Suchoj Su-30
| Su-30 | |
|---|---|
 | |
| Určení | víceúčelový letoun |
| Původ | Sovětský svaz/Rusko |
| Výrobce | KnAAPO Irkut |
| Konstruktérská skupina | Suchoj |
| Šéfkonstruktér | Igor Jemeljanov |
| První let | 31. prosince 1989 |
| Zařazeno | 1996 |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | Ruské letectvo Indické letectvo, Letectvo Čínské lidové republiky, Indonéské letectvo |
| Výroba | 1992-dosud |
| Vyrobeno kusů | 630+[1][2][3][4][5] |
| Cena za kus | 33-45 mil. USD |
| Vyvinuto z typu | Suchoj Su-27 |
| Varianty | Sukhoj Su-30MKI Sukhoj Su-30MKK Sukhoj Su-30MKM |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchoj Su-30 (kód NATO „Flanker-C“) je ruský víceúčelový bojový letoun. Jedná se o další vývoj typu Suchoj Su-27 s cílem vyrobit víceúčelový letoun, schopný na rozdíl od Su-27 i plnohodnotné role stíhacího bombardéru.
Důraz úprav byl především kladen na prodloužení doletu a použití široké palety protizemní výzbroje. Tento vysoce ceněný bojový stroj je díky použití nových technologií a materiálů schopný ničit vzdušné i pozemní cíle širokou škálou řízené i neřízené výzbroje za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci i během vedení intenzivního radioelektronického boje.[6] Některé varianty Su-30 zvyšují manévrovatelnost použitím měnitelného vektoru tahu výstupních trysek motorů a tím zlepšují manévrovací schopnosti letadla.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Prototyp letounu Su-27PU/Su-30 vzlétl poprvé 31. prosince 1989. Letoun Su-30 je v podstatě modifikace cvičného dvousedadlového letadla Su-27UB.[7] Sériová výroba se rozběhla v irkutském závodě IAPO v roce 1991. První sériový kus (výr. č. 01-01) zalétali G. E. Bulanov a V. B. Maksimenkov 14. dubna 1992. Společně s druhým sériovým strojem (01-02) byly oba letouny předány akrobatické skupině zkušebních pilotů pod vedením Anatolije Kvočura, působící při LII Gromova v Žukovském. Jedná se o stroj létající na delší mise a oproti stroji Suchoj Su-27 jsou použity nové materiály a technologie, Su-30 má dvojnásobný dolet, vyšší účinnost a oproti typu Su-27 zlepšenou manévrovatelnost použitím canardů a u verze MKI i vektorováním tahu.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Drak
[editovat | editovat zdroj]Díky technologickému pokroku jsou v Su-30 použité novější materiály než v Su-27. Dalším vylepšením je vybavení pro tankování paliva za letu.
Kokpit
[editovat | editovat zdroj]Kokpit je dvoumístný, přičemž přední sedadlo pilota je umístěno stejně, jako je to v Su-27. Sedadlo operátora radarových a zbraňových systémů je umístěno vzadu a má výrazně lepší výhled směrem dolů. V zadní části kabiny pilotů je také průhledový displej (HUD) a všechny ovládací panely stejně jako vpředu.
Avionika
[editovat | editovat zdroj]Na rozdíl od Su-27 je Su-30 vybavený lepší elektronikou a je lépe přizpůsoben pro útoky na pozemní cíle. Podobně jako ostatní typy, postavené na platformě Su-27, má Su-30 k dispozici přilbový zaměřovač, optoelektronický a laserový zaměřovací systém, aktivní rušení radaru protivníka, varovný systém před nepřátelským útokem a pasivní systém vypouštění klamných cílů proti raketám. Podobně jako MiG-31 může i Su-30 zastávat funkci hlídkového letadla a tedy pracovat v režimu mini AWACS, kdy ozařuje cíle svým palubním radarem a posílá získané údaje ostatním letadlům pomocí šifrovaného Datalink APD-518.
Motory
[editovat | editovat zdroj]O pohon letadla se starají dva motory Saturn-Ljulka AL-31F (Izdelije 99) jaké pohánějí i Su-27. AL-31F je dvouproudový, dvouhřídelový motor s modulární konstrukcí a se společnou komorou přídavného spalování pro oba proudy. Každý motor dokáže vyvinout maximální tah 75,22 kN a při plné forsáži až 122,6 kN. Hmotnost motoru je 1 540 kg. AL-31F je spolehlivý v širokém rozsahu rychlostí a výšek letu.
