Haklovy Dvory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Haklovy Dvory

Bývalá kovárna s viditelným obloukem
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Lokalita
Součást obce České Budějovice
Katastrální území Haklovy Dvory (6,03 km²)
Zeměpisné souřadnice 48°59′38″ s. š., 14°24′26″ v. d.
Haklovy Dvory
Haklovy Dvory
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haklovy Dvory (německy Hackelhöf,[1] původně nazývány jen Dvory[2]) je místní část města České Budějovice ve stejnojmenném katastru. Nacházejí se necelý kilometr od západního okraje Českých Budějovic mezi rybníky Starohaklovským a Novohaklovským, v blízkosti je vybudována řada dalších rybníků. Ves obsluhují na dvou zastávkách autobusy městské hromadné dopravy.

Stavení č. 2031 v Haklových Dvorech

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je prvně zmiňována v roce 1368. Původ názvu vesnice se může odvozovat buď od měšťana Haklina[2] (v němčině Hackl) anebo ze středohornoněmeckého slova Haag označujícího živý plot, které se také četlo "hak", Höf je zkrácenou verzí množného čísla slova označujícího (hospodářský) dvůr.[3] Ves se rozrůstala velmi pomalu, a ještě roku 1900 měla pouze 36 domů a s necelými 250 obyvateli, přestože již 50 let fungovala jako samosprávní obec.[2] V 16. století byly na základě rozhodnutí českobudějovické městské rady severně a jižně od vsi vyhloubeny rybníky Starohaklovský (Buschen Teich) a Novohaklovský (Neuhacklhöfer Teich). Ještě v první čtvrtině 20. století přes ves vedla silnice do Vodňan, která byla pak přesměrována přes České Vrbné.[2]

V letech 1710-23 byl na části pozemků po zaniklé vesnici Houžná postaven Nový dvůr,[4] jehož rozdělením na obytné jednotky později vznikly dnešní Nové Dvory, které také spadaly pod Dvory Haklovy.[5]

Od roku 1850 do roku 1976 byly Haklovy Dvory samostatnou obcí[4]. V roce 1922 byla zavřena místní německá vesnická škola a namísto ní se otevřela škola česká s méně žáky, proti čemuž dokonce protestovali v parlamentu němečtí poslanci a německá škola byla nakonec znovu otevřena s podmínkou minimálního počtu žáků, kteří ji musí navštěvovat.[3]

Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 byl sovětskou strážní službou ve vsi zastřelen dělník Václav Balounu kvůli údajnému neuposlechnutí výzvy, aby zůstal stát.[6]

Obecní razítko s německým popisem obce mělo prokazatelně do roku 1924 ve středu otep obilí a odráželo tak hlavní zdroj příjmů místních obyvatel, zemědělství. Je také známo, že obiloviny v okolí dobře rostly a hojně se zde pěstovaly. Od 30. let 20. století se začalo používat dvojjazyčné razítko s českým lvem. [7] Počínaje 30. dubnem 1976[8] byly Haklovy Dvory administrativně včleněny do části obce České Budějovice 2 a obec tak zanikla.[2]

Na katastrálním území Haklových Dvorů leží i Zavadilka, kam směřovala zástavba novousedlíků ve 30. letech 20. století. Mírný nárůst obyvatel obce souvisel právě s touto výstavbou. Na začátku 21. století měly tak vlastní Haklovy Dvory méně obyvatel než Zavadilka.[9]

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Křížek u Šnejdlíku
  • Přestože se ves díky své poloze v blízkosti krajského města rozrůstala novostavbami, domy v jejím centru si zachovaly původní vzhled. Především mnohá stavení na návsi mají dochovány rysy selského baroka a lze tak obdivovat jejich dekorativní brány a štíty s průduchy, nápisy a dalšími ozdobami.
  • Na návsi se zachovala budova se zvoničkou, která sloužila jako kovárna, oblouk pro kovárny typický byl však zazděn.
  • Přes vesnici či do ní vedou cyklotrasy č. 1109 a 1108.[10]
  • O Haklových dvorech natočil Jiří Franěk v roce 2014 krátký dokumentární film.[11]
  • Haklovy Dvory mají dlouhou jezdeckou tradici, na jízdárně ve vsi začal v jezdeckém oddíle TJ Žižka jezdit a o koně pečovat i Karel Roden.[12] Od roku 2010 vychází z Haklových Dvorů modrá jezdecká stezka.[13]
  • Z Haklových Dvorů pocházel Tecelín Josef Jaksch, jenž byl od roku 1925 opatem vyšebrodského kláštera.[14]
  • Mezi Starým houženským a Starohaklovským rybníkem roste v blízkosti osady Nové Dvory památný dub, dle AOPK č. 103178.[15]
  • V Nových Dvorech má sídlo pivovar Kněžínek.
  • Severozápadně od Haklových Dvorů, v blízkosti Nových Dvorů, stojí při polní cestě a Dubenském potoku křížek s datací 1804. Další křížek se nachází u rybníka Šnejdlík.
  • Západně od vsi stojí u samoty kaplička.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Názvy českých obcí německy - pomůcka ke čtení matrik [online]. unas.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  2. a b c d e Haklovy Dvory - ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC [online]. c-budejovice.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  3. a b Historische Ereignisse [online]. hackelhoef.de, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  4. a b D. KOVÁŘ, Českobudějovicko I. Levý břeh Vltavy, s. 76. České Budějovice: VEDUTA 2008
  5. Haklovy Dvory, součást města České Budějovice, část okresu České Budějovice v Jihočeském kraji [online]. webnode.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  6. Cesky a slovensky svet [online]. czsk.net, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  7. Gemeindesiegel [online]. [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  8. h [online]. tode.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  9. Zavadilka - ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC [online]. c-budejovice.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  10. Mapy.cz [online]. [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  11. Tvrz Houžná, tank i popcorn v hospodě. To je film o budějovické čtvrti - iDNES.cz [online]. idnes.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  12. Karel Roden: Dostihy jsem byl posedlý [online]. galopp-reporter.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  13. Turistika na koni aneb dovolená v sedle v jižních Čechách - Zprávy [online]. turistikanakoni.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  14. Poutní místa českobudějovické diecéze a jejich proměny ve 20. století [online]. sweb.cz, [cit. 2015-07-05]. Dostupné online.  
  15. Památné stromy (§46) [online]. nature.cz, [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]