Antonio López de Santa Anna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonio López de Santa Anna
Antonio López de Santa Anna v roce 1852
Antonio López de Santa Anna v roce 1852

8.,10.,12.,14. prezident Mexika
Ve funkci:
17. května 1833 - 4. června 1833, 18. června 1833 – 5. července 1833, 27. října 1833 – 15. prosince 1833, 24. dubna 1834 – 27. ledna 1835
Předchůdce Valentín Gómez Farías
Nástupce Valentín Gómez Farías, po 27.1. 1835 Miguel Barragán

18. prezident Mexika
Ve funkci:
20. března 1839 – 10. července 1839
Předchůdce Anastasio Bustamante
Nástupce Nicolás Bravo

22. prezident Mexika
Ve funkci:
10. října 1841 – 26. října 1842
Předchůdce Francisco Javier Echeverría
Nástupce Nicolás Bravo

24. prezident Mexika
Ve funkci:
4. března 1843 – 4. října 1843
Předchůdce Nicolás Bravo
Nástupce Valentín Canalizo

26. prezident Mexika
Ve funkci:
4. června 1844 – 12. září 1844
Předchůdce Valentín Canalizo
Nástupce José Joaquín de Herrera

34. prezident Mexika
Ve funkci:
21. března 1847 – 2. dubna 1847
Předchůdce Valentín Gómez Farías
Nástupce Pedro María de Anaya

36. prezident Mexika
Ve funkci:
20. května 1847 – 15. září 1847
Předchůdce Pedro María de Anaya
Nástupce Manuel de la Peña y Peña

44. prezident Mexika
Ve funkci:
20. dubna 1853 – 9. srpna 1855
Předchůdce Manuel María Lombardini
Nástupce Martín Carrera

Stranická příslušnost
Členství Liberal Party

Narození 21. února 1794
Xalapa
Úmrtí 21. června 1876 (ve věku 82 let)
Ciudad de México
Sídlo Saint Thomas
Kuba
Kolumbie
Profese politik, důstojník a vojenská osoba
Podpis Antonio López de Santa Anna, podpis
Commons Kategorie Antonio López de Santa Anna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio López de Santa Anna, celým jménem Antonio de Padua María Severino López de Santa Anna y Pérez de Lebrón, známý López de Santa Anna, nebo Santa Anna (21. února 179421. června 1876), byl mexický politický vůdce, prezident, generál a státník, který významnou měrou ovlivňoval španělskou a mexickou politiku 19. století. Zpočátku nesouhlasil s mexickou nezávislostí na Španělsku, ale později za nezávislost bojoval. odporoval. Byl jedním z prvních caudillů (vojenských velitelů Mexika). Měl hodnost generála a v turbulentním období počátku mexické nezávislosti byl v průběhu dvaceti let jedenáctkrát prezidentem Mexické republiky.

Vojenská a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1810 jako kadet vstoupil do španělské armády v Mexiku, kde v roce 1812 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1821 přešel na stranu mexických rebelů Agustína de Itúrbide. Ve válce měl zpočátku hodnost plukovníka. Jeho pověst a renomé stouplo, když se mu podařilo vyhnat španělské síly z Veracruzu. Od Augustina de Itúrbide obdržel hodnost generála a titul guvernér Veracruzu. V roce 1829 podniklo Španělsko poslední pokus udržet si svoji bývalou kolonii Mexiko pod kontrolou. V Tampicu se vylodilo 2600 vojáků, Santa Annovi se podařilo Španěly porazit a tím získal titul "Otec vlasti".

V roce 1838 zaútočily na Mexiko francouzské síly poté, co mexická vláda odmítla nahradit škody, které utrpěli francouzští občané. Při francouzském dělostřeleckém útoku byl raněn do nohy, kterou mu museli amputovat. Ačkoliv Mexiko po krátké "Velikonoční válce" požadavkům Francouzů posléze ustoupilo, Santa Anna posílil svou pověst národního hrdiny.

Byl vedoucím představitelem konzervativně-liberální politické frakce a účastnil se mnoha vojenských převratů a rebelií, které byly pro Mexiko první poloviny 19. století typické.

Texaská revoluce[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní státy MexikaKdo? v roce 1836 rebeloval i Texas. Santa Anna jako velitel mexických sil odjel do Texasu. Po masakru v Alamu a zabíjení zajatců v Goliadu byl poražen armádou Sama Houstona v bitvě u San Jacinta, kde texaští vojáci útočili s heslem "Pamatujte Alamo!" a "Pamatujte Goliad!". Den po bitvě skupina texaských vojáků zajala Santa Annu, ukrývajícího se v uniformě dragouna v močálu. Následně Santa Anna a prezident Texaské republiky David G. Burnet podepsali Smlouvu z Velasco, kde se Santa Anna zavázal: "Ve svém úředním postavení představitele mexického státu uznávám úplnou a naprostou nezávislost Texaské republiky". Po návratu do Mexika však nová vláda prohlásila, že Santa Anna již není prezidentem a tím je smlouva z Velasco neplatná.

Mexicko-americká válka[editovat | editovat zdroj]

Jako velitel mexických sil se zúčastnil také Mexicko-americké války, v níž bylo Mexiko rovněž poraženo.

Pobyt v USA[editovat | editovat zdroj]

Santa Anna byl pětkrát poslán do "doživotního exilu", po prohraných válkách s Texaskou republikou, USA a korupčních aférách. Část exilu strávil na Kubě a na Jamajce. Pozdní léta svého života strávil v exilu v USA. Jako první v roce 1874 přivezl z Mexika chicle, materiál, z kterého se vyrábí žvýkačky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Lopez de Santa Anna na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]