Krumlovský rybník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krumlovský rybník u Českých Budějovic na mapě schwarzenberských panství z roku 1711

Krumlovský rybník (dříve Rožnovský rybník, německy Strodenizer Teich[1], Krumauer Teich[2], Strotenitzer Teich[3][pozn. 1]) se rozkládal jihozápadně od historického centra Českých Budějovic mezi rameny řek Vltavy a Malše. Existoval téměř tři století, fungoval mezi lety 1514 a 1802.[4]

Existence[editovat | editovat zdroj]

Park Háječek s pavilonem v místě někdejšího Krumlovského rybníka
Gerstnerova ulice a Hardtmuthova továrna v místě jižního okraje bývalého Krumlovského rybníka

Krumlovský rybník byl založen v roce 1514 kvůli ochraně města před povodněmi.[4] Povolení ke zřizování rybníků dostalo město již v roce 1457[5] od Jiřího z Poděbrad (jako první byl ale vybudován Černiš v rámci současné soustavy Vrbenských rybníků). Rozkládal se na soutoku Vltavy a Malše v prostorách současného parku Háječek, zimního stadionu, areálu Koh-i-noor Hardtmuth, justičního paláce a Hardtmuthovy vily.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Svůj účel plnil do roku 1802, kdy započalo jeho postupné vysušení. Východní část rybníka byla od poloviny 19. století postupně vysoušena a zastavována, západní byla ještě koncem téhož století neupravena a dočasně fungovala jako smetiště. Osou bývalého rybníka po 417 metrů dlouhém mostě[6] vedla dráha koněspřežky, jejíž polohu v současnosti kopíruje ulice F. A. Gerstnera (dříve nazývaná Gerstnerova).

Využití oblasti[editovat | editovat zdroj]

V průběhu 19. století vznikla řada návrhů, jak vzniklý prostor využít. Mezi nimi i výstavba nového náměstí, kostela a ulic. Postupným zastavěním východní části zůstala nevyužitá jen severozápadní partie, která byla revitalizována až v roce 1925 díky Komisi pro úpravu háječku.[4] Tím započala systematická parková úprava, která dala vzniknout hudebnímu pavilonu a dále centrální kašně se sousoším kozla a čtyř dětí, poblíž ní byla vystavěna Kopeckého chata využívaná pro loutkové divadlo a dále malá ZOO s akváriem, papoušky, opičkami a veverkami.[4] V hudebním pavilonu byly pořádány koncerty, přízemí sloužilo jako dětský mléčný bar a později kavárna. Děti mohly svahů bývalé hráze využívat k sáňkování. Bývalé hráze byly osázeny stromy, čímž vznikly tzv. Krumlovské aleje.[4]

Současná podoba[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna později doplněná o planetárium vznikla v místě původně zvaném Na Cípu

Ve 30. letech 20. století došlo k výstavbě hvězdárny.[4] Ve 2. polovině 20. století nahradilo centrální část Letní kino Háječek a budova současné mateřské školy. Pozůstatky hráze Krumlovského rybníka jsou dosud patrné.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. německý název Rožnova, dříve Stradonice, je Strodenitz

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. plán Č. Budějovic, 1742
  2. plán Č. Budějovic, 1763
  3. plán Č. Budějovic, 1783
  4. a b c d e f Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink. Park Háječek (historická rešerše) [online]. České Budějovice: c-budejovice.cz, 2012-10-08 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online. 
  5. KOUTEK, Tomáš. Nejkrásnější české rybníky. Praha: Brána, 2008. 440 s. ISBN 978-80-7243-376-6. Kapitola Rybník Černiš, s. 318. 
  6. a b E15.cz Magazín. Černá věž má orloj a náměstí mrakodrap. Co jste možná nevěděli [online]. Mladá fronta a.s., 2010-08-09 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online.