Texas: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
106 944 editací
m r2.7.1) (robot přidal: mzn:تگزاس
Bez shrnutí editace
Řádek 37: Řádek 37:
}}
}}


'''Texas''' (anglická výslovnost {{Výslovnost|ˈtɛksəs|En-us-Texas.ogg}}) je po [[Aljaška|Aljašce]] druhý největší [[státy USA|spolkový stát]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] o rozloze 695&nbsp;622 km<sup>2</sup> a s 25 miliony obyvatel<ref>http://2010.census.gov/2010census/data/apportionment-dens-text.php Resident Population Data - 2010 Census</ref>. Rozkládá se na jihu USA u pobřeží [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] při hranici s [[Mexiko|Mexikem]]. Sousedí na severu s [[Oklahoma|Oklahomou]], na východě [[Arkansas]]em, [[Louisiana|Louisianou]] a na západě s [[Nové Mexiko|Novým Mexikem]]. Hlavním městem je [[Austin]], největším městem je však [[Houston]]. V Texasu žije početná menšina českých přistěhovalců. V tomto státě se používá trest smrti. Také zde bydlí prezidentská rodina [[Bushovi|Bushů]].
'''Texas''' (anglická výslovnost {{Výslovnost|ˈtɛksəs|En-us-Texas.ogg}}) je po [[Aljaška|Aljašce]] druhý největší [[státy USA|spolkový stát]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] o rozloze 695&nbsp;622 km<sup>2</sup> a s 25 miliony obyvatel<ref>http://2010.census.gov/2010census/data/apportionment-dens-text.php Resident Population Data - 2010 Census</ref>. Rozkládá se na jihu USA u pobřeží [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] při hranici s [[Mexiko|Mexikem]]. Sousedí na severu s [[Oklahoma|Oklahomou]], na východě [[Arkansas]]em, [[Louisiana|Louisianou]] a na západě s [[Nové Mexiko|Novým Mexikem]]. Hlavním městem je [[Austin]], největším městem je však [[Houston]]. V Texasu žije početná menšina českých přistěhovalců. V tomto státě se používá trest smrti. Také zde bydlela prezidentská rodina [[Bushovi|Bushů]].


Na hranici s [[Nové Mexiko|Novým Mexikem]] se nachází horský masiv [[Guadalupe]].
Na hranici s [[Nové Mexiko|Novým Mexikem]] se nachází horský masiv [[Guadalupe]].

Verze z 30. 11. 2011, 11:24

Další významy jsou uvedeny na stránce Texas (rozcestník).

Šablona:Infobox Stát USA

Texas (anglická výslovnost výslovnost [ˈtɛksəs]IPA) je po Aljašce druhý největší spolkový stát Spojených států amerických o rozloze 695 622 km2 a s 25 miliony obyvatel[1]. Rozkládá se na jihu USA u pobřeží Mexického zálivu při hranici s Mexikem. Sousedí na severu s Oklahomou, na východě Arkansasem, Louisianou a na západě s Novým Mexikem. Hlavním městem je Austin, největším městem je však Houston. V Texasu žije početná menšina českých přistěhovalců. V tomto státě se používá trest smrti. Také zde bydlela prezidentská rodina Bushů.

Na hranici s Novým Mexikem se nachází horský masiv Guadalupe.

Budova kapitolu v Austinu

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Texasu.

