Victoria Nulandová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Victoria Nulandová
Victoria Nulandová (2021)
Victoria Nulandová (2021)
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Rodné jménoVictoria Jane Nuland
Narození1. července 1961 (62 let)
New York
ChoťRobert Kagan
RodičeSherwin B. Nuland
Alma materBrownova univerzita
Choate Rosemary Hall
Profesediplomatka a politička
Náboženstvíjudaismus
OceněníŘád za zásluhy o Litvu
CommonsVictoria Nuland
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victoria Jane Nulandová, nepřechýleně Victoria Nuland (* 1. července 1961, New York, Spojené státy), je americká diplomatkapolitička. Od 29. července 2023 zastává funkci úřadující první náměstkyně ministra zahraničí Antonyho Blinkena (acting deputy secretary of state). Na tomto postu, který je de facto druhou nejvyšší funkcí na ministerstvu, musí ještě být potvrzena Senátem Spojených států. Před svým povýšením sloužila od 3. května 2021 jako náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti (under secretary of state for political affairs).

Ministr obrany Donald Rumsfeld a Victoria Nuland během konzultací NATO-Ukrajina ve Vilniusu, 2005

Život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Victoria Nuland je dcera Sherwina B. Nulanda, chirurga židovského původu, jehož předkové pocházeli z Východní Evropy. Rodinné příjmení znělo do roku 1947 Nudelman, teprve její otec Sherwin je změnil na Nuland.[1] Její matka Rhona McKhann, rozená Goulston, je britskéhokřesťanského původu.[2] Její prarodiče Meyer a Vitsche Nudelmanovi byli ortodoxní Židé z Bessarábie. Emigrovali do Spojených států na počátku 20. století, když Bessarábie ještě patřila k Ruskému impériu.[3][4]

Má bakalářský titul z Brown University, který získala v roce 1983. Studovala obory ruská literatura, politologiedějiny.[5]

Je vdaná, jejím manželem je historikpolitolog Robert Kagan, který působí na Brookings Institution. Mají spolu dvě děti, Elenu a Davida.

Politická a diplomatická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Asistentka ministra obrany Victoria Nuland při setkání s vedením gruzínského ministerstva obrany, 6. prosince 2013
Ministr zahraničí John Kerry a Victoria Nuland s opozičními politiky Ukrajiny Petrem Porošenkem, Arsenijem JaceňukemVitalijem Kličkem, Mnichov, 1. února 2014

Clintonova administrativa[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1993 a 1996, během vlády Billa Clintona, byla Victoria Nuland vedoucí štábu zástupce ministra zahraničí Strobea Talbotta, načež se v jeho štábu stala zastupující ředitelkou pro sovětské záležitosti.[6]

Bushova administrativa[editovat | editovat zdroj]

V letech 2003 až 2005 sloužila Victoria Nuland jako hlavní poradkyně pro zahraniční politiku viceprezidenta USA Dicka Cheneyho, přičemž měla značný vliv na americkou politiku během války v Iráku. Posléze, mezi lety 2005 až 2008, v průběhu druhého prezidentství George W. Bushe, působila jako americká velvyslankyněSeveroatlantické aliance (NATO) v Bruselu, kde se zaměřila na mobilizaci podpory Evropské unie a dalších evropských států pro intervenci NATO v Afghánistánu.[7]

Obamova administrativa[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států byla Victoria Nuland v létě 2011 jmenována zvláštní velvyslankyní pro Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.[8] Posléze se stala mluvčí ministerstva zahraničí.[9]

Dalším stupněm její kariéry byla nominace na asistentku ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti, kterou podal prezident Barack Obama v květnu 2013.[10] Po schválení její nominace zahraničním výborem Senátu Spojených států[11] složila přísahu dne 18. září 2013.[12] V této funkci měla na starosti diplomatické vztahy s 50 státy EvropyEuroasie a také s NATO, Evropskou unií a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Během ukrajinského povstání proti vládě ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vystupovala veřejně na podporu tohoto protestního hnutí.[13] V prosinci 2013 prohlásila ve své řeči před US–Ukraine Foundation, že Spojené státy vydaly od roku 1991 kolem 5 miliard dolarů na podporu programů pro budování demokracie na Ukrajině.[13] Ruská vláda použila tento její výrok k tvrzení, že je důkazem pro americké inscenování revoluce na Ukrajině.[13]