Varianty Su-30MKI pro indické letectvo a Su-30MKM pro Malajsii pohánějí modernizované jednotky AL-31FP, které již disponují měnitelným vektorem tahu a oproti původním motorem i prodlouženou životností. Tah motoru je stejný jako u původních AL-31F.
Nejnovější varianty letadla pro ruské letectvo používají jednotky Saturn-Ljulka AL-31FM1 (Izdelije 99M1) s měnitelným vektorem tahu a zvýšeným tahem na 132 kN (s přídavným spalováním). Opět došlo k prodloužení životnosti. Hmotnost motoru mírně narostla na 1 557 kg.
Služba
[editovat | editovat zdroj]
30. září 2015 začalo Rusko v Sýrii letecké operace proti ozbrojeným odpůrcům režimu Bašára al-Assada. Vedle bojových letadel Su-25SM, Su-24M a Su-34 se poprvé do bojových operací zapojily i stroje Su-30SM, které jim poskytují vzdušné krytí. V listopadu, kdy se do bombardování zapojily i strategické bombardéry, poskytovaly Su-30SM doprovod také letadlům Tu-160.[8]
Původně se na letecké základně u města Latakia nacházely 4 stíhačky Su-30SM, avšak do prosince jejich počet vzrostl až na 16 kusů.[9] Letadla Su-30SM jsou vyzbrojena protiletadlovými střelami s infračervenou naváděcí hlavicí R-73 a protiletadlovými střelami s poloaktivním radiolokačním naváděním R-27R/ER.[10] Na některých záběrech ze syrské základny jsou tato víceúčelová letadla vybavena i železnými pumami FAB-250. Dá se tedy předpokládat, že se kromě vzdušného krytí účastní útoků proti pozemním cílům.
Stroje byly nasazeny Ruskem při ruské invazi na Ukrajinu roku 2022. Ruský Su-30 byl zničen na zemi ukrajinskými střelami OTR-21 Točka odpálenými během útoku na leteckou základnu Millerovo.[11] 5. března 2022 byl Su-30SM ruského námořního letectva sestřelen v oblasti Bašanky v Mykolajivské oblasti. Pilot byl zajat.[12][13][14] 13. března 2022 bylo nad Ukrajinou ztraceno další letadlo; pilot přežil a byl zajat.[15] Po sérii výbuchů 9. srpna 2022 na letecké základně Saky v Novofedorivce na Krymu zůstaly podle satelitních snímků nejméně tři zničené Su-30 a jeden poškozený.[16][17][18] 14. září ukrajinská 80. vzdušná útočná brigáda tvrdila, že sestřelila Su-30 pomocí sovětského protiletadlového kanonu ZU-23-2 ráže 23 mm.[19] Dle nezávislého webu Oryx ztratilo Rusko k září 2024 dle volně dostupné fotodokumentace nejméně 12 Su-30SM, z toho 1 kus byl neopravitelně poškozen na zemi.[20]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]
- Su-30 / Su-27PU – základní verze letounu.
- Su-30D / Su-27PUD – dvojmístný letoun akrobatické skupiny Test Pilots .
- Su-30K – exportní provedení základního typu Su-30. Chybí kachní plošky, standardní motory Saturn-Ljulka AL-31F bez vektorování tahu. Ve výzbroji má indické letectvo.
- Su-30M – víceúčelová verze (M – modernizirovannyj), dva členové osádky plní různé úkoly.
- Su-30MK – víceúčelová exportní verze (MK-Modernizirovannyj Kommerčeskij) Su-30M, má 12 závěsů na výzbroj.
- Su-30MKI – Exportní verze pro Indii (I-Indijskij) se zahraniční avionikou, upraveným zaměřovacím a navigačním systémem, radiolokátorem N-011M a motory AL-31FP s vektorováním tahu. První dva prototypy Su-30MKI zhotovilo středisko OKB Suchého v Moskvě. Prvních osm strojů Indii bylo dodáno v březnu a dubnu 1997.
- Su-30KI – jednomístná vývozní verze pro Indonésii (Kommerčeskij Indonezijskij) s radiolokátorem N-001M. Prototyp provedl první let 28. června 1998.
