Krumlovský rybník
Krumlovský rybník (dříve Rožnovský rybník, německy Strodenizer Teich[1], Krumauer Teich[2], Strotenitzer Teich[3][pozn. 1]) se rozkládal jihozápadně od historického centra Českých Budějovic mezi rameny řek Vltavy a Malše. Existoval téměř tři století, fungoval mezi lety 1514 a 1802.[4]
Existence
[editovat | editovat zdroj]
Krumlovský rybník existoval již v roce 1514, založen byl kvůli ochraně města před povodněmi.[4] Vzniknout však musel dříve, neboť již v roce 1505 je zmíněno protržení jeho hráze v důsledku povodně.[5] Povolení ke zřizování rybníků dostalo město již v roce 1457[6] od Jiřího z Poděbrad (jako první byl ale vybudován Černiš v rámci současné soustavy Vrbenských rybníků). Rozkládal se na soutoku Vltavy a Malše v prostorách současného parku Háječek, zimního stadionu, areálu Koh-i-noor Hardtmuth, justičního paláce a Hardtmuthovy vily.
Zánik
[editovat | editovat zdroj]Svůj účel plnil do roku 1802, kdy započalo jeho postupné vysušení. Východní část rybníka byla od poloviny 19. století postupně vysoušena a zastavována, západní byla ještě koncem téhož století neupravena a dočasně fungovala jako smetiště. Osou bývalého rybníka po 417 metrů dlouhém mostě[7] vedla dráha koněspřežky, jejíž polohu v současnosti kopíruje ulice F. A. Gerstnera (dříve nazývaná Gerstnerova).
Využití oblasti
[editovat | editovat zdroj]V průběhu 19. století vznikla řada návrhů, jak vzniklý prostor využít. Mezi nimi i výstavba nového náměstí, kostela a ulic. Postupným zastavěním východní části zůstala nevyužitá jen severozápadní partie, která byla revitalizována až v roce 1925 díky Komisi pro úpravu háječku.[4] Tím započala systematická parková úprava, která dala vzniknout hudebnímu pavilonu a dále centrální kašně se sousoším kozla a čtyř dětí, poblíž ní byla vystavěna Kopeckého chata využívaná pro loutkové divadlo a dále malá ZOO s akváriem, papoušky, opičkami a veverkami.[4] V hudebním pavilonu byly pořádány koncerty, přízemí sloužilo jako dětský mléčný bar a později kavárna. Děti mohly svahů bývalé hráze využívat k sáňkování. Bývalé hráze byly osázeny stromy, čímž vznikly tzv. Krumlovské aleje.[4]
Současná podoba
[editovat | editovat zdroj]
Ve 30. letech 20. století došlo k výstavbě hvězdárny.[4] Ve 2. polovině 20. století nahradilo centrální část Letní kino Háječek a budova současné mateřské školy. Pozůstatky hráze Krumlovského rybníka jsou dosud patrné.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ plán Č. Budějovic, 1742
- ↑ plán Č. Budějovic, 1763
- ↑ plán Č. Budějovic, 1783
- ↑ a b c d e f Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink. Park Háječek (historická rešerše) [online]. České Budějovice: c-budejovice.cz, 2012-10-08 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovice a velká voda. České Budějovice: Veduta, 2002. 55 s. ISBN 80-903040-2-8.
- ↑ KOUTEK, Tomáš. Nejkrásnější české rybníky. Praha: Brána, 2008. 440 s. ISBN 978-80-7243-376-6. Kapitola Rybník Černiš, s. 318.
- ↑ a b E15.cz Magazín. Černá věž má orloj a náměstí mrakodrap. Co jste možná nevěděli [online]. Mladá fronta a.s., 2010-08-09 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online.