Alexandr Rodčenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Alexandr Rodčenko
Rodchenko.jpg
Narození 5. prosince 1891
Petrohrad
Úmrtí 3. prosince 1956 (ve věku 64 let)
Moskva
Místo odpočinku Donský hřbitov
Alma mater Kazan Art School
Povolání malíř, fotograf, sochař, architekt a grafický designér
Manžel(ka) Varvara Stepanova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Michajlovič Rodčenko (5. prosince, Petrohrad - 18913. prosince 1956, Moskva) byl sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu, produktivismu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Velké říjnové revoluci. Vymýšlel také plakáty pro kina, továrny a knižní nakladatele. Než se zaměřil na fotomontáže a fotografii, pracoval jako sochař, malíř a grafik. Jeho fotografie byly sociálně angažované, inovativní svou formou a odlišné od malířské estetiky. Pro své analyticko-dokumentární soubory využíval často záběry ze zvláštních úhlů – obvykle shora nebo zdola. Fotografii považoval za mnohostranné médium, které nejlépe odráží možnosti aktivního oka.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Alexandr Michajlovič Rodčenko se svou manželkou, Varvarou Štepanovou

Rodčenko se narodil v Petrohradě v dělnické rodině. V roce 1902 se přestěhovali do Kazaně, kde studoval Kazaňskou školu umění pod vedením Nikolaje Fešina a Georgie Medveděva a Stroganovův Institut v Moskvě. Pod vlivem suprematisty Kazimira Maleviče vytvořil první abstraktní kresby v roce 1915. V roce 1916 se účastnil výstavy Bouře organizované Vladimírem Tatlinem.

Rodčenko byl tehdejší vládou v roce 1920 jmenován ředitelem zodpovědným za reorganizaci uměleckých škol a muzeí. V letech 1920 – 1930 učil na Vyšších technicko-uměleckých ateliérech.

V roce 1921 se stal členem skupiny Produktivisté, která obhajovala začlenění umění do každodenního života. Zanechal malby aby se mohl věnovat grafickému designu plakátů, knih a filmů. Byl hluboce ovlivněn myšlenkami a praktikami filmového tvůrce Dzigy Vertova, se kterým intenzivně spolupracoval v roce 1922. Ovlivněný fotomontážemi německých dadaistů, Rodčenko zahájil vlastní experimenty s tímto médiem. Nejprve v roce 1923 využíval nalezených obrázků, od roku 1924 začal také fotografovat. Jeho první publikovanou fotomontáží byla ilustrace Majakovského básně „O tomto“ v roce 1923.

Od 1923 do 1928 Rodčenko s Majakovským (kterého několikrát portrétoval) úzce spolupracoval na designu a layoutu publikací konstruktivistických umělců LEF a Nový LEF. Mnoho jeho fotografií se objevilo a bylo použito na těchto časopisech jako obálky. Jeho snímky eliminovaly zbytné detaily, zdůrazňovaly dynamické diagonální kompozice a byly zaujaty umístěním a pohybem předmětů v prostoru.

Ve 20. letech byly Rodčenkovy práce abstraktní do té míry, že byly nefigurativní. V letech 30. s měnícími se stranickými požadavky na umělecké praktiky, se soustředil na sportovní fotografii a snímky z přehlídek a jiných pohybů s choreografií. Rodčenko se připojil ke skupině Okťabristů v roce 1928, ale po třech letech byl vyloučen a obviněn z formalismu.

Fotografové Boris Ignatovič společně s Alexandrem Rodčenkem byli jedněmi z organizátorů a vedoucích skupiny Říjen (Oktjabr). Ve 30. letech se podíleli na propagaci nové věcnosti v Rusku. Využívali speciální techniky, například Sabatierův efekt, porušení citlivé vrstvy retikulací (zvrásnění, mřížkování[1]), fokalk (tepelná destrukce citlivé vrstvy skleněné fotografické desky[2]) a struktáž (kresba fotografickými roztoky - vývojkou nebo ustalovačem[3]). V kompozici využívali úhlopříčky, dvojexpozice, montáž, koláž, kombinaci s kresbou nebo typografií. Invenční prací s úhlem pohledu, místem snímání a kompozicí dával Rodčenko a jeho příznivci svým snímkům dynamiku, která se ukázala jako účinný způsob tlumočení myšlenky.[4]

Působil v redakci sovětského magazínu SSSR na strojke, který vycházel ve čtyřech jazykových mutacích v letech 1930 - 1941. Ve své době měl tento časopis nezanedbatelné místo v historii fotožurnalistiky za svůj významný přínos v publikování obrazových zpráv.

V pozdních 30. letech se vrátil k malování, skončil s fotografováním v roce 1942 a ve 40. letech vytvářel abstraktní expresionistická díla. V těchto letech pokračoval s organizací fotografických výstav pro vládu. Zemřel v Moskvě v roce 1956. Hodně z grafického designu 20. století bylo ovlivněno jedním mužem – Alexandrem Rodčenkem. Například jeho portrét Lilji Brik z roku 1924 inspiroval velký počet dalších prací, včetně obálek mnoha hudebních alb.

Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[5]

Fotografujte ze všech zorných úhlů, nejen od pupku, dokud všechny zorné úhly nedojdou uznání! Nejzajímavější zorné úhly teď

směřují shora dolů a zezdola nahoru a s nimi se musí pracovat.[5]

— Alexandr Rodčenko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/retikulace
  2. http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/tch000017_1.html
  3. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/98246-struktaz
  4. http://itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc
  5. a b AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.]: Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha), 2009. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Rodčenko (MoMA Exhibition Catalog)
  • Alexandr Rodčenko: Photography 1924-1954
  • The Struggle for Utopia: Rodchenko, Lissitzky, Moholy-Nagy: 1917-1946
  • Alexandr Rodčenko a Varvara F. Stepanova: The Future Is Our Only Goal
  • Histoire de voir (Photopoche)
  • Fotografie 20. století – Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem (Taschen)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]