Kostel svaté Anny (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice-město
FarnostČeské Budějovice-sv. Mikuláš
Užíváníkoncertní sál
Datum posvěcení1. února 1621
Architektonický popis
Stavební slohbaroko, klasicismus
Výstavba1615–1620
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
AdresaČeské Budějovice, ul. Kněžská
Kód památky32142/3-774 (PkMISSezObrWD) (součást památky kapucínský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.[2]

Koncertní síň Otakara Jeremiáše[editovat | editovat zdroj]

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše.[3] V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků. 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu.[4] Součástí je odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 klesne počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč,[5] dokončení je plánované na únor 2021.[4]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Kostelní[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.[6]

Koncertní[editovat | editovat zdroj]

Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss[7] jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.[5]

I. m. Hlavní stroj C–a3
1. Portunál 16′
2. Principál 8′
3. Flétna trubicová 8′
4. Oktáva 4′
5. Flétna měděná 4′
6. Kvinta 22/3
7. Superoktáva 2′
8. Mixtura 4–5× 11/3
9. Akuta 4× 1′
10. Trompeta 8′
II / I 8′
III / I 8′
III / I 16′
II. m. Positiv C–a3
11. Kryt 8′
12. Kvintadena 8′
13. Kopula 4′
14. Fugara 4′
15. Principál 2′
16. Kvinta 11/3
17. Oktáva 1′
18. Mixtura 3–4× 22/3
19. Roh křivý 8′
III / II 8′
Tremolo II. m.
20. Zvonková hra II
III. m. Žaluz. stroj C–a3
21. Flétna dřevěná 8′
22. Salicionál 8′
23. Chvění housl. 1–2× 8′+4′
24. Principál 4′
25. Roh noční 4′
26. Nasard 22/3
27. Flétna příčná 2′
28. Tercie 13/5
29. Flétna lesní 1′
30. Mixtura 5× 11/3
31. Dulcián 16′
32. Hoboj francouz. 8′
Tremolo III. m.
Aditivní stroj
33. Gamba barokní 8′
34. Seskvialtera 2-3× 22/3
35. Flétna zobcová 2′
36. Trubka horizon. 8′
37. Trubka hlavicová 4′
A / I 8′
A / II 8′
A / III 8′
A / P 8′
Tremolo A
Pedál
38. Principál prospekt 16′
39. Subbas 16′
40. Burdon tram. 16′
41. Oktáva 8′
42. Flétna basová 8′
43. Chorálbas 2× 4′+2′
44. Mixtura 4× 22/3
45. Pozoun 16′
I / Pm 8′
II / P 8′
III / P 8′
III / P 4′

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-16]. Identifikátor záznamu 143698 : Klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-17-6. S. 203–204. 
  3. Jcfilharmonie.cz [online]. Jcfilharmonie.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  4. a b PISKAČOVÁ, Eliška. Sál Jihočeské filharmonie čeká v létě rekonstrukce [online]. JTV, 2020-05-01 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  5. a b MLSOVÁ, Ludmila. Sál filharmonie bude mít lepší zvuk i sedadla, chystá se i oprava KD Slavie Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/koncertni-sin-ceske-budejovice-jihoceska-filharmonie-kd-slavie-divadlo-oprava.A190913_084355_budejovice-zpravy_khr [online]. MAFRA, a. s., 2019-09-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  6. SVOBODA, Štěpán. kostel sv. Anny [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  7. SVOBODA, Štěpán. koncertní síň Otokara Jeremiáše [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]