Přeskočit na obsah

Stanislava Součková

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislava Součková
Základní informace
Narození27. listopadu 1923
Velim
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. července 1997 (ve věku 73 let)
České Budějovice
ČeskoČesko Česko
Povoláníoperní pěvkyně a učitelka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Manžel(ka)Jaroslav Ryšavý (1948–1997)
PříbuzníJaroslav Souček (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manžel Jaroslav Ryšavý (1923)
dcera Hana Červinková (1948)
syn Pavel Ryšavý (1953)
dcera Daniela Cábová (1966)
bratr Jiří Souček
bratr Jaroslav Souček
sestra Zdenka Šindelářová
otec Karel Souček
matka Miloslava Součková

Stanislava Součková (27. listopadu 1923 Velim23. července 1997 České Budějovice) byla operní a koncertní pěvkyně, sestra pěvce Jaroslava Součka.

Po ukončení své operní dráhy na přelomu let 19731974 byla profesorkou pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Hudební divadlo Karlín

[editovat | editovat zdroj]

V období let 19511961 působila v pražském hudebním divadle Karlín, v operetě Mam'zelle Nitouche si zazpívala jako Denisa, v té době s velmi populárním Oldřichem Novým (Célestin).

Na jevišti karlínského divadla se setkala také s Karlem Effou, Karlem Fialou, který se později proslavil jako Limonádový Joe, Vlastou Burianem, Milošem Zavřelem, Jaroslavem Šterclem, Františkem Černým, Nelly Gaierovou, Ljubou Hermanovou, Věrkou Macků a Věrou Vlkovou. V té době byl v tomto divadle také režisérem Jiří Frejka, který ji angažoval.

Jihočeské divadlo České Budějovice

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 Stanislava Součková přijala angažmá do opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde do konce své aktivní pěvecké dráhy v roce 1974 vytvořila řadu operních rolí.

Od roku 1960 zde působil také Součkové bratr, barytonista Jaroslav Souček, se kterým si zde zazpívala v operách Rigoletto, Prodaná nevěsta a La traviata.

Role, ve kterých vystupovala

[editovat | editovat zdroj]

Z českých skladatelů

[editovat | editovat zdroj]

Ze zahraničních skladatelů

[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo

[editovat | editovat zdroj]

Nikdy nebyla stálou členkou ND

[editovat | editovat zdroj]

K tomuto tématu se vyjádřili mimo jiné také dva hudební odborníci:

Vyjádření V. Holzknechta k tomuto faktu

[editovat | editovat zdroj]

Profesor dr. Václav Holzknecht, dnes již nežijící šéf opery ND k tomuto faktu napsal: „Upřímně řečeno, patřila paní Součková naší první scéně hned od začátku, o tom není u znalých a nezaujatých lidí sporu. Jistě je radostné, že se v pražském Národním divadle objevila v čelných rolích operního repertoáru vícekrát a vždy byla obecenstvem i kritikou radostně vítána. Patřila sem úrovní svého talentu mimořádnou muzikálností, hereckými schopnostmi i milou přirozeností projevu. Umělecký osud paní Součkové se však shodou okolností utvořil jinak…“

Vyjádření Jiřího Černého

[editovat | editovat zdroj]

Jiří Černý (hudební kritik), v rozhlase řekl: „O osudu Stanislavy Součkové rozhodli neznalí a zaujatí mocipánové. V roce 1949 byl totiž její manžel, operní režisér Jaroslav Ryšavý, coby evangelický farář na tři roky uvězněn. Soužití Součkové s komunistickým režimem nebylo pro dceru kulaka z Velimi ani nijak jednoduché, jejich rodinu vystěhovali v roce 1951, během šesti hodin z hospodářství o čtyřiadvaceti hektarech, ale politický profil Jaroslava Ryšavého zřejmě provždy rozhodl, že jeho žena Stanislava Součková byla pro Národní divadlo doživotním vítaným hostem, nikdy však členem.“

V Národním divadle v Praze hostovala Stanislava Součková v následujících představeních:

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]