Přeskočit na obsah

Srbeč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Srbeč
Celkový pohled na Srbeč z jihu, od mšecké silnice
Celkový pohled na Srbeč z jihu, od mšecké silnice
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNové Strašecí
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel311 (2024)[1]
Rozloha6,23 km²[2]
Katastrální územíSrbeč
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ270 65
Počet domů147 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSrbeč 16
27065 Srbeč
obec.srbec@tiscali.cz
StarostaVít Řebík
Oficiální web: www.srbec.cz
Srbeč na mapě
Srbeč
Srbeč
Další údaje
Kód obce542431
Kód části obce152897
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Srbeč (německy Serbetsch) se nachází čtyřicet kilometrů severozápadně od Prahy a osm kilometrů severně od Nového Strašecíokrese Rakovník, kraj Středočeský. Skrze Srbeč protéká Bakovský potok. Obec má 311[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227, tehdy jako Srbkův dvůr. Jméno upomíná na Lužické Srby, kteří ves založili jako kolonisté. Nejspíše přišli po německém vítězství v Lužici jako zajatci nebo přistěhovalci.[4]

Ve druhé polovině šestnáctého století vesnici získal Adam Hruška z Března s manželkou Evou z Reichu. Po jeho smrti v roce 1581 se vdova provdala za Matyáše Štampacha ze Štampachu, který sídlil ve Mšeci a roku 1591 Srbeč koupil od Jana, Adama a Karla Hrušků z Března, Eviných synů z prvního manželství.[5]

Na silnici mezi obcemi Bdín a Srbeč byl 18. dubna 1945 hloubkovým letcem napaden nákladní automobil. Řidič zahynul a dva spolujezdci byli zraněni. Událost připomíná pomník na místě útoku.[6]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily Bdín a Přerubenice.[7] Dne 13. června 2015 se měly v obci konat nové obecní volby.[8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[11]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci Srbeč (540 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 cihelny, 2 obchody s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Srbči, holič, 4 hostince, kolář, 5 kovářů, 2 krejčí, malíř pokojů, 3 mlýny, 2 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 3 řezníci, sadař, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Srbeč, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Schwarzenberg, zámečník.[14]

Do vesnice vede silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 z obce obce jezdily autobusové linky 583 (Milý,Bor – Mšec – Nové Strašecí), 588 (Milý,Bor – Slaný) a 628 (Řevničov – Mšec – Kladno).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Nejsvětější Trojice – poutní kostelík, stojící o samotě na lesnatém návrší jihozápadně od obce. Původem ze 16. století, barokně přestavěn kolem roku 1700, další úpravy v roce 1896.[15]
  • Kostel svatého Jakuba Většího na návsi – původně gotický ze 14. století, novogoticky přestavěn v letech 1877 až 1880.[15]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. FRINTA, Antonín. Česká jména lužickosrbského původu. Naše řeč. 1956, roč. 39, čís. 9–10, s. 258–267. Dostupné online [cit. 2017-10-16]. 
  5. Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 11. Hédypathie-hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Hruška z Března, s. 809. 
  6. Allied fighter-bombers. Hloubkaři [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 461. 
  8. V Kolodějích půjdou lidé znovu k volbám už 13. června. Koalice se rozpadla. Metro [online]. 2015-01-19 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. 
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1580. (česky, německy) 
  15. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 393. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]