Děčín východ: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
Narovnání přesměrování KLDR
Řádek 32: Řádek 32:
V roce 1865 postavila železniční společnost [[Česká severní dráha]] první stanici jakožto stavebně uniformovanou výpravní budovu na trati z Podmokel (dnes [[Děčín hlavní nádraží|Děčín hl.n.]]) přes [[Benešov nad Ploučnicí]] do [[Rumburk]]u. V roce 1874 postoupila stavba projektu [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] (ONWB) z [[Vídeň|Vídně]] přes [[Znojmo]], [[Havlíčkův Brod (nádraží)|Havlíčkův Brod]], [[Nymburk hlavní nádraží|Nymburk]] a [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]] až k Děčínu po pravém břehu [[Labe]] a napojovala se na železnici do [[Drážďany|Drážďan]] a [[Berlin Hauptbahnhof|Berlína]]. ONWB počítala s novou vlastní budovou, kde by mohla soustředit potřebné zázemí hraniční stanice. Rakouský architekt Rudolf Frey navrhl velkorysou výpravní budovu v [[neorenesance|neorenesančním]] stylu se dvěma křídly a centrální halou svou opulentností se k Vídni odkazující. Cementové dekorace fasád pocházejí z dílny sochaře Ludwiga Strictiuse, taktéž z Vídně. Stanice hrála též pro OWNB klíčovou roli z hlediska nákladní dopravy, neboť se trať napojovala na labský přístav, kde byl materiál překládán též do lodí v majetku OWNB.
V roce 1865 postavila železniční společnost [[Česká severní dráha]] první stanici jakožto stavebně uniformovanou výpravní budovu na trati z Podmokel (dnes [[Děčín hlavní nádraží|Děčín hl.n.]]) přes [[Benešov nad Ploučnicí]] do [[Rumburk]]u. V roce 1874 postoupila stavba projektu [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] (ONWB) z [[Vídeň|Vídně]] přes [[Znojmo]], [[Havlíčkův Brod (nádraží)|Havlíčkův Brod]], [[Nymburk hlavní nádraží|Nymburk]] a [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]] až k Děčínu po pravém břehu [[Labe]] a napojovala se na železnici do [[Drážďany|Drážďan]] a [[Berlin Hauptbahnhof|Berlína]]. ONWB počítala s novou vlastní budovou, kde by mohla soustředit potřebné zázemí hraniční stanice. Rakouský architekt Rudolf Frey navrhl velkorysou výpravní budovu v [[neorenesance|neorenesančním]] stylu se dvěma křídly a centrální halou svou opulentností se k Vídni odkazující. Cementové dekorace fasád pocházejí z dílny sochaře Ludwiga Strictiuse, taktéž z Vídně. Stanice hrála též pro OWNB klíčovou roli z hlediska nákladní dopravy, neboť se trať napojovala na labský přístav, kde byl materiál překládán též do lodí v majetku OWNB.


Nádraží v průběhu jeho historie navštívili například [[František Josef I.]] nebo [[KLDR|severokorejský]] vůdce [[Kim Ir-sen]].
Nádraží v průběhu jeho historie navštívili například [[František Josef I.]] nebo [[Severní Korea|severokorejský]] vůdce [[Kim Ir-sen]].


Po roce 1945 převzala hlavní dopravní úlohu v Děčíně hlavní vlaková stanice a nádraží Děčín východ postupně přestávalo být vytížené adekvátně ke svému rozměru. Budova ''dolního nádraží'' byla v 50. letech vyřazena z provozu a prostorná výpravní hala sloužila jako tělocvična. ''Horní nádraží'' bylo v 60. letech necitelně rekonstruováno, jeho původní podoba mu byla vrácena při rekonstrukci na počátku 21. století. Novorenesanční budova železniční stanice je zařazena na seznamu ohrožených nemovitých památek.<ref>{{Citace elektronické monografie
Po roce 1945 převzala hlavní dopravní úlohu v Děčíně hlavní vlaková stanice a nádraží Děčín východ postupně přestávalo být vytížené adekvátně ke svému rozměru. Budova ''dolního nádraží'' byla v 50. letech vyřazena z provozu a prostorná výpravní hala sloužila jako tělocvična. ''Horní nádraží'' bylo v 60. letech necitelně rekonstruováno, jeho původní podoba mu byla vrácena při rekonstrukci na počátku 21. století. Novorenesanční budova železniční stanice je zařazena na seznamu ohrožených nemovitých památek.<ref>{{Citace elektronické monografie