Území dnešního Texasu bylo za koloniálního období součástí španělské kolonie Nové Španělsko. V letech 1821-1836 bylo území dnešního Texasu součástí Mexika, v jehož rámci bylo jeho území rozděleno mezi státy Coahuila y Tejas (česky Coahuila a Texas), Chihuahua, Nuevo León (česky Nový León) a Tamaulipas, a teritorium Santa Fe de Nuevo México. V reakci na Santa Annovu mexickou ústavu z roku 1835, kterou se Mexiko stalo unitárním státem vyhlásil Texas 2. března 1836 svoji nezávislost jako Texaská republika. Původně tato republika zahrnovala jen asi třetinu území dnešního Texasu, brzy si však začala vedle zbytku území dnešního Texasu nárokovat veškerá mexická území na levém břehu řeky Rio Grande, tvořící okrajová území mexických států Chihuahua, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas, a teritorií Alta California (česky Horní Kalifornie) a Santa Fe de Nuevo México. Součástí USA se území republiky v tomto širším pojetí stalo 29. prosince 1845, kdy ji USA se souhlasem jejích představitelů anektovaly. 19. února 1846 se pak stal 28. státem Unie. Dnešní velikosti nabyl Texas 9. září 1850, kdy na základě tzv. Kompromisu roku 1850 přišel výměnou za umoření dluhu ve výši 10 milionů dolarů o část území na západě a severozápadě, které bylo rozděleno mezi nově vytvořená teritoria Nové Mexiko, Utah a o něco později vytvořená teritoria Kansas a Nebraska.

Obyvatelstvo

V Texasu žilo v roce 2010 25 145 561 lidí. Obyvatelstvo Texasu je velmi různorodé. Neustále se mění kvůli přílivu obyvatel z Mexika a z Latinské Ameriky. Podle sčítání z roku 2000 tvoří běloši 52,4 % populace, Hispánci 32 %, Afroameričané 11,5 % a Asiaté 2,7 %. Původních obyvatel je jen 0,7 %. Černoši (Afroameričané) obývají hlavně východ Texasu, Hispánci jih. Většinu hispánské populace tvoří Mexičané. Podle odhadu z roku 2005 vzrostl počet Hispánců z šesti a půl milionu (32 %) na téměř 8 milionů, což odpovídá 35,5 % obyvatelstva[2]. Nezanedbatelný je i vysoký počet obyvatel českého původu, usídlených hlavně na úrodné černozemi v okolí města Waco ve středním Texasu. Mnozí z nich pocházejí z Valašska, hlavně oblasti Rožnovska a Frýdlantska.

Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Početně dominují protestanté, kteří jsou ale roztříštěni do několika směrů, takže nejvíce členů má katolická církev, k níž se hlásí asi 28 % obyvatelstva. Nejsilnější protestantskou skupinu představují baptisté (21 %).[3]

Topografické celky

Bluebonnet – květina státu Texas

Texas lze rozdělit do dvaceti pěti topografických celků:

Ark‑La‑Tex Big Bend Blackland Prairies
Brazos Valley Central Texas Coastal Bend
Cross Timbers Deep East Texas East Texas
Edwards Plateau Golden Triangle Hill Country
Llano Estacado Northeast Texas North Texas
Osage Plains Panhandle Permian Basin
Piney Woods Rio Grande Valley Southeast Texas
South Plains South Texas Trans-Pecos
West Texas

Významná města

Největší město je Houston, následovaný San Antoniem a Dallasem. Všechna tři města mají více než jeden milion obyvatel.

Houston
Austin
Dallas
San Antonio
El Paso


Ekonomika

Hospodářství Texasu je jedním z nejrychleji rostoucích v celých Spojených státech. Ekonomika státu, měřena objemem vytvořeného HDP, je patnáctá největší ekonomika světa. V červenci 2011 měl Texas nezaměstnanost na úrovni 8,4 %. Stát je známý nízkými daněmi. Podle společnosti Tax Foundation je břemeno daňového zatížení sedmé nejnižší v celých Spojených Státech. Zemědělství pořád zůstává důležitou součástí ekonomiky státu, zejména chov dobytka, pěstování obilnin a bavlny. Významným je též stavebnicvtí, zejména výroba cementu, vápna, drtěného kameniva a soli. Rozvinutá je těžba ropy, stát ale vyrábí nejvíc věterné energie v celých Spojených Státech a nachází se tu největší věterná elektrárna na světě, Roscoe Wind Farm v Roscoe. Aglomerace Dallas-Fort Worth má největší hustotu obchodních center v celých Spojených Státech.

