Wikipedista:Xth-Floor/Pískoviště: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 3. 2021, 23:53

Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěná v exteriérech na území Českých Budějovic.

Výklenkové kaple

Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.

Objekt	Umístění	Datum	Galerie	Popis
sv. Jana Nepomuckého (Q36859436)	Zátkovo nábřeží 158/16	?	Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons	V nice kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708.
sv. Jana Nepomuckého	Staroměstská	1756		Kaple, kterou nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756. Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.^[1]
sv. Jana Nepomuckého	Dlouhý most	1796 ≤1796		V rozměrné kapli (na pomezí výklenkové a síňové) při zdi dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.^[1]
sv. Jana Nepomuckého (Q57416201)	Na Sádkách	1941	Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons	Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání statku u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.^[1]
sv. Jana Nepomuckého (Q98060112)	Větrná 732/1	1960 ≥1960	Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons	Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.^[1]
Na Zlaté stoce	Na Zlaté stoce × Na Sádkách	1890 ≤1890		Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
Panny Marie	Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka			Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).^[1]
Panny Marie Pomocné	Rudolfovská 458/92	1787 <1787		Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.^[1]
Panny Marie Růžencové (Q104738447)	jižně od Trägerova dvora	1783 <1783		Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic.^[1]
u Budvaru (Q96076281)	K. Světlé × Kněžskodvorská	?	Kategorie „Kaplička (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons	Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.^[1]
U Lesa (Q96748664)	Zavadilka 2150	2000	Kategorie „Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)“ na Wikimedia Commons	Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa.
u Samot (Q96748760)	Haklovy Dvory 2023	?	Kategorie „Kaplička u Samot (České Budějovice, Haklovy Dvory)“ na Wikimedia Commons	Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011.
u Suchomelu	Suchomelská 270/7	1783 <1783		Jižně od kříže u Suchomelu, u tehdejšího koryta Vltavy, dokládá mapa z roku 1783 pravděpodobně zděnou kapličku. Zanikla.^[1]
u transformátoru (Q96748932)	Haklovy Dvory 2212	1850 19. stol.		Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor.^[1]
v Českém Vrbném (Q83639025)	České Vrbné 2383	1760 ≤1760	Kategorie „Chapel in České Vrbné“ na Wikimedia Commons	Při staré cestě do Českého Vrbného.^[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005–2008.
v Mladém (Q95690757)	nám. Švabinského 954/4	1883 <1883		Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské.^[1]
v Novém Vrátě (Q96026685)	Hlinská 396/27	1850 19. stol.		Opravena 2018. Obrázek Madony.^[1]
v Pětidomí	Dobrovodská × Vodní	1783 <1783		Jedna z výklenkových kaplí z poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960, později odstraněna.^[1]
v Suchém Vrbném (Q21704561)	Dobrovodská 614/64	1768		Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu.^[1]

Boží muka

Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).

Objekt	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
Bílá boží muka	Rudolfovská	1575 ~1575		Připomínána ještě počátkem 19. století. Zanikla.^[1]
kamenná u Plavské	Plavská	1575 <1575		Historické prameny z roku 1575 zmiňují boží muka v polích mezi cestami do Rožnova a Roudného. Zanikla.^[1]
kamenná u Pražské (Q36859861)	Pražská 961/81	1692	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons	Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.^[1]
kamenná u Pekárenské (Q36859568)	Pekárenská × Pražská	1700 ~1700		Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.^[1]
kamenná u Severní zastávky (Q36859809)	K. Světlé 2238/2	1675 2. pol. 17. stol.	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons	Sloup s bohatě zdobenou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice odcizená po roce 1999.^[1]
kamenná u Trojice	Pražská 773/93	?		Zanikla po roce 1953.^[1]
kamenná u vojenského hřbitova (Q105724922)	Plavská 2166/3	1614 <1614	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons	U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Boží muka existovala ještě v roce 1911.^[2] Zanikla. Z dostupných pramenů není zřejmé, zda nejsou totožná s božími muky vzniklými před rokem 1575 (výše).
kamenná v zahradě (Q86838708)	K. Šafáře 225/35	?	Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35)“ na Wikimedia Commons	Pravděpodobně novodobá, hranolový sloup.
kamenný na Piaristickém (Q57414948)	Piaristické náměstí	1740	Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha.
u Lidické	Lidická × Mánesova	1602 <1602		Willenbergova veduta a ještě prameny z 18. století uvádějí boží muka v oblasti současné křižovatky. Nedochovala se.
zděná na Pražském předměstí (Q36859834)	Čéčova 671/2	?	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons	Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.^[1]
zděná na Vltavě (Q105710463)	Krčínova 1105/20	1760 ≤1760	Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons	Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti.
zděná u Nejsvětější Svátosti	Rudolfovská 1980	1995		V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík.^[1]
zděná u Voříškova dvora (Q96068876)	V Oblouku 627/26	?		Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora.

