Konstantin Sergejevič Stanislavskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Konstantin Sergejevič Stanislavskij
Bundesarchiv Bild 183-18073-0003, Konstantin Sergejewitsch Stanislawski.jpg
Narození 5.jul. / 17. ledna 1863greg.
Moskva
Úmrtí 7. srpna 1938 (ve věku 75 let)
Moskva
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Povolání divadelní režisér, herec, pedagog a divadelní herec
Manžel(ka) Maria Petrovna Lilina (od 1889)
Příbuzní Zinaida Sokolova
Ovlivněný Henrik Ibsen
Ocenění Leninův řád
národní umělec RSFSR
Řád rudého praporu práce
národní umělec SSSR
Řád červené orlice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Sergejevič Stanislavskij, vlastním jménem Konstantin Sergejevič Alexejev (17. ledna 1863 v Moskvě7. srpna 1938, Moskva) byl ruský herec, podnikatel, divadelní režisér, divadelní teoretik a pedagog, který společně s Vladimírem Ivanovičem Němirovičem-Dančenkem spoluzaložil legendární Moskevské umělecké akademické divadlo (MCHAT).

Divadlo MCHAT představovalo velmi významné tvůrčí období jak v ruském, tak i ve světovém měřítku. On sám vytvořil svoji vlastní metodiku výchovy herců (tzv. systém Stanislavského resp. Stanislavského školu nebo také Stanislavského metodu), která později velmi ovlivnila světovou divadelní praxi a znamenala přelom i v divadelní pedagogice.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

MCHAT, hostování v Praze 1905, Gorkij: Noční asyl

Pocházel z velmi vlivné a bohaté, vážené, vzdělané a kulturně založené ruské rodiny. Po studiích na rodinném gymnáziu studoval na Lazarevském institutu východních jazyků. Proto také velmi dobře ovládal většinu světových jazyků včetně francouzštiny, němčiny a angličtiny. V roce 1888 založil moskevskou Společnost pro divadlo a literaturu. Tato společnost měla za cíl nejen kulturní osvětu a všeobecnou vzdělanost, hrála i amatérské divadlo. On sám zde působil pod svým uměleckým jménem zprvu jako její herec a velice brzy se vypracoval až do nejužší špičky tehdejšího ruského divadla. Zároveň s tím však pod svým občanským jménem Alexejev obchodoval a podnikal.

Spolu s Vladimírem Dančenkem založil v roce 1898 Moskevské umělecké divadlo (MCHT), od roku 1920 nazývané MCHAT. Divadlo v té době proslulo především inscenacemi her A. P. Čechova a to nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Český tisk zaznamenal vystupování MCHATu v Praze v roce 1905 (Maxim Gorkij: Noční asyl a A. N. Tolstoj: Car Fedor)[1] a v roce 1906 (A. N. Tolstoj: Car Fedor a Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa)[2]), Stanislavskij zde působil i jako herec.

Zlom ve Stanislavského životě (a v životě celé ruské společnosti vůbec) představovala Říjnová revoluce v roce 1917, která změnila nejen jeho majetkové poměry, ale přinesla i zcela jiné problémy. I přes svůj původ a problémy v období po revoluci vedl Stanislavskij nadále MCHT (od roku 1920 MCHAT), jehož úroveň a disciplína přečnívala výrazně ostatní ruské soubory. V roce 1922 podniklo divadlo zájezd do Evropy a následně do USA. Stanislavskij setrval v USA do roku 1924. Po návratu se potýkal s nepřízní sovětského režimu a po infarktu, který ho v roce 1928 zastihnul na jevišti, odjel na léčení do zahraničí, odkud se vrátil v roce 1930. Jeho zdraví bylo křehké a postupně se dostával do izolace, ve které pracoval na svém teoretickém díle.[3]

Knižní publikace v češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Můj život v umění (překlad František Píšek; Praha, Fr. Borový, 1940, 1941 a Orbis 1959)
  • Moje výchova k herectví (z deníku hereckého adepta, překlad Jaroslav Hulák; Praha, Athos, 1946)
  • Můj život v umění (překlad František Píšek; Praha, Svoboda, 1946)
  • Dotvoření herce (kapitoly o pracovní a umělecké disciplině herce, jeho etice a vzdělání, překlad Alena Kautská, Věra Očadlíková; Praha, Athos, 1949) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Moje výchova k herectví, Díl 2 (Tvůrčí proces ztělesňování, deník žáka, překlad A. Šoršová; Praha, Orbis, 1954)
  • Režisérský plán Othella (překlad a předmluva Antonín Kurš, Shakespearův text je uveden v překladu E.A. Saudka; Praha, Orbis, 1954)

(Sebrané spisy Konstantina Stanislavského vyšly v ruštině v Moskvě (nakladatelství Isskustvo) v letech 1994–1999 v šesti dílech.)

Bratranec[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratranec Nikolaj Alexandrovič Alexejev byl v letech 1885–1893 starostou města Moskvy, zahynul po atentátu.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Časovosti. Český svět. 29. 3. 1905, s. 21-22. Dostupné online. 
  2. Královské zem. české divadlo. Národní listy. 6. 4. 1906, s. 6. Dostupné online. 
  3. Ivana Ryčlová: Konstantin Stanislavskij nenáviděný i uznávaný
  4. K attentátu na moskevského starostu Alexejeva. Národní listy. 23. 3. 1893, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]