S rozvinutým systémem vysokého školství a s podporou podnikatelských nadací jako Texas Enterprise Fund, nebo Texas Emerging Technology Fund vzniklo v státě vysoko diversifikované odvětví informační technologie. Území severně od Austinu je známé jako "Sillicon Hills" a území severně od Dallasu jako "Sillicon Prairie". V Texasu mají své centrály mnohé známé společnosti, jako Dell, Texas Instruments, Perrot systems a AT&T.

Doprava

Texasané měli v minulosti potíže dostat se z jedné části státu do druhé z důvodu velké rozlohy a drsného terénu. V roce 2005 bylo v Texasu 127 999 km veřejných cest a dálnic, 17 úseků dálnic je spoplatněných. Celostátní dálnice I10 a I20, které procházejí státem, mají rychlostní limit 80 mil za hodinu /130 km/h/, což je nejvíc v celých Spojených státech. Texas má víc letišt, než kterýkolik jiný stát USA. Největší letiště co do rozlohy i počtu přepravených pasažérů je Fort Worth Dallas International Airport. Druhým nejvétším je houstonské letiště George Bush Intercontinental Airport. V Texasu je 1150 přístavů, houstonský Port of Houston má největší objem přepravy zahraničního zboží v celých Spojených Státech. V roce 2000 měl Texas 22 540 km železničních tratí.

Kultura

Historicky, kultura Texasu je propojením jižanských, západních a jihozápadních vlivů. Fort Worth má širokou ponuku muzeí, včetně nejstaršího muzea v Texasu, muzea moderního umění, Modern Art Museum of Fort Worth. Ćtvrř Deep Ellum v Dallasu byla v dvacátých a třicátých letech minulého století jedním z center jazzu a blues v USA. Austin si zvolil jméno "Hlavní město živé hudby" a podle vyjádření představitelů města hostí více živých hudebních vystoupení na obyvatele, než hudební centra jako Nashville, nebo Memphis.[4]

Vzdělávání

Otcem texaského vzdělávání je druhý prezident Texaské republiky, Mirabeau B. Lamar. Počas jeho funkčního období každá county v Texasu musela přidelit část území na podporu budování veřejných škol.[5] V Texasu se nachází šest státních univerzitních systémů a čtyři nezávislé univerzity. Největšími jsou University of Texas a A&M University. Další čtyři universitní systémy jsou University of Houston, University of North Texas, University of Texas State, a Texas Tech University. Ve státě je velké množství soukromých univerzit, Rice University v Houstonu je jednou z nejlepších pedagogckých univerzit v celých Spojených státech a podle U.S. News and World Report je na sedmnáctém místě řebříčku nejlepších univerzit USA. [6]

Sport

Zatímco americký fotbal je dlouhodobě na špici zájmu ve státě, v Texasu se v součanosti provozuje široká skála sportovních aktivit. Z čtyřech nejlepších sportovních profesionálních soutéží (Big Four, NFL, NHL, NBA a NLB) má Texas zastoupení ve všech. V National Football League to jsou kluby Dallas Cowboys a Houston Texans, v NHL klub Dallas Stars, v Major League Baseball Texas Rangers a Houston Astros a v NBA kluby Houston Rockets, San Antonio Spurs a Dallas Mavericks. Texaské střední školy a univerzity mají bohatou tradici v atletických sportech.

Texasané ošem mají rádi také rodeo. První rodeo na světe bylo v Pecosu, horském méstečku na západě Texasu. V Houstonu se každým rokem koná Houston Livestock Show and Rodeo, což je největší soutěž rodea na světé. V roce 2012 by měl Austin hostovat soutěž Formule 1, což je ve Spojených státech poprvé od roku 1980, kdy se soutěž konala na okruhu Watkins Glen International. [7]