Jako náměstkyně ministra zahraničí USA pro evropské a euroasijské záležitosti se Victoria Nulandová během své návštěvy Prahy 18. června 2015 sešla s českými představiteli a za USA vedla s českou stranou jednání strategického dialogu. V jeho rámci se diskutovalo na témata bezpečnostní situace v Evropě, vztahů s Ruskem, podpory Ukrajině, Transatlantické dohody o volném obchodu (TTIP) a energetické bezpečnosti v Evropě. Nulandová jednala s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem, zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Miloše Zemana Hynkem Kmoníčkem a se zástupci neziskových organizací.[14]

Victoria Nulandová s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem v květnu 2021

Bidenova administrativa[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. ledna 2021 byla uveřejněna zpráva, že zvolený prezident USA Joe Biden nominuje Victorii Nulandovou jako náměstkyni ministra zahraničí pro politické záležitosti, přičemž již bylo známo, že se ministrem má stát Antony Blinken.[15] Po potvrzení Senátem Spojených států započala Nulandová svou práci v nové funkci na ministerstvu zahraničí dne 3. května 2021.[16]

Nulandová navštívila dne 7. srpna 2023 africký stát Niger. V jeho hlavním městě Niamey jednala s představiteli vojenské junty, která uchopila moc v této zemi. Jak sdělila televize CNN, za nigerskou stranu se setkání zúčastnili šéf armádního štábu Moussa Salao Barmou a tři další důstojníci. Nulandová později označila tyto více než dvouhodinové rozhovory jako „velmi otevřené a chvílemi velmi obtížné“.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victoria Nuland na anglické Wikipedii.

  1. NULAND, Sherwin: Why I Had to Change My Name (Proč jsem musel změnit své příjmení).[1]
  2. Victoria Nuland (1961–), Archivováno 4. 2. 2023 na Wayback Machine., U.S. Department of State, Office of the Historian.
  3. SHUFRO, Cathy: Lost in America, a Yale surgeon opens up memories of his father. Yale University, [2], anglicky.
  4. SIEGEL-ITZKOVICH, Judy: Writing books on medicine can be therapy. The Jerusalem Post, [3], 13. ledna 2007, anglicky.
  5. SCHWARTZAPFEL, Beth. ALUMS IN THE STATE DEPT: No Praying from the Podium [online]. April 2013 [cit. 2015-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26. srpna 2018. (anglicky) 
  6. Biden to name Sherman, Nuland to top diplomatic posts: sources. Reuters. January 5, 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 6, 2022. (anglicky) 
  7. Victoria Nuland [online]. April 2, 2019 [cit. 2021-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 14, 2021. (anglicky) 
  8. Ambassador Victoria Nuland [online]. 2018-01-22 [cit. 2021-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30. dubna 2021. (anglicky) 
  9. Victoria Nuland to be State Department spokesman. Foreign Policy. 16. května 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27. června 2012. (anglicky) 
  10. Obama nominates Nuland for assistant secretary of state. Politico. 23. května 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18. dubna 2015. (anglicky) 
  11. Archivovaná kopie. www.foreign.senate.gov [online]. [cit. 07-06-2023]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-01-2014. 
  12. Swearing-in Ceremony for Victoria Nuland as Assistant Secretary of State for European and Eurasian Affairs [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24. ledna 2022. (anglicky) 
  13. a b c DEBENEDICTIS, Kent. Russian 'Hybrid Warfare' and the Annexation of Crimea. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2022. S. 40–41. (anglicky) 
  14. Náměstkyně ministra zahraničí USA Nulandová vedla v Praze strategický dialog s ČR, https://cz.usembassy.gov/cs/tag/victoria-nuland/, 19. června 2015.
  15. Biden to tap more Obama vets to fill key national security roles [online]. January 5, 2021 [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5. ledna 2021. (anglicky) 
  16. PN120 — Victoria Nuland — Department of State [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15. února 2021. (anglicky) 
  17. US-Diplomatin trifft in Niger Mitglieder der Militärjunta (Americká diplomatka se v Nigeru setkala se členy vojenské junty). Süddeutsche Zeitung, [4], 8. srpna 2023 (německy).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]