění několika rolí v Moskevském uměleckém akademickém divadle vydává v roce 1902 na dráhu divadelního režiséra. Díky jeho působení ve významných petrohradských divadlech se mu dostává uznání a je považován za talentovaného režiséra-experimentátora. Těchto úspěchů dosahuje i díky odklonu od realismu, který nahrazuje stylizací. V tomto období hledá předlohy a inspiraci především v dílech francouzských symbolistů.

Po říjnové revoluci v roce 1917 se Mejercholdovy inscenace stávají extrémně levicově orientovanými a sám Mejerchold je v bývalých carských divadlech přezdíván jako rudogvardějec. V tomto období na oblíbenosti získávají davová představení oslavující vítězství proletariátu, čemuž odpovídají i Mejercholdovy projekty, které jsou typicky konstruktivistické.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CONQUEST, Robert. Velký teror. I.. vyd. Praha : Academia, 2013.  
  2. RYČLOVÁ, Ivana. Ruské dilema. Brno : CDK, 2006. 221 s. ISBN 80-7325-063-2. Kapitola Mejercholdův román se sovětskou mocí. (čeština)