Dominikánský klášter (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dominikánský klášter
Monasterio con la iglesia.JPG
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo České Budějovice 1
Ulice Piaristické náměstí
Souřadnice
Odkazy
Kód památky 16597/3-808 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominikánský klášter a k němu patřící kostel Obětování Panny Marie je, společně s částmi opevnění, nejstarší gotickou stavbou v Českých Budějovicích. Nachází se na severozápadě historického centra města mezi Českou ulicí, slepým ramenem Malše a Piaristickým náměstím, kde býval ve středověku městský hřbitov. Na stěnách křížové chodby i kostela se nachází velké množství středověkých nástěnných maleb. Dnes se v klášteře, který je chráněn jako kulturní památka České republiky,[1] nachází základní umělecká škola.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel Obětování Panny Marie.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vznik dominikánského kláštera v Českých Budějovicích s dodnes zachovalou gotickou křížovou chodbou je neodmyslitelně spjat se vznikem města samotného. Je pravděpodobné, že byl vůbec první městskou budovou, každopádně je dnes nejstarší stojící stavbou v Českých Budějovicích. Klášter, stejně jako město, nechal založit český král Přemysl Otakar II. Město bylo založeno roku 1265, klášter tedy vznikl pravděpodobně již o pár let dříve.

Stavba – 13. a 14. století[editovat | editovat zdroj]

Město se ještě za Přemyslova života zařadilo do seznamu královských měst a klášter od samého počátku spravoval řád dominikánů. Klášter byl, jak bylo v té době obvyklé, součástí městského opevnění. Z původně raně gotického komplexu se zachovala především křížová chodba a kostel Obětování Panny Marie. Zbytek kláštera byl mnohokrát přestavován a plány byly měněny dokonce i v průběhu stavby ve třináctém století. Kostel byl pravděpodobně dokončen jako první na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu.

Barokní a novogotické přestavby[editovat | editovat zdroj]

Četné přestavby jsou důsledkem četných požárů v letech 1381, 1469, 1521 a 1560. Nejničivějším však byl požár roku 1723, při kterém vyhořely konventní budovy a byly radikálně přestavěny. Roku 1785 byl klášter Josefem II. zrušen a objekt převzali piaristé, kteří zde zřídili kolej a které roku 1885 nahradili Redemptonisté. Z jejich doby pochází novogotická přestavba a budovy kláštera opustili až v roce 1949.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 20. století se zde vystřídala lidová škola umění, Finanční úřad, Akademie Komenského a byla zde i školní jídelna. V roce 1993 pak bylo nalezeno množství nástěnných maleb velké hodnoty v celém objektu, velká část z nich pochází již ze čtrnáctého století. Dnes bývalý klášter využívá Základní umělecká škola a kostel patří pod českobudějovickou diecézi.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Exteriér samotného kláštera je, na rozdíl od klášterního kostela, značně poznamenán četnými, především barokními, přestavbami. Ty jsou viditelné na celé venkovní fasádě, především na střešním přístavku s výraznými barokními oválnými okny. Barokní přestavba se podepsala také na původně gotické věži, ze které zůstalo jen jedno gotické okno v přízemí, jinak je celá věž, včetně barokní cibulové báně, přestavěná. Též všechny venkovní portály mají barokní podobu, krom jediného gotického v severní části východní zdi kláštera.

Dále si v exteriéru zachovala gotický vzhled arkáda křížové chodby a první patro směrem do rajského dvora. Geometrie oken se v původní podobě nedochovala, v oknech zůstalo jako upomínka pouze bohaté novogotické dělení ve dvou obloucích křížové chodby a v novogotickém přístavku ve dvoře.

