Kostel svaté Anny (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice-město
FarnostČeské Budějovice-sv. Mikuláš
Užíváníkoncertní sál
ZasvěceníOtakar Jeremiáš
Datum posvěcení1. února 1621
Architektonický popis
Stavební slohbaroko, klasicismus
Výstavba1615–1620
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
AdresaČeské Budějovice, ul. Kněžská
Kód památky32142/3-774 (PkMISSezObrWD) (součást památky kapucínský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.[2]

Koncertní síň Otakara Jeremiáše[editovat | editovat zdroj]

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše.[3] V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků. 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu.[4] Součástí je odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 klesne počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč,[5] dokončení je plánované na únor 2021.[4]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Kostelní[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.[6]

Koncertní[editovat | editovat zdroj]

Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss[7] jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.[5]

I. m. Hlavní stroj C–a3
1. Portunál 16′
2. Principál 8′
3. Flétna trubicová 8′
4. Oktáva 4′
5. Flétna měděná 4′
6. Kvinta 22/3
7. Superoktáva 2′
8. Mixtura 4–5× 11/3
9. Akuta 4× 1′
10. Trompeta 8′
II / I 8′
III / I 8′
III / I 16′
II. m. Positiv C–a3
11. Kryt 8′
12. Kvintadena 8′
13. Kopula 4′
14. Fugara 4′
15. Principál 2′
16. Kvinta 11/3
17. Oktáva 1′
18. Mixtura 3–4× 22/3
19. Roh křivý 8′
III / II 8′
Tremolo II. m.
20. Zvonková hra II
III. m. Žaluz. stroj C–a3
21. Flétna dřevěná 8′
22. Salicionál 8′
23. Chvění housl. 1–2× 8′+4′
24. Principál 4′
25. Roh noční 4′
26. Nasard 22/3
27. Flétna příčná 2′
28. Tercie 13/5
29. Flétna lesní 1′
30. Mixtura 5× 11/3
31. Dulcián 16′
32. Hoboj francouz. 8′
Tremolo III. m.
Aditivní stroj
33. Gamba barokní 8′
34. Seskvialtera 2-3× 22/3
35. Flétna zobcová 2′
36. Trubka horizon. 8′
37. Trubka hlavicová 4′
A / I 8′
A / II 8′
A / III 8′
A / P 8′
Tremolo A
Pedál
38. Principál prospekt 16′
39. Subbas 16′
40. Burdon tram. 16′
41. Oktáva 8′
42. Flétna basová 8′
43. Chorálbas 2× 4′+2′
44. Mixtura 4× 22/3
45. Pozoun 16′
I / Pm 8′
II / P 8′
III / P 8′
III / P 4′

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-16]. Identifikátor záznamu 143698 : Klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-17-6. S. 203–204. 
  3. Jcfilharmonie.cz [online]. Jcfilharmonie.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  4. a b PISKAČOVÁ, Eliška. Sál Jihočeské filharmonie čeká v létě rekonstrukce [online]. JTV, 2020-05-01 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  5. a b MLSOVÁ, Ludmila. Sál filharmonie bude mít lepší zvuk i sedadla, chystá se i oprava KD Slavie Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/koncertni-sin-ceske-budejovice-jihoceska-filharmonie-kd-slavie-divadlo-oprava.A190913_084355_budejovice-zpravy_khr [online]. MAFRA, a. s., 2019-09-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  6. SVOBODA, Štěpán. kostel sv. Anny [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  7. SVOBODA, Štěpán. koncertní síň Otokara Jeremiáše [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]