- Su-30KN – modernizovaná verze zalétaná A. Kvočurem v březnu 1999.
- Su-30MKK – verze dle požadavků Číny (MKK – Modernizovannyj Kommerčeskij dla Kitaja). Tato verze vznikla ve spolupráci OKB Suchého, výrobního závodu KnAAPO a společnosti Ramenskoje PKB, dodávající palubní elektroniku. Prvních deset strojů přelétly ruské osádky z výrobního závodu v Komsomolsku na Amuru do Číny k 9. leteckému pluku 3. letecké divize na základnu Wuhu 20. prosince 2000.
- Su-30MKM – verze pro Malajsii
- Su-30MKV – verze pro Venezuelu
- Su-30MK2V – verze pro Vietnam
Incidenty a nehody
[editovat | editovat zdroj]- 12. června 1999: Ruský Su-30MK havaroval na airshow v Paříži. Oba piloti se katapultovali a nezranění přistáli na zemi. Pilot Vjačeslav Averjanov uvedl, že zřícení stroje zapříčinil špatný odhad výšky způsobený dezorientací z oslnění sluncem. (Video)
- 30. dubna 2009: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Jeden pilot zahynul, druhý byl zraněn.[21]
- 30. listopadu 2009: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Piloti se katapultovali a nezranění přistáli. Všechny Su-30MKI indického letectva byly uzemněny do chvíle, dokud vyšetřovací komise nezjistila příčinu havárie. Byl jím neznámý předmět nasátý jedním z motorů.[22]
- 13. prosince 2011: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Pune. Oba piloti se včas katapultovali a bezpečně přistáli.[23]
- 14. října 2014 se zřítil indický Su-30MKI blízko vesnice Theoor, oba piloti se stihli katapultovat.[24]
- 19. května 2015 se zřítil indický Su-30MKI 36 km od základny Tezpur poté, co se museli oba piloti katapultovat v důsledku technických problémů.[25]
- 17. září 2015 havaroval venezuelský Su-30MK2, ve kterém zahynuli oba piloti. K nehodě došlo během pronásledování malého letadla, které narušilo venezuelský vzdušný prostor a s největší pravděpodobností převáželo drogy.[26]
- 3. května 2018: Ruský Su-30M2 havaroval krátce po startu ze základny Hmímín. Stroj byl zničen, osádka nehodu nepřežila.[27]
- 22. září 2020: Ve Tverské oblasti se zřítil Su-30 Ruského letectva. Piloti se katapultovali a vyvázli nezraněni.[28]
- 23. října 2022: Na dvoupodlažní dům v Irkutsku se při cvičném letu zřítil Su-30SM, oba piloti zahynuli.[29]
- 12. srpna 2023: V Kaliningradské oblasti se při cvičném letu zřítil ruský Su-30. Oba letci zahynuli.[30]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Alžírské letectvo disponuje 44 stroji Su-30MKA a podepsalo smlouvu na nákup dalších 14 letadel Su-30SM, které by měly být dodány v letech 2016 až 2017.[31]
- Angolské letectvo v říjnu 2013 oznámilo nákup 18 letadel Su-30K, které byly původně zařazeny do služby u indických vzdušných sil. V únoru 2014 však zredukovalo tento počet na 12 strojů. Tato letadla představovala úvodní dodávku stíhaček Su-30, které obdržela Indie v letech 1997 až 1999. Šlo o základní provedení Su-30 bez kachních křídel a motory neměly možnost měnit vektor tahu. Indie původně plánovala modernizaci těchto letadel, ale později se rozhodla pro výměnu za novější variantu.[32].
- Arménské letectvo – 4 Su-30SM v aktivní službě, 4 další mají být dodány.[33]
- Běloruské letectvo – 4 stroje dodány, dalších 8 objednáno
- Letectvo Čínské lidové republiky má 73 kusů Su-30MKK a čínské námořní letectvo 24 Su-30MK2.
- Indické letectvo disponovalo k září 2015 220 letadly Su-30MK2 a do konce roku 2019 by mělo získat dalších 52 kusů.[34]
- Indonéské letectvo má 2 stroje Su-30MKK a 9 strojů Su-30MK2.
