Otakarka
Otakarka | |
---|---|
Účel stavby | |
obranný, obytný | |
Základní informace | |
Výstavba | 13. století[1] |
Přestavba | přelom 15. a 16. století |
Materiál | kámen |
Poloha | |
Adresa | Biskupská zahrada, Široká 139/24, České Budějovice, Česko |
Souřadnice | 48°58′24,96″ s. š., 14°28′19,92″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakarka neboli Otakarova bašta je gotická poloválcová hradební bašta v Českých Budějovicích. Pod názvem hradební věž Otakarova s katalogovým číslem 1000127454_0007 je vedena jako součást památkově chráněného městského opevnění.
Podoba a historie
[editovat | editovat zdroj]Vznikla ve 13. století při budování hlavní (nejstarší) městské hradby.[1] Ta dosahovala výšky až 7 metrů a šířky v patě až 1,6 metru.[2] Bašta půlkruhově vystupuje z hlavní hradební zdi směrem do parkánu (dnešní Biskupská zahrada), směrem k městu je plochá. Je možné, že poloválcové bašty byly původně směrem k městu otevřené a k uzavření došlo teprve během pozdně gotických úprav opevnění na přelomu 15. a 16. století.[1] 8 metrů vysokou[3] a 7,5 metru širokou[4] dvoupatrovou konstrukci s plochými stropy kryje vysoká kuželová střecha vybavená dvojicí vikýřů.[1] Hladkou fasádu prolamují původní střílny ve druhém patře a novodobě vybouraná okna v prvním patře.[1] V 19. století totiž byla věž adaptována k obytným účelům,[1] což dokládá i přistavěný komín. Dochovala se také pozdně barokní vstupní vrata umístěná do zazdívky pod původním hradebním ochozem.[3]
Leopold Maria Zeithammer v roce 1904 uvedl, že replika mučidla železná panna[pozn. 1] byla uložena v Otakarce.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Od roku 1855 vystavená ve věži Železná panna, ale již koncem 19. století nezvěstná.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Otakarka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ SCHNINKO, Jan. České Budějovice gotické, aneb velká pátrací hra pro odvážné badatele. České Budějovice: České Budějovice, 2016. 8 s. Kapitola Otakarka, s. 2. Vydáno k příležitosti Dnů evropského dědictví 10. 9. 2016.
- ↑ a b STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
- ↑ Česká akademie věd a umění. Komise archaeologická. Politický okres česko-budějovický - Budějovice České, hradby městské. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. 1900, roč. 8, s. 20. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. Budějovičtí měli na mučení zločinců zvláštní zařízení. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-07-29 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakarka na Wikimedia Commons