Pražské předměstí (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražské předměstí (České Budějovice)
ČBu, Mariánské náměstí 02.jpg
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Obec České Budějovice
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území České Budějovice 3
Nadmořská výška 385 m n. m.
PSČ 370 04
Pražské předměstí (České Budějovice)
Pražské předměstí (České Budějovice)
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Pražské Předměstí.

Pražské předměstí je část Českých Budějovic ležící severně od centra města přibližně mezi Mlýnskou stokou a ulicemi Pražská třída, Pekárenská a Nádražní, na východ od Pražského sídliště.[1]

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Předměstí se vyvinulo z původně samostatné osady Staré Město a zástavby roztroušené podél Pražské silnice a Dlouhé cesty, tedy dnešní ulice Na Sadech. Převážnou část volné plochy zabírala příslušenství šosovních dvorů, malá hospodářství a zahrady měšťanů. Nejstarším objektem v oblasti byl Špitálský dvůr, který se nacházel na roku ulic Pekárenské a Pražské, v těsné blízkosti nejstaršího osídlení na územní Českých Budějovic, osady Budivojovice v okolí Kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (dnešní Pražské sídliště).

V letech 1819-1820 byl na rohu dnešních ulic Jírovcova a Riegrova postaven hostinec, divadelní sál a středisko společenského života dům Alžír (název odvozen od označení přilehlé části Jírovcovy ulice)[2][3], ve kterém mj. později vystupovala např. i Ema Destinnová nebo herec Národního divadla Jindřich Mošna.[4]

Otakarova ulice

Skutečné nové předměstí se začalo utvářet až v 19. století, zejména po roce 1848. Hranici se současně se vyvíjejícím Vídeňským předměstím tvořila Nová ulice. Bývalá pole byla osídlována přistěhovalci z české části jihočeského venkova, převážně nemajetnými lidmi, kteří hledali obživu jako dělníci v rozvíjejícím se průmyslu. Pražské předměstí mělo od začátku charakter obytné čtvrti, budované na důsledném pravoúhlém schématu. V letech 1904-1921 mělo postavení osady, předtím i potom jen městské čtvrti. Na severním okraji byla v letech 1894-1895 postavena dělostřelecká kasárna, na místě Špitálského dvora byly postaveny vojenské pekárny (odtud název Pekárenské ulice), dále v letech 1893-1895 zde byla vybudována také městská jatka, koncem století byl ve Skuherského ulici zřízen národní podnik Latzmannova tužkárna a v letech 1894-1895 také Český akciový pivovar. Dostatek volného prostoru umožnil také výstavbu nových škol: například původní budovy Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka z roku 1868 ve Skuherského ulici a jeho novou budovu z roku 1903 v ulici Fráni Šrámka.[5][6]

V letech 1963-1966 byla zbořena značná část staré zástavby na severní straně Pekárenské ulice a byly zde postaveny panelové domy typu T06B, čímž vzniklo Sídliště U Pekárenské.[7]

Po roce 1989 charakter předměstí výrazně ovlivnila výstavba nákupních center v křížení Pražské a Strakonické ulice.[5] V letech 2003 a 2004 byl areál bývalých vojenských pekáren přestavěn na nákupní centrum IGY.

V současnosti jde o urbanistickou jednotku, která je součástí městské části České Budějovice 3.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V oblasti předměstí stojí řada významných budov. Kromě budovy prvního místního gymnázia, například církevní stavby jako kostel svatého Václava z roku 1870, nebo Husův sbor z roku 1924 na Palackého náměstí a evangelistický kostel v ulici 28. října. Další významnou stavbou je i [8] Clarion Congess Hotel.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Pražské předměstí tvoří tyto ulice:

  • Riegrova
  • J. Š. Baara
  • Bedřicha Smetany
  • Skuherského
  • Fráni Šrámka
  • Pekárenská
  • Pražská
  • Kostelní
  • 28. října
  • Dr. Tůmy
  • Jírovcova
  • Otakarova
  • J. Plachty
  • Lipenská
  • Jeremiášova

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapy.cz. mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  2. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický Alžír. In: Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic.. sv. 1. vyd. [s.l.]: České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2005. 
  3. Alžír | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  4. Budějovický Alžír pamatuje divadlo, hokejisty i spisovatele Haška. iDNES.cz [online]. 2019-05-04 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  5. a b Pražské předměstí | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  6. KOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic: názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 2. dopl. a přeprac. vydání. vyd. České Budějovice: České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-07-3. S. str. 309. 
  7. KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: České Budějovice: NEBE, 2006. ISBN 80-239-6706-1. 
  8. gymnázia | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]