Kříže

Zahrnuty nejsou náhrobní kříže.

Objekt	Umístění	Datum	Galerie	Popis
Aničky Hamlíkové (Q105746081)	Husova 1833/125d	1947 ≥1947	Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons	Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován.
u sv. Anny	kostel svaté Anny	1650 ≤17. stol.		Kříž na Seminárním náměstí, pravděpodobně dřevěný, je doložen již v 17. století. Zanikl.^[1]
Kalvárie (Q57415011)	Piaristické náměstí	1743–1744	Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové^[3] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.^[1]
Na Humnech (Q96000716)	Třebotovice × Kaliště	2020?		Novodobý zdobný litinový křížek na vyšším soklu nahradil původní skromnější kříž.
Na Kostelní cestě (Q96069494)	polní cesta Třebotovice–Dobrá Voda	1867		Vyšší kamenný kříž na tzv. kostelní cestě vedoucí přímo z Třebotovic na Dobrou Vodu.
na Švábově hrádku	Švábův hrádek	1825 ≤1825		Zachycen na fotografii z počátku 20. století. Zanikl. Další dva zaniklé stály na cestě dolů k sádkám.^[1]
na Zátkově nábřeží (Q80458674)	Zátkovo nábřeží 10/2	1899	Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons	^[1]
na Zlatém mostě 1	Zlatý most	1595 ≤1595		Nejspíš dřevěný s Kristem malovaným na plechu. 1890 žádal děkan Marek o náhradu rozpadajícího se kříže, nahrazen dosud existujícím litinovým z roku 1899.^[1]
na Zlatém mostě 2	Zlatý most	1629 ≥1629?		Koncem roku 1629 nařídila městská rada pekařům zřídit kříž na mostě. Existence kříže není spolehlivě doložena.^[1]
před Pražskou branou 1	Pražská brána	1783		^[1]
před Pražskou branou 2	Pražská brána	1819		Nástupce křížku z roku 1783.^[1]
před Pražskou branou 3	Pražská brána	?		Nástupce křížku z roku 1819 byl vyroben z litiny a zachycují jej ještě fotografie z první poloviny 20. století.^[1]
před Svinenskou branou 1	Svinenská brána	1709		Povolení k umístění křížku požádal Josef Herusch.^[1]
před Svinenskou branou 2	Svinenská brána	1801		Nástupce křížku z roku 1709 nechala zřídit Josefa Ettmayerová, která při slavnostním svěcení rozdala 3000 mědirytů s jeho vyobrazením.^[1]
sv. Misie 1 (Q80458720)	kostel sv. Vojtěcha	1949	Kategorie „Cross at St. Adalbert Church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Dřevěný.
sv. Misie 2	katedrála svatého Mikuláše			Dřevěný, směrem do Kanovnické.
u Branišovské‎ (Q80458718)	Branišovská 7/20	?	Kategorie „Cross in Branišovská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	S reliéfem Panny Marie.
u Černé věže	U Černé věže 70/2	?		Umístěn pod Černou věží, po revoluci jej nahradila socha J. V. Jirsíka.
u Fellingerova mlýna‎ (Q96748595)	České Vrbné 2397	1883 8. 8. 1883	Kategorie „Wayside cross in České Vrbné“ na Wikimedia Commons	Iniciály K. B. připomínají Karla Bitzana, který zde od roku 1870 působil jako mlynář. Vandalizován.^[1]
u Hraveb (Q104905984)	Třebotovice–Ohrazení	?		Pod soliterním stromem na lesní cestě mezi vesnicemi na lokalitě Hravby.
u Chromých (Q96337105)	Pražská 215/128	?		Torzo.
u J. B. Foerstera‎ (Q93767920)	J. B. Foerstera‎ × Lidická	?	Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons	S gotickým zdobením.^[1]
u J. Hůlky (Q93768040)	Jaroslava Hůlky 53/9a	1893	Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons	Iniciály L. Gs.^[1]
u Jednot (Q96001158)	Kaliště 2324	?		U plotu zahrady mezi Kalištěm a Ortvínovicemi.
