Pražská brána (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pražská brána
Pražská brána, České Budějovice, kresba Antonín Levý.jpg
Účel stavby

obranný

Základní informace
Výstavba14. století?
Přestavba1487(?), ~1558
Zánik1867
Materiálkámen
Poloha
AdresaKrajinská, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražská brána (též zvaná Písecká) byla jednou z hlavních městských bran Českých Budějovic, která ze severu zakončovala Krajinskou ulici.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Věžová brána s obdélníkovou základnou dosahovala šíře 9 metrů, délky 13 metrů a výšky 18,3 metru.[1] Gotická část byla dlouhá 9,5 metru, směrem na Mariánské náměstí byla později prodloužena.[2] Průjezd na obou koncích uzavírala vrata a jištěný byl hřebenem.[1] Vjezdový gotický portál dosahoval 3,5–4 metry na šířku i na výšku.[2] Středně velká pravoúhlá okna bylo možné využít jako střílny. Na vrcholu umístěná atika patrně nahradila střechu zaniklou po požáru 1641.[1] Původně gotická brána v důsledku přestaveb a úprav vykazovala renezanční prvky.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lze předpokládat, že brána existovala již v roce 1304, kdy město odolalo vojenskému útoku. První písemná zmínka pochází z roku 1335. Při bourání v 19. století měly být nalezeny pražské groše z doby Karla IV.[4] Dále měl být nalezen základní kámen s letopočtem 1487, ale tento údaj nelze ověřit.[1] V této době, tedy na přelomu 15. a 16. století, se předpokládají stavební úpravy. V 16. století, pravděpodobně kolem roku 1558, kdy byl na věž zavěšen zvon, došlo k renezančním úpravám.[5] Předbraní bylo opevněno mohutným podkovovitým barbakanem[1] dlouhým 45 metrů[2] a vybaveným samostatnou renezanční branou.[4] Roku 1605 byly na průčelí z Krajinské umístěny hodiny, v roce 1607 doplněny o hodiny sluneční.[5] Barokní éra přinesla posílení v podobě samostatných ravelinů.[1] K odstranění brány došlo v roce 1867. Následně byl odstraněn barbakán.[6] Uvolněnému prostoru mezi domy se začalo říkat V Bráně.[6]

Události[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Šimona Plachého

V roce 1304 na město zaútočil Albrecht I. Habsburský, neúspěšně. Roku 1461[pozn. 1] vjel prapory ozdobenou Pražskou branou za zvuku fanfár do města král Jiří z Poděbrad s chotí Johankou z Rožmitálu.[7] V časných ranních hodinách 13. ledna 1611 pronikli do města Pasovští.[1] Využili lsti, pod záminkou odjezdu vozu se zbožím nechali spustit padací most přes Mlýnskou stoku. Vozem najeli na most, který pak nebylo možno zvednout a ukryté vojenské jednotky vtrhly do města. U brány se v té době pohyboval městský písař Šimon Plachý z Třebnice, který vpád zaplatil životem.[2] Na bránu byla na jeho památku umístěna vůbec první pamětní deska v Českých Budějovicích. Originál je uložen v Jihočeském muzeu, v roce 1995 byla replika desky zavěšena na nároží vedlejšího domu (Krajinská 212/43). Roku 1631 byly Pražskou branou do města přivezeny České korunovační klenoty.[7] V kostele svatého Mikuláše přečkaly saský vpád a v roce 1633 byly vráceny do Prahy.

Odstranění a pokus o obnovu[editovat | editovat zdroj]

Pražská brána, v popředí původně renezanční a později barokně upravená barbakánová brána. Letopočet je chybný.[5]

Pražská brána byla po odstranění Linecké a Vídeňské poslední branou v Českých Budějovicích. Přes kritiku záměru bránu odstranit jej radnice prosadila s odůvodněním, že Krajinskou třídu je potřeba provětrat a ozdravit.[3] Brána v té době nepřekážela, odstraněna byla několik dekád před zavedením tramvajové a automobilové dopravy.[3] Kritiku českobudějovické radnice za bourání památek ve článku věnovaném Pražské bráně zveřejnil roku 1869 časopis Květy:[3]

Ze starých bran, které Budějovice ještě před 30 roky měly, před dvěma roky padla předposlední za oběť vandalismu. Tyto věžité brány, ačkoliv v 17. století modernisované, pocházejí se svými masivními gotickými věžmi se 14. století. S pádem této brány pochováno kus historie. […]
— Květy, 19. srpna 1869[7]

V roce 1875 informoval list Budivoj o zahájení likvidace renezančního barbakánu:

Bourání domků na baštách u bývalé pražské brány počalo se tyto dny. Až posud zbořeny byly krámce a budky po levé straně silnice. Pamětní deska o usmrcení městského syndika[pozn. 2] Plachý-ho, která na západo–severní straně zazděna byla, zavěšena bude na budově zdejší spořitelny.
— Budivoj, 23. května 1875[8]

Renezanční klenutý most byl stržen v roce 1880.[5]

V roce 1995[2] připravila společnost BAHA studii na obnovení Pražské brány (a také Rybářské branky u Předního mlýna). Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován.[3] Replika měla být umístěna blíže k Mariánskému náměstí.

Dochované stopy[editovat | editovat zdroj]

Dům U Pražské brány, plastika Pražské brány

Doposud existuje západní zeď, k níž byl přistavěn Taxbergerův dům (Krajinská 212/43). Při odstranění brány musela zůstat zachována, následně do ní byla proražena okna.[9] Protější dům který byl postaven po zániku brány a který je podle ní pojmenován (dům U Pražské brány) nese na fasádě štukový reliéf brány včetně podoby budovy, která mu předcházela – Žáčkova neboli Rothova domu – jenž zanikl roku 1927.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Encyklopedie Českých Budějovic navštívil Jiří z Poděbrad České Budějovice až roku 1462.
  2. Syndik, syndikus = zmocněnec, představitel
Taxbergův dům

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Pražská brána [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  2. a b c d e SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Že Budějce bourají městské brány, věže a hradby, se vědělo v celých Čechách. Budějcká drbna [online]. 2017-05-18 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  3. a b c d e SCHINKO, Jan. Radnici překážela Pražská brána. Nechala ji odstranit, aby provětrala Krajinskou ulici. Budějcká drbna [online]. 2015-11-12 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  4. a b SCHINKO, Jan. Pražská brána se na konci 19. století stala obětí komerce. Budějcká drbna [online]. 2016-05-26 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  5. a b c d SCHINKO, Jan. Pražskou bránu radní chvíli bránili, nakonec ustoupili. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-12-09 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  6. a b c SCHINKO, Jan. Pražskou bránu připomíná výzdoba na novém domě. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-12-16 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  7. a b c HÁLEK, Vítězslav. Pražská brána v Budějovicích. Květy. Praha: Julius Grégr, 19. srpen 1869, roč. IV, čís. 33, s. 262. ISSN 0023-5849. 
  8. Budivoj. Bourání. Budivoj. České Budějovice: 23. květen 1875, s. 2. 
  9. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Bok staré dámy. Budějcká drbna [online]. 2017-09-16 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]