Poznámky

  1. ↑ http://2010.census.gov/2010census/data/apportionment-dens-text.php Resident Population Data - 2010 Census
  2. ↑ Podle: United States Census Bureau, sčítání z roku 2000 a odhady z roku 2006
  3. ↑ http://www.gc.cuny.edu/faculty/research_briefs/aris/key_findings.htm
  4. ↑ http://www.cityofaustin.org/music/
  5. ↑ http://www.tshaonline.org/handbook/online/articles/khp02
  6. ↑ http://colleges.usnews.rankingsandreviews.com/best-colleges
  7. ↑ http://www.formula1.com/news/headlines/2010/5/10824.html

Externí linky

U.S. Government

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Texas na Wikimedia Commons Šablona:Pahýl - Texas

Spojené státy americké – United States of America – (USA)
Státy
Federální distrikt
Autonomní ostrovní území
Ostrovní území pod
přímou správou vlády USA
Okresy státu Texas
Anderson • Andrews • Angelina • Aransas • Archer • Armstrong • Atascosa • Austin • Bailey • Bandera • Bastrop • Baylor • Bee • Bell • Bexar • Blanco • Borden • Bosque • Bowie • Brazoria • Brazos • Brewster • Briscoe • Brooks • Brown • Burleson • Burnet • Caldwell • Calhoun • Callahan • Cameron • Camp • Carson • Cass • Castro • Chambers • Cherokee • Childress • Clay • Cochran • Coke • Coleman • Collin • Collingsworth • Colorado • Comal • Comanche • Concho • Cooke • Coryell • Cottle • Crane • Crockett • Crosby • Culberson • Dallam • Dallas • Dawson • Deaf Smith • Delta • Denton • DeWitt • Dickens • Dimmit • Donley • Duval • Eastland • Ector • Edwards • El Paso • Ellis • Erath • Falls • Fannin • Fayette • Fisher • Floyd • Foard • Fort Bend • Franklin • Freestone • Frio • Gaines • Galveston • Garza • Gillespie • Glasscock • Goliad • Gonzales • Gray • Grayson • Gregg • Grimes • Guadalupe • Hale • Hall • Hamilton • Hansford • Hardeman • Hardin • Harris • Harrison • Hartley • Haskell • Hays • Hemphill • Henderson • Hidalgo • Hill • Hockley • Hood • Hopkins • Houston • Howard • Hudspeth • Hunt • Hutchinson • Irion • Jack • Jackson • Jasper • Jeff Davis • Jefferson • Jim Hogg • Jim Wells • Johnson • Jones • Karnes • Kaufman • Kendall • Kenedy • Kent • Kerr • Kimble • King • Kinney • Kleberg • Knox • La Salle • Lamar • Lamb • Lampasas • Lavaca • Lee • Leon • Liberty • Limestone • Lipscomb • Live Oak • Llano • Loving • Lubbock • Lynn • Madison • Marion • Martin • Mason • Matagorda • Maverick • McCulloch • McLennan • McMullen • Medina • Menard • Midland • Milam • Mills • Mitchell • Montague • Montgomery • Moore • Morris • Motley • Nacogdoches • Navarro • Newton • Nolan • Nueces • Ochiltree • Oldham • Orange • Palo Pinto • Panola • Parker • Parmer • Pecos • Polk • Potter • Presidio • Rains • Randall • Reagan • Real • Red River • Reeves • Refugio • Roberts • Robertson • Rockwall • Runnels • Rusk • Sabine • San Augustine • San Jacinto • San Patricio • San Saba • Schleicher • Scurry • Shackelford • Shelby • Sherman • Smith • Somervell • Starr • Stephens • Sterling • Stonewall • Sutton • Swisher • Tarrant • Taylor • Terrell • Terry • Throckmorton • Titus • Tom Green • Travis • Trinity • Tyler • Upshur • Upton • Uvalde • Val Verde • Van Zandt • Victoria • Walker • Waller • Ward • Washington • Webb • Wharton • Wheeler • Wichita • Wilbarger • Willacy • Williamson • Wilson • Winkler • Wise • Wood • Yoakum • Young • Zapata • Zavala

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Texas&oldid=7673315“