u Jezera (Q96001177)	Kaliště–Hlincova Hora	?		Pod pahorkem Jezera v polích při lesní cestě na Hlincovu Horu. Novogoticky zdobený litinový kříž na bíleném soklu.
U Křížku 1	Pekárenská 569	1850 <1850		Křížek, od něhož pochází pomístní jméno oblasti. Místo tradovaného (historicky nedoloženého) popraviště, ze kterého byly malovány veduty Českých Budějovic. Vandalizován 1911. Nahrazen současným.^[1]
U Křížku 2 (Q96026048)	Pekárenská 569	1911 ≥1911?		Současný křížek je v pořadí přinejmenším druhý.^[1]
U Krbů (Q93767642)	Rožnov, U Krbů	1879		Jižně od samoty, u silnice Včelná–Rožnov.
u Ledenické	Ledenická 1490/89	1908		Iniciály J. K. E., nápis napodobující novogotické frakturní písmo Pochwálen buď Pán Gežíš Kristus.^[1]
u Lidické (Q93768165)	Lidická 1262/215	1870	Kategorie „Cross in Jar. Hůlky (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	^[1]
u sv. Mikuláše	katedrála svatého Mikuláše			Centrální kříž někdejšího hřbitova u svatého Mikuláše, pravděpodobně dřevěný. Zanikl.^[1]
u Novohradské (Q95690777)	Novohradská 935/60	?		V nice u chodníku.^[1]
u Nových Dvorů (Q96748699)	Nové Dvory	1904	Kategorie „Křížek u Nových Dvorů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Nápis O CRUX, AVE, SPES UNICA! (Ó, buď pozdraven, kříži, naděje jediná).^[1] Nad Dubenským potokem na západním okraji vsi.
u sv. Otýlie	Pražská 448/110	1993	Kategorie „Centrální kříž (hřbitov svaté Otýlie)“ na Wikimedia Commons	Centrální kříž hřbitova, společný projekt Jana Mikeše a Ivana Tláška.
u rozvodny 1	Ke Špačkům 1890/6	1949 <1949		Na kamenném soklu umístěný litinový křížek s nápisem INRI a nápisovou destičkou. Sokl existuje.
u rozvodny 2 (Q95491300)	Ke Špačkům 1890/6	2000 >2000?		Novodobý jednoduchý železný křížek na původním kamenném soklu v porostu u silnice jižně od rozvodny.
u Samot (Q96748841)	Haklovy Dvory 2025	1919		Podle^[4] pochází z roku 1919. Podle^[1] připomíná a na snímku vyobrazuje pravděpodobně Josefa Leyera (1890–1914), který zahynul na haličské frontě u Wereszyce, přičemž tento typ křížů měl vznikat ještě během války.
u Sedlářské (Q93767789)	Sedlářská 1961/9	?	Kategorie „Cross in Sedlářská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus.
u Suchomelu 1	Suchomelská 270/7	1800 <1800		Zanikl.^[1]
u Suchomelu 2 (Q96076272)	Suchomelská 270/7	1900 ~1900		Vysoký kamenný kříž u cesty před dvorem, na místě staršího kříže vzniklého před rokem 1800.^[1]
u Šnejdlíku (Q96748679)	Lidická 1700/1	?	Kategorie „Křížek u Šnejdlíku“ na Wikimedia Commons	^[1]
u Třebotovic 1 (Q96000876)	západní okraj Třebotovic	?		Vyšší železný kříž na kamenném soklu.
u Třebotovic 2 (Q96000741)	východní okraj Třebotovic	?		Litinový křížek ve vegetaci.
u Vidovské (Q95488656)	Vidovská × Hrdějovická	?		Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus.
V Haklových Dvorech (Q96748978)	Haklovy Dvory 2080	1901	Kategorie „Kříž v Haklových Dvorech“ na Wikimedia Commons	^[1]
V Hluboké cestě (Q96000492)	V Hluboké cestě 2121/26	1938		^[1]
v Kališti (Q96069357)	Kaliště, u rybníčku	?		Zdobný litinový křížek na kamenném soklu, na rozcestí u rybníčku.
v Nových Hodějovicích	Nové Hodějovice	1900 <1900		Křížek, původně na křižovatce Novohradské s polní cestou, obklopily Nové Hodějovice. V letech 1938–1940 jej nahradil kostelík Panny Marie Královny Andělů.^[1]