- Kazachstán disponuje 4 letadly Su-30SM. V únoru 2015 Kazachstán uzavřel smlouvu na nákup celkem 11 těchto letadel.[35]
- Malajské královské letectvo má 18 strojů Su-30MKM.
- Ruské letectvo k 9. říjnu 2016 disponovalo 3 Su-30, 20 Su-30M2[36] a 60 Su-30SM (letiště Millerovo, Domna, Lipeck, Achtubinsk a Dziomgi ve městě Komsomoľsk na Amuru).[37] Do konce roku 2016 by mělo ruské letectvo disponovat 60 stroji Su-30SM. V roce 2016 podepsalo Ministerstvo obrany Ruské federace smlouvu na nákup dalších 28 stíhaček Su-30SM, které mají být ruskému letectvu dodány do konce roku 2018.[38]
- Ruské námořní letectvo disponuje 9 kusy Su-30SM (k září 2016), které se nacházejí na základně Saky na Krymu.[39] Na základě smluv z let 2013 a 2014 by ruské námořnictvo mělo dostat celkem 12 Su-30SM. V září 2015 byl s firmou Irkutsk podepsán další kontrakt na obstarání ještě 8 Su-30SM, které by měly být dodány v letech 2016 – 2017.[40] V roce 2016 Ministerstvo obrany Ruské federace podepsalo smlouvu na nákup dalších 8 stíhaček Su-30SM, které mají být ruskému námořnictvu dodány v roce 2018.[38]
- Ugandské letectvo mělo k říjnu 2016 k dispozici 12 letadel Su-30MK2.
- Venezuelské letectvo má 23 strojů Su-30MK2.
- Letectvo Vietnamské lidové osvobozenecké armády k říjnu 2016 disponovalo 36 stroji Su-30MK2.[41].
Specifikace (Su-30)
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2
- Rozpětí: 14,70 m
- Délka: 21,94 m
- Výška: 6,35 m
- Nosná plocha : 62,00 m²
- Hmotnost – prázdná: 17 000 kg
- Maximální vzletová hmotnost : 33 500 kg
- Pohonná jednotka: 2× Saturn-Ljulka AL-31F
- Tah motoru: 125,00 kN
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Max. rychlost ve výšce: 2 125 km/h (1,78 M)
- Max. rychlost u země: 1 400 km/h
- Dolet bez tankování za letu: 3 500 km
- Dolet s 1 tankováním: 5 200 km
- Praktický dostup: 19 820 m
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 1 × jednohlavňový kanón GŠ-301 ráže 30 mm, 10 závěsů na výzbroj do hmotnosti 8 000 kg, např. protiletadlové rakety R-27R, R-27T a R-73, naváděné pumy KAB-500KR a KAB-1500KR, protizemní rakety Ch-29T, protiradiolokační rakety Ch-31P, protilodní rakety Ch-31A, protipozemní rakety S-25LD a Ch-25ML
Specifikace (Su-30KN)
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2
- Rozpětí: 14,70 m
- Délka: 21,94 m
- Výška: 6,35 m
- Nosná plocha: 62,00 m²
- Hmotnost – prázdná: 19 500 kg
- Hmotnost – maximální: 33 000 kg
- Pohonná jednotka: 2× Saturn-Ljulka AL-31F
- Tah motoru: 125,00 kN
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Max. rychlost ve výšce: 2 430 km/h (2,04 M)
- Max. rychlost u země: 1 400 km/h
- Dolet bez tankování za letu: 3 700 km
- Dolet s 1 tankováním: 5 200 km
- Praktický dostup: 18 500 m
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 1× kanón GŠ-301 ráže 30 mm, 12 závěsů na výzbroj do hmotnosti 8 000 kg
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchoj Su-30 na slovenské Wikipedii.
- ↑ Zbog čega Srbija neće Suhoje? [online]. TangoSix.rs, 25 July 2013 [cit. 2014-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 February 2014.
- ↑ Delivery of Su-30 MKI Fighters for IAF to get Delayed Due to HAL's Limited Assembly Line [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 February 2014.
- ↑ Russian Air Force to Get 21 Su-30 Fighter Jets in 2014 [online]. RIA Novosti, 13 February 2014 [cit. 2014-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 February 2014.
- ↑ The Military Balance 2017
- ↑ Поставки боевых самолетов в Вооруженные Силы России в 2017 году [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 March 2018.