Verze z 13. 5. 2021, 05:19

Děčín východ
Staniční budova (Horní nádraží)
Staniční budova (Horní nádraží)
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
MěstoDěčín
Souřadnice50°46′30″ s. š., 14°13′23,99″ v. d.
Děčín východ
Děčín východ
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice556894
Tratě073, 081, 098
Nadmořská výška140 m n. m.
Zabezpečovací zařízeníhybridní stavědlo (dolní) + TEST C (horní)
Dopravní koleje6 (horní) + 15 (dolní)
Nástupiště (nástupní hrany)horní 2 (3), dolní 2 (2)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobus
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děčín východ je železniční stanice ve městě Děčín v Ústeckém kraji. Vznikla spojením dvou na sobě nezávisle vybudovaných nádraží. Starší staniční budova na rumburské trati je nazývána jako horní, případně jižní nádraží, novější a mohutnější stavba pak analogicky dolní, nebo severní nádraží. Obě budovy jsou odděleny ulicí.

Historie

V roce 1865 postavila železniční společnost Česká severní dráha první stanici jakožto stavebně uniformovanou výpravní budovu na trati z Podmokel (dnes Děčín hl.n.) přes Benešov nad Ploučnicí do Rumburku. V roce 1874 postoupila stavba projektu Rakouské severozápadní dráhy (ONWB) z Vídně přes Znojmo, Havlíčkův Brod, Nymburk a Lysou nad Labem až k Děčínu po pravém břehu Labe a napojovala se na železnici do Drážďan a Berlína. ONWB počítala s novou vlastní budovou, kde by mohla soustředit potřebné zázemí hraniční stanice. Rakouský architekt Rudolf Frey navrhl velkorysou výpravní budovu v neorenesančním stylu se dvěma křídly a centrální halou svou opulentností se k Vídni odkazující. Cementové dekorace fasád pocházejí z dílny sochaře Ludwiga Strictiuse, taktéž z Vídně. Stanice hrála též pro OWNB klíčovou roli z hlediska nákladní dopravy, neboť se trať napojovala na labský přístav, kde byl materiál překládán též do lodí v majetku OWNB.

Nádraží v průběhu jeho historie navštívili například František Josef I. nebo severokorejský vůdce Kim Ir-sen.

Po roce 1945 převzala hlavní dopravní úlohu v Děčíně hlavní vlaková stanice a nádraží Děčín východ postupně přestávalo být vytížené adekvátně ke svému rozměru. Budova dolního nádraží byla v 50. letech vyřazena z provozu a prostorná výpravní hala sloužila jako tělocvična. Horní nádraží bylo v 60. letech necitelně rekonstruováno, jeho původní podoba mu byla vrácena při rekonstrukci na počátku 21. století. Novorenesanční budova železniční stanice je zařazena na seznamu ohrožených nemovitých památek.[1]


Galerie

  • Historická budova Rakouské severozápadní dráhy
    Historická budova Rakouské severozápadní dráhy
  • Lokomotivní depo
    Lokomotivní depo
  • První nástupiště
    První nástupiště
  • Výpravní hala
    Výpravní hala
  • Jižní zhlaví
    Jižní zhlaví
  • Severní zhlaví
    Severní zhlaví

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: Železniční stanice Děčín-východ [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Železniční trať Děčín–Dresden
Děčín
Doprava
Historie
Kultura
Náboženství
Pamětihodnosti
Sport
Studium
Osobnosti
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Děčín_východ&oldid=19827127“