Sakrální sochy

Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat.

Objekt	Umístění	Datum	Galerie	Popis
sv. Achatius	u kostela Obětování Panny Marie	1745 ~1745		Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.^[5]
sv. Anna (Q96748382)	Piaristické náměstí	1741	Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
sv. Auracián	katedrála svatého Mikuláše	1644		Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.^[6] Pravá nika ve štítu.
sv. Dominik (Q96748358)	Piaristické náměstí	1745	Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela.
sv. Florián	Pražská 1493/10	1855		Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho umístěná nad vraty domu Karla Haase. Zanikla po roce 1957.^[1]
Immaculata (Q38489970)	Novohradská 1239/118	1727	Kategorie „Immaculata (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons	Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.^[1]
Immaculata s dítětem	Česká	?		Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.^[1]
sv. Jáchym (Q96748394)	Piaristické náměstí	1743	Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo).
sv. Jan Nepomucký (Q36859436)	Zátkovo nábřeží 158/16	1708	Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons	Barokní socha umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce.^[1] Restaurována 1991.^[7]
sv. Jan Nepomucký (Q36860179)	nábřeží Malše u soudu	1723	Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.^[8] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem. 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.^[1] K řece byla otočena roku 2002.
sv. Jan Nepomucký	Pražská brána	1724 <1724		V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.^[1]
sv. Jan Nepomucký	Dominikánský klášter	1739		Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.^[1]
sv. Jan Nepomucký (Q36859540)	Sady, u Rabenštejnu	1745	Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Na Sadech)“ na Wikimedia Commons	Socha z mušlového vápence stála původně na mostě u Svinenské brány, později u Novohradské ulice. Od roku 1986 na současném místě.^[1]
sv. Jan Nepomucký (Q98060112)	Větrná 732/1	1756	Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons	Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.^[1]
sv. Jan Nepomucký (Q57416201)	Na Sádkách	1769	Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons	Sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava nechal pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple dvora u Dlouhého mostu, odtud v letech 1940–1941 do ulice Na Sádkách.^[1]
sv. Jan Nepomucký (Q36859589)	kostel svaté Rodiny	1773	Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.^[1]
sv. Jan Nepomucký	u Nejsvětější Svátosti	1932		Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.^[1]
sv. Jan Nepomucký (Q36859980)	Rudolfovská × Hlinská	1942		Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky.^[1]
sv. Jan Nepomucký	u Nejsvětější Svátosti	?		Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.^[1]
sv. Jan Nepomucký	u Nejsvětější Svátosti	2001		Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík.^[1]
sv. Josef (Q96748377)	Piaristické náměstí	1739	Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.^[1]
Kalvárie (Q57415011)	Piaristické náměstí	1743–1744	Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové^[3] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.^[1]
Kristus	Kněžská 22			V měšťanských domech byla obvykle umístěna menší plastika Krista na kříži. Jedinou výjimkou v Českých Budějovicích byl dům zvonaře Rudolfa Pernera, v jehož chodbě stála socha Krista v životní velikosti.^[2]
Kristus klesající pod křížem	katedrála svatého Mikuláše	1717 >1717	Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic.
Mariánské sousoší (Q26868394)	Mariánské náměstí	1716	Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons	Dílo Josefa Dietricha. Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch.
Mariánský sloup (Q36859568)	Pekárenská × Pražská	1700 ~1700		Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.^[1]
sv. Mikuláš	katedrála svatého Mikuláše	1644		Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.^[6] Prostřední nika ve štítu.
Nejsvětější Trojice (Q57414948)	Piaristické náměstí	1740	Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.^[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.^[9]
Panna Maria Budějovická (Q36860218)	Zátkovo nábřeží	1715	Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons	Dílo Josefa Dietricha.
Panna Maria Budějovická (Q57433435)	nad vraty kláštera, Piaristické náměstí	1718	Kategorie „Statue of Virgin Mary (Dominikánský konvent, České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich.
Panna Maria Budějovická (Q36860025)	Senovážné náměstí	1746	Kategorie „Statue of the Virgin Mary (České Budějovice, Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).^[1] Kulturní památka.
Panna Maria Budějovická	u Nejsvětější Svátosti	1995		Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.^[1]
Panna Maria Pomocná	Rudolfovská 458/92	1787 <1787		Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.^[1]
Panna Maria s dítětem	katedrála svatého Mikuláše	?		Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.^[6] Horní nika ve štítu.
Panna Maria s dítětem	sakristie, Piaristické náměstí	1900 ~1900	Kategorie „Mater Amabilis (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera.
Panna Maria s dítětem	u Nejsvětější Svátosti	?		Menší socha v zahradě.
Samson (Q6848354)	náměstí Přemysla Otakara II.	1721–1727	Kategorie „Samsonova kašna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Kristián Horn †1720.
Samson	Lannova třída	2010		Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.^[10]
sv. Václav	katedrála svatého Mikuláše	1644		Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.^[6] Levá nika ve štítu.
sv. Veronika	Rudolfovská	1788 <1788		Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.^[1] Nedochovala se.
sv. Vincenc (Q96748387)	Piaristické náměstí	1745	Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.^[1]
sv. Zachariáš (Q96748363)	Piaristické náměstí	1746	Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons	Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb ^bc ^bd ^be ^bf ^bg ^bh ^bi ^bj ^bk ^bl ^bm ^bn ^bo ^bp ^bq ^br ^bs ^bt ^bu ^bv ^bw BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
↑ ^a ^b KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy)
↑ ^a ^b HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
↑ HIEKE, Erik. Pomník vojákovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
↑ STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30-31.
↑ ^a ^b ^c ^d VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
↑ STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
↑ MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
↑ JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
↑ POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Xth-Floor/Pískoviště na Wikimedia Commons

