Klínovitá bašta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klínovitá bašta
pravděpodobně před rokem 1901
pravděpodobně před rokem 1901
Účel stavby

obranný

Základní informace
Výstavba14. století[1]
Zánik1902[1]
Materiálkámen
Poloha
AdresaZátkovo nábřeží, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klínovitá bašta je zaniklá gotická bašta, menší věž specifického půdorysu, v Českých Budějovicích. Stála v parkánu mezi Zátkovým nábřežím a Českou ulicí.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vybíhala z hlavní hradební zdi v místě současného gymnázia v České ulici 64. Oproti většině ostatních bašt hlavní hradební zdi, jejichž vybíhající část měla kruhový půdorys, byl půdorys Klínovité bašty směrem k Slepému rameni zahrocený v břit.[2] Historik Juraj Thoma ho dává do možné souvislosti se stavební činností dominikánů ve 2. polovině 13. století.[2] Vrchol věže uzavírala špičatá střecha krytá prejzy.[3]

Odstranění a jeho kritika[editovat | editovat zdroj]

Klínovitá bašta byla společně s částí okolních hradeb zbořena v roce 1902. Tento krok vycházel z nechvalně známého Hackova regulačního plánu města vypracovaného roku 1889 a radnicí schváleného 1895.[1][4] O záměru informoval budějovický list Budivoj:

Při stavební komisi ve středu dne 16. července 1902 protestoval c. k. konservator p. prof. Braniš proti zboření staré památky upomínající na někdejší opevnění města a nahražení jí moderní budovou. Slavná komise však přes tento protest přešla k dennímu pořádku s tím odůvodněním, že tento zbytek ze starých dob města je bezcenným. Pro tento názor zvedl ruku i zástupce obce p. Hansen. Ovšem jde tu o moderní stavbu německého ústavu a tu přec každá námitka, i za cenu výtky vandalismu, předem musí býti utlučena.
— Budivoj, 18. července 1902[5]

Proti odstranění památek byl pouze Josef Braniš, odstranění schválil i německý purkmistr Josef Taschek.[6] Když se po letech Taschekův postoj k bourání gotických památek změnil, vytkl Branišovi, že proti bourání neprotestoval důrazněji.[6] V místě hradeb a bašty byla postavena budova německého gymnázia, dnešní gymnázium Česká.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SCHINKO, Jan. Boření hradeb nazval už tehdejší tisk vandalismem. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2009-08-23 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  2. a b THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - opevnění města [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  3. Budějovická bestia triumphans. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 12. květen 1903, roč. XXXIX, čís. 39, s. 2. 
  4. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České. Budějcká drbna [online]. 2017-04-06 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  5. Budivoj. Ku stavbě zdejšího německého gymnasia. Budivoj. České Budějovice: 18. červenec 1902, s. 2. 
  6. a b SCHINKO, Jan. Na začátku 20. století se začaly v Budějcích bourat hradby. Byly prý bezcenné. Budějcká drbna [online]. 2016-04-07 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]