- ↑ Suchoj Su-27PU/Su-30 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. lietadla.com
- ↑ Su-30МК Archivováno 13. 7. 2011 na Wayback Machine. sukhoi.org 2011-07-03
- ↑ Воздушная операция ВКС России в Сирии продолжается
- ↑ These photos of everyday life at Hmeymim say a lot about the Russian Air Force operations in Syria
- ↑ Журналистам показали ракеты, которыми вооружены истребители РФ в Сирии, RIA.ru (rusky)
- ↑ Ukraine reportedly strikes Russian base [online]. 25 February 2022. Dostupné online.
- ↑ COOPER, Tom. Sukhoi Su-34 Pilot who stood next to Assad and Putin in 2016 Photo was flying one of the eight Russian Aircraft shot down over Ukraine today [online]. 5 March 2022. Dostupné online.
- ↑ Ukrainian forces claim to shoot down two Russian aircraft, capture pilots [online]. 5 March 2022. Dostupné online.
- ↑ На Миколаївщині взяли в полон пілота збитого Су-30СМ [online]. 5 March 2022. Dostupné online. (Ukrainian)
- ↑ Протиповітряна оборона збила російський Су-30. Пілот у полоні [online]. 28 March 2022. Dostupné online. (Ukrainian)
- ↑ Ukrajinská armáda informuje o devíti zničených ruských letadlech | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Satellite Images Show Massive Destruction At Russian Air Base On Crimea [online]. 10 August 2022. Dostupné online.
- ↑ Ukraine war: Crimea airbase badly damaged, satellite images show [online]. 11 August 2022. Dostupné online.
- ↑ Paratroopers down enemy Su-30 fighter with anti-aircraft gun [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Jakub Janovsky, naalsio26, Aloha, Dan, Kemal. Attack On Europe: Documenting Russian Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine [online]. Oryx, 2022-02-24 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pilot killed in SU-30 MKI crash in Jaisalmer
- ↑ Su-30MKI fighter jet crashes in western India, pilots survive | Defense | RIA Novosti
- ↑ http://www.ndtv.com/article/india/air-force-plane-crashes-near-pune-pilots-eject-safely-157576?pfrom=home-topstories
- ↑ IAF Sukhoi Su-30MKI crashes near Pune, pilots safe
- ↑ Sukhoi-30 fighter jet crashes near Tezpur, pilots safe
- ↑ Venezuela's Maduro Confirms 2 Deaths in Fighter Jet Crash
- ↑ (anglicky) Russian Su-30SM Fighter Jet Crashed off the Syrian Coast Killing Its Crew
- ↑ В Тверской области разбился истребитель Су-30. RIA Novosti [online]. 2020-09-22 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Два пилота упавшего в Иркутске самолета погибли. Interfax [online]. 2022-10-23 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Associated Press. Russian warplane on training mission crashes in Kaliningrad, killing its pilots. ABC News [online]. ABC, 2023-08-12 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia, Algeria sign contract for 14 Su-30MKA aircraft. tass.ru [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15.
- ↑ Angolan Su-30K deliveries to start in November
- ↑ Armenia to Order New Russian Su-30SM fighter jets. www.defenseworld.net [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.
- ↑ Indian Air force scrambling to outgun China, Pakistan in the air. idrw.org [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-21.
- ↑ Kazakhstan Has Received Four Russian SU-30SM Fighters
- ↑ ВКС России получили последние два истребителя Су-30М2 Livejournal, 9. duben 2016.
- ↑ Группа „Русские Витязи“ получила четыре самолета Су-30СМ Livejournal, 9. október 2016.
- ↑ a b Контракт еще на 36 истребителей Су-30СМ для Министерства обороны России Livejournal, 4. duben 2016.
- ↑ Авиация Черноморского флота получила новый Су-30СМ
- ↑ ВВС удвоят закупки истребителей Су-30СМ
- ↑ Последние Су-30МК2 для Вьетнама
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchoj Su-30 na Wikimedia Commons - Galerie Suchoj Su-30 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Demonstrace letových schopností letounu – neplatný odkaz !
- (anglicky) Demonstrace letových schopností letounu
- Suchoj Su-30 – popis, odkazy Archivováno 13. 10. 2007 na Wayback Machine.
.jpg)
.jpg)