Manda (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Manda
Manda, hradební věž, České Budějovice.png
Účel stavby

obranný, lázeňský, obytný

Základní informace
Výstavba14. století[1]
Zánik5.–9. března 1904
Materiálkámen
Poloha
AdresaKněžská, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manda (též Magdalenenturm) byla 21 metrů vysoká[2] gotická hradební věž v Českých Budějovicích, která stála u jižního konce Kněžské ulice v místě porevolučního prodloužení budovy Biskupského gymnázia.

Historie a využití[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1400 a uvádí výdaje na opravu, takže se předpokládá, že věž vznikla již ve druhé polovině 14. století.[1] Pojmenování pochází z 15. století, kdy pod věží v letech 1433–1443[3] provozovala lázně Magdalena Kozlovcová, uváděná také jako Manye, Manie, Manda. Lazebnice byla připomínána ještě v 16. století, kdy již lázně rodině Kozlovců nepatřily.[4] Obranná funkce věže vymizela v průběhu 18. století. Věž poté sloužila jako skladiště, později byla upravena na byty, což si vyžádalo prolomení větších oken a stavbu komína, který se stal výraznou dominantou stavby.[1] Zbytek hradby byl v souladu s těmito účely rovněž upraven, neboť původně byl přístupný pouze z ulice po dřevěném schodišti.[2]

Manda od Jihočeského muzea mezi lety 1901 a 1904

Kontroverzní zbourání věže[editovat | editovat zdroj]

Různí autoři uvádějí různé letopočty odstranění stavby. Časopis Technický JIH uvádí rok 1903, Karel Pletzer rok 1905[4] a Jakub Pavel 1906.[5] Ve skutečnosti byla zbourána v roce 1904, což historik Jan Schinko doložil dobovými články v tehdejším tisku, které podávají zprávu o již probíhající demolici 5. března 1904 a dokončení demolice 9. března 1904.[4] Před započetím demoličních prací předala komise pro zachování uměleckých a historických památek městské radě návrh na zachování věže a záměr označila za vandalismus. Rada reagovala až v době, kdy bylo bourání zahájeno, odpovědí, že již stejně bourání probíhá a je nutné z důvodů komunikačních.[6]

Samotné odstranění věže bylo zdůvodňováno lepší přístupností nově vznikajícímu Lineckému předměstí a bránění v průhledu na novou budovu Jihočeského muzea ze Široké ulice. Ani jednomu účelu ve skutečnosti nebránila.[2] Nové vyústění ulic Široké a Kněžské do současné Jirsíkovy a nově vznikající Dukelské bylo realizováno o několik desítek metrů od místa zbořené věže. Zápis obecního zastupitelstva ze dne 14. června 1904 pak dokládá, že podstatná část uvolněného pozemku (54 m²) byla prodána majiteli vedlejší nemovitosti:[4]

Část pozemku získaného zbouráním staré hradební věže v Kněžské ulici ve výměře 15 čtverečních sáhů byla prodána p. Šalamounovi Neubauerovi a sice sáh po 200 K.

Odstranění poslední ze tří hradebních českobudějovických věží tak bylo zbytečné.[2] Reakcí na něj byl zvýšený zájem o zbývající dvě: Rabenštejnskou a Železnou pannu. Dílčí část pozemku po Mandě byla v roce 1904 zastavěna budovou školy sirotčince, dnešního Biskupského gymnázia, většina přístavbou traktu dále do Kněžské ulice a opatřeném věžičkou (1991).[2]

Obraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Manda se objevuje v četných verzích pověsti O bludném kamenu jakožto bydliště Markéty, milé hlavního hrdiny a dcery strážného (či hlásného) Hanse Steinstocka (v jiných verzích též Steinflocka, Šönflocka či Šenfloka).[7] Věž se objevuje na pohlednicích Senovážného náměstí z přelomu 19. a 20. století, například M. Nissl & Sohn: Gruss aus Budweis, Weisenhaus mit Kapelle nebo L. E. Hansen: Pozdrav z Budějovic. Vzdělávací a sirotčí ústav ctihod. sester sv. Karla Borom.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KOLDA, Vlastimil. Encyklopedie Českých Budějovic - Manda [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d e SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Věž Manda byla zcela zbytečně stržena v roce 1904. Učinila místo nově otevřené ulici. Budějcká drbna [online]. 2016-06-02 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Kněžská ulice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  4. a b c d SCHINKO, Jan. Věž Manda dostala jméno podle lazebnice. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2011-11-12 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  5. PAVEL, Jakub. České Budějovice. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 234 s. S. 21–22, 34, 44, 48-49. 
  6. Bestia triumphans v Čes. Budějovicích. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 8. duben 1904, roč. XL, čís. 29, s. 1. 
  7. ERBAN, Vít. Příběh bludného kamene aneb putování jedné pověsti napříč staletími. In: Barbora Půtová. The Journal of Culture. Praha: Ústav etnologie FF UK, 2017. Dostupné online. S. 2–13.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]