Velké Slovinsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kozlerova mapa zamýšleného slovinského území
Rozšíření slovinštiny v 21. století

Velké Slovinsko (slovinsky Zedinjena Slovenija nebo Združena Slovenija, Jednotné Slovinsko nebo Sjednocené Slovinsko) je slovinský národovecký koncept z období revoluce v roce 1848 úzce spjatý se Slovinským národním obrozením. Původní plán počítal se sjednocením všech Slovinci obývaných území do jednoho celku (království) v rámci Rakouského císařství a úředním zrovnoprávněním slovinštiny s němčinou na jeho území. Hnutí prosazující tuto ideu tedy neusilovalo o nezávislost Slovinska, ale pouze o jeho jednotu, samosprávu a autonomii. Rovněž zde rezonoval odmítavý, až nepřátelský postoj vůči Německému spolku. Ve slovinském vlasteneckém prostředí myšlenka přetrvávala do roku 1918, kdy se Slovinsko osamostatnilo jako součást Státu SHS. Krátce na to byla Rapallskou smlouvou potvrzena hranice, kterou byly oblasti PřímoříIstrie s početným slovinským (a chorvatským) obyvatelstvem připojeny k Itálii. Dne 15. září 1947 bylo Přímoří připojeno ke Slovinsku. Tento den byl na pamáku této události později prohlášen slovinským státním svátkem (Připojení Přímoří k mateřskému státu).

Jedním z hlavních propagátorů Velkého Slovinska byl slovinský právník a politik německého původu Peter Kozler.

Myšlenka nebyla ve svém plném rozsahu nikdy naplněna.

Nárokovaná území[editovat | editovat zdroj]

Kromě území dnešního Slovinska původní koncept zahrnuje:

Související články[editovat | editovat zdroj]