Manda (České Budějovice)
| Manda | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
obranný, lázeňský, obytný | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století[1] |
| Zánik | 5.–9. března 1904 |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Kněžská, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′23″ s. š., 14°28′34″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manda (též Magdalenenturm) byla 21 metrů vysoká[2] gotická hradební věž v Českých Budějovicích, která stála u jižního konce Kněžské ulice v místě porevolučního prodloužení budovy Biskupského gymnázia.
Historie a využití[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1400 a uvádí výdaje na opravu, takže se předpokládá, že věž vznikla již ve druhé polovině 14. století.[1] Pojmenování pochází z 15. století, kdy pod věží v letech 1433–1443[3] provozovala lázně Magdalena Kozlovcová, uváděná také jako Manye, Manie, Manda. Lazebnice byla připomínána ještě v 16. století, kdy již lázně rodině Kozlovců nepatřily.[4] Obranná funkce věže vymizela v průběhu 18. století. Věž poté sloužila jako skladiště, později byla upravena na byty, což si vyžádalo prolomení větších oken a stavbu komína, který se stal výraznou dominantou stavby.[1] Zbytek hradby byl v souladu s těmito účely rovněž upraven, neboť původně byl přístupný pouze z ulice po dřevěném schodišti.[2]
Kontroverzní zbourání věže[editovat | editovat zdroj]
Různí autoři uvádějí různé letopočty odstranění stavby. Časopis Technický JIH uvádí rok 1903, Karel Pletzer rok 1905[4] a Jakub Pavel 1906.[5] Ve skutečnosti byla zbourána v roce 1904, což historik Jan Schinko doložil dobovými články v tehdejším tisku, které podávají zprávu o již probíhající demolici 5. března 1904 a dokončení demolice 9. března 1904.[4] Před započetím demoličních prací předala komise pro zachování uměleckých a historických památek městské radě návrh na zachování věže a záměr označila za vandalismus. Rada reagovala až v době, kdy bylo bourání zahájeno, odpovědí, že již stejně bourání probíhá a je nutné z důvodů komunikačních.[6]
Samotné odstranění věže bylo zdůvodňováno lepší přístupností nově vznikajícímu Lineckému předměstí a bránění v průhledu na novou budovu Jihočeského muzea ze Široké ulice. Ani jednomu účelu ve skutečnosti nebránila.[2] Nové vyústění ulic Široké a Kněžské do současné Jirsíkovy a nově vznikající Dukelské bylo realizováno o několik desítek metrů od místa zbořené věže. Zápis obecního zastupitelstva ze dne 14. června 1904 pak dokládá, že podstatná část uvolněného pozemku (54 m²) byla prodána majiteli vedlejší nemovitosti:[4]
| „ | Část pozemku získaného zbouráním staré hradební věže v Kněžské ulici ve výměře 15 čtverečních sáhů byla prodána p. Šalamounovi Neubauerovi a sice sáh po 200 K. | “ |
Odstranění poslední ze tří hradebních českobudějovických věží tak bylo zbytečné.[2] Reakcí na něj byl zvýšený zájem o zbývající dvě: Rabenštejnskou a Železnou pannu. Dílčí část pozemku po Mandě byla v roce 1904 zastavěna budovou školy sirotčince, dnešního Biskupského gymnázia, většina přístavbou traktu dále do Kněžské ulice a opatřeném věžičkou (1991).[2]
Obraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Manda se objevuje v četných verzích pověsti O bludném kamenu jakožto bydliště Markéty, milé hlavního hrdiny a dcery strážného (či hlásného) Hanse Steinstocka (v jiných verzích též Steinflocka, Šönflocka či Šenfloka).[7] Věž se objevuje na pohlednicích Senovážného náměstí z přelomu 19. a 20. století, například M. Nissl & Sohn: Gruss aus Budweis, Weisenhaus mit Kapelle nebo L. E. Hansen: Pozdrav z Budějovic. Vzdělávací a sirotčí ústav ctihod. sester sv. Karla Borom.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KOLDA, Vlastimil. Encyklopedie Českých Budějovic - Manda [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Věž Manda byla zcela zbytečně stržena v roce 1904. Učinila místo nově otevřené ulici. Budějcká drbna [online]. 2016-06-02 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Kněžská ulice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SCHINKO, Jan. Věž Manda dostala jméno podle lazebnice. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2011-11-12 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ PAVEL, Jakub. České Budějovice. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 234 s. S. 21–22, 34, 44, 48-49.
- ↑ Bestia triumphans v Čes. Budějovicích. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 8. duben 1904, roč. XL, čís. 29, s. 1.
- ↑ ERBAN, Vít. Příběh bludného kamene aneb putování jedné pověsti napříč staletími. In: Barbora Půtová. The Journal of Culture. Praha: Ústav etnologie FF UK, 2017. Dostupné online. S. 2–13.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Manda na Wikimedia Commons
- Zaniklé věže v Českých Budějovicích
- Gotické věže v Českých Budějovicích
- Kněžská (České Budějovice)
- Zaniklé lázně v Česku
- Obytné věže a brány v Česku
- Zbořeno v Česku 1904
- Vzniklo ve 14. století
- Městská památková rezervace České Budějovice
- Zaniklé památky v Českých Budějovicích
- Městské opevnění v Českých Budějovicích
- Lázně v Jihočeském kraji
- Obytné stavby v Českých Budějovicích