[ksk-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb ^bc ^bd ^be ^bf ^bg ^bh ^bi ^bj ^bk ^bl ^bm ^bn ^bo ^bp ^bq ^br ^bs ^bt ^bu ^bv ^bw BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.

[heimatbuch-2] KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy)

[patri2-3] HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.

[vets29312-4] HIEKE, Erik. Pomník vojákovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.

[pjc4-5] STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30-31.

[ecbb-6] VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.

[ep-7] STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.

[ma191211-8] MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.

[patri-9] JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.

[popelova-10] POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 | sv. Jana Nepomuckého<br> {{Q|Q98060112|ne}} || [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple svatého Jana Nepomuckého]] || [[Větrná (České Budějovice)|Větrná]] 732/1 || {{Sort|1960|≥1960}} || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} || Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.<ref name="ksk"/>
 |-
-| Na Zlaté stoce<!-- <br> {{Q|Q98060112|ne}}--> || <!-- [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple]] --> || Na Zlaté stoce × Na Sádkách || {{Sort|1890|≥1890}} || <!-- {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} --> || Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
+| Na Zlaté stoce<!-- <br> {{Q|Q98060112|ne}}--> || <!-- [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple]] --> || Na Zlaté stoce × Na Sádkách || {{Sort|1890|≤1890}} || <!-- {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} --> || Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
 |-
 | Panny Marie ||  || Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka ||  ||  || Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).<ref name="ksk"/>