Hranatá bašta (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hranatá bašta
od Slepého ramene
od Slepého ramene
Účel stavby

obranný

Základní informace
Slohgotický, přestavěna
Výstavbastředověk
Přestavbaopakovaná, 1833–1835
Materiálkámen
Poloha
AdresaZátkovo nábřeží, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hranatá bašta je původně gotická věž vnější hradby městského opevnění Českých Budějovic, jedna ze dvou dochovaných.

Hradební věž[editovat | editovat zdroj]

Parkánová zeď, jíž byla bašta součástí, vznikala pravděpodobně ve 14.–15. století.[1] Podle vedut ze 17. a 18. století šlo o nezastřešenou pravoúhlou baštu,[2] která byla dovnitř parkánu otevřená.[3] Sloužila pravděpodobně k posílenému střežení Solní branky a solního skladu.[2]

Novodobý stav[editovat | editovat zdroj]

Bašta byla od svého vzniku opakovaně přestavována. Soudobý stav je důsledkem přestavby v letech 1833–1835, kdy se stala součástí komplexu patřícího k nově postavené empírové budově c. k. hlavního celního úřadu – Kamerálu (k němu náležela i Kruhová bašta). Oproti původní podobě je užší.[2]

Historie využití[editovat | editovat zdroj]

Původní obranné účely ztratily budějovické hradební věže na přelomu 18. a 19. století, kdy začala éra jejich přestaveb a bourání. Hranatá bašta byla ve 30. letech 19. století uzpůsobena potřebám Kamerálu. Po roce 1918 začalo jeho sídlo využívat Okresní finanční ředitelství. 1949 následovalo zrušení finančních úřadů a o rok později areál převzalo ředitelství Jihočeských cihelen a vápenic. Ty byly 1952 rozděleny, takže objekt zůstal až do roku 1975 v užívání n. p. Jihočeské cihelny. Baštu následně držel ve svém majetku Kovopodnik. Po roce 1989 se zde vystřídalo několik institucí – od Kovopodniku transformovaného v akciovou společnost přes Plynoservis, Svaz žen, stavební spořitelnu, reklamní agentury, realitní kancelář, okresní výbor ČSSD a jiné, až do poslední rekonstrukce, od níž je objekt využíván restaurací.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - opevnění města [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Hranatá bašta, s. 27. 
  3. SCHINKO, Jan. České Budějovice údajně měly pobřeží. denik.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2011-03-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 

Související[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]