První z lomených oblouků v křížové chodbě obsahuje malý sedlový portál, zašpičatělé jeptišky, kružby s čtyřlisty a vrchol oblouku je zdoben další kružbou, doplněnou flamboyantními plaménky. Druhý lomený oblouk je členěn obyčejněji, ale o to hustší sítí sférických trojúhelníků a kružby s troj- a čtyřlisty. Úzká okna na pětibokém přístavku ve dvoře jsou členěna prostě na dvě jeptišky a sférický trojúhelník s trojlistem.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Nejcennější nástěnný obraz tohoto objektu se nachází v křížové chodbě a jedná se o obraz Panny Marie Ochranitelky, patronky Českých Budějovic, která pod rozevřeným pláštěm ukrývá reálné postavy císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV. Obraz pochází nejspíše z roku 1378. Mezi pátým a sedmým květnem toho roku totiž Karel IV. se svým, tehdy sedmnáctiletým, synem Václavem pobývali v královském městě Budějovicích, kde společně s předními českými šlechtici, duchovními a elitou Svaté říše římské vedli důležitá státnická jednání.

Nejcennější architektonickou památkou je ovšem vnitřní zeď křížové chodby, která mimo již zmíněné nástěnné malby ukrývá i pozůstatky, dnes již zazděných, původních portálů, výklenků a především oken s dochovaným kovovým dělením. Některá pole určená klenbou a konzolami obsahovala jak okno vpravo, tak portál vedle něj, zbytek pole byl vyzdoben nástěnnými malbami.

Klenba je zde stejně jako v kostele křížová i žebra jsou podobně profilována. Konzoly na vnitřní straně ambitu jsou jednoduše tvarované, bez dekoru, najdeme však i atypické s vegetabilním motivem. Na straně do dvora však klenbu podepírají ve dvou opačných rozích sloupky s hlavicemi zdobenými vegetabilními motivy, ve zbývajících rozích jsou pilíře s nedekorovanou hlavicí, vystupující do prostoru asi o 10 cm. Jednotlivá pole klenby mezi žebry byla, stejně jako zdi, bohatě zdobena dekorativními motivy.

Za zmínku též stojí zachovalý gotický přístavek nad studní, tzv. Studniční kaple v jižní straně křížové chodby.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

K založení kláštera Přemyslem Otakarem II. se váže i několik legend vysvětlujících i název města. Dle jedné legendy Přemysl Otakar slíbil, že založí klášter na tom místě, kde se k němu donese novina o narozeném potomkovi. To se stalo na soutoku řek Vltavy a Malše a král prý zvolal „Bude jich více“ myslíc na další děti. Odtud název Budějovice.

Jiná legenda praví, že onen Přemyslův výrok byl vyřčen v souvislosti s rozrůstající se osadou dominikánů, která dala vzniknout městu. Ačkoli byly Budějovice založeny tzv. „na zelené louce“, přítomnost menší osady ještě před založením je doložena. Jiné prozaičtější teorie dávají do souvislosti název města s Vítkovským šlechticem Budivojem.

Žádná z verzí však nepopírá fakt, že klášter stál dříve, než město samo, což ostatně tvrdil i budějovický spisovatel Jan Stryal v šestnáctém století. Stryal zastával verzi o narození potomka, které oponoval Bohuslav Balbín s tezí, že klášter byl založen z důvodu Přemyslova zbožného přání mít potomka se svou první ženou Markétou z Babenbergu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-01]. Identifikátor záznamu 127166 : Klášter sv. Dominika, s kostelem Obětování P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRANIŠ, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. VIII.Politický okres česko-budějovický. Praha, 1900
  • HOSPODKOVÁ, Martina. Středověké nástěnné malby v klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích [online]. 2009 [cit. 2014-06-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milena Bartlová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/110309/ff_m/>.
  • KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách – Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha : Academia, 1975.
  • LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001.
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Křížová chodba v klášteře dominikánů v Budějovicích českých., s. 38-41. [nedostupný zdroj]
  • PAVELEC, Petr. Nové poznatky o klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Zprávy památkové péče, 1996, 57(9-10), s. 296-305. ISSN 1210-5538.
  • SOUKUPOVÁ, Helena. Rekonstrukce dominikánského kostela Panny Marie v Českých Budějovicích.In: Umění 13. století v českých zemích: příspěvky z vědeckého zasedání (2.-14. prosince 1981, Praha) = Kunst des 13. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern: Beiträge der wissenschaftlichen Tagung (2.-4. Dezember 1981, Prag). Praha: Československá akademie věd, Ústav teorie a dějin umění, 1983.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]