Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský kraj
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie Česká církevní provincie
Diecéze diecéze českobudějovická
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Ulice Staroměstská
Kód památky 14117/3-826 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa se nachází v Českých Budějovicích na Pražském předměstí za obchodním domem Družba, v místech Starého Města.

Jde o farní kostel v původní osadě Budivojovice, založený na počátku 13. století. Po vzniku Českých Budějovic jeho význam poklesl. Dnešní pozdně gotická podoba pochází z přestavby kolem roku 1461 a úprav v 16. století. Jde o jednolodní stavbu s hranolovou věží u západního průčelí. Loď je sklenuta valenou klenbou s výsečemi, v presbytáři a sakristii je klenba křížová. Zařízení je pseudogotické. Pod kruchtou jsou zasazeny náhrobní kameny ze 16. století.

Staroměstský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa býval hřbitov. Měl převážně empírový ráz Poslední pohřeb se konal 23. dubna 1889. Při přeměně Starého Města v panelové sídliště byla zachována aspoň jeho nejstarší část. Mladší část byla přeměněna v park.

Významné osobnosti zde pohřbené[editovat | editovat zdroj]

Řazení podle data úmrtí

  • Jan Prokop Schaaffgotsche (1748–1813), první českobudějovický biskup
  • František Eusebius Daublebský ze Sternecku (1750–1815), zasedal v městské radě, v letech 1788–1815 byl purkmistrem, pocházel z významné českobudějovické patricijské rodiny
  • Ferdinand baron von Haering (1732–1822), vysoký důstojník rakouské armády, do roku 1809 byl velitelem 4. dělostřeleckého pluku, nositel vojenského řádu Marie Terezie[1]
  • Matthäus Wenzel Klaudi (1778–1824), rudolfovský rodák, českobudějovický městský úředník a zakladatel budějovické nemocnice
  • Thadeus Lanna (1773–1828), otec Vojtěcha Lanny, podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě
  • Franz Josef Pachner, rytíř z Eggendorfu (1753–1841), patřily mu Remlovy Dvory, statek v Poříčí u Boršova a zřícenina středověkého hradu Maškovce. V rodinné hrobce je pohřbena i jeho druhá manželka Josefina, dcera českobudějovického purkmistra Vinzenze Strandla
  • Friedrich Claudi (1808–1842), bratr Eduarda Claudiho, českobudějovický lékař; jeho manželka Eleonora (1810–1842) a jejich syn Ludwig (1841–1842)
  • Arnošt Konstantin Růžička (1761–1845), druhý českobudějovický biskup
  • Josef Ondrej Lindauer (1784–1850), třetí českobudějovický biskup
  • Josef Sandner (* asi 1803–1861), městský stavitel[2]
  • Felix Zdarssa (1807–1861), biskupský knihtiskař, knihkupec, redaktor a vydavatel listu Budweiser Wochenblatt
  • Kajetán Matouš Bernert  (1804–1862), též Cajetan Matthäus Bernert, kněz řádu piaristů a profesor teologie[3][4]
  • Johann Kogler (1822–1866), zasloužilý pedagogický pracovník, který ještě krátce před svou smrtí stál u počátku českobudějovického německého učitelského ústavu
  • Ernst Franz Richter (1817–1870), magistrátní úředník, v revolučním roce 1848 začal vydávat první budějovické noviny
  • František Josef Klavík (1798–1878), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu
  • Jan Valerián Jirsík (1798–1883), čtvrtý českobudějovický biskup
  • Eduard Claudi (1810–1884), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
  • Hynek Zátka (1808–1886), český podnikatel z českobudějovického rodu Zátkových, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; jeho manželka Terezie (1819[pozn. 1]–1878)[5]
  • Stanislav Illichmann (* asi 1851–1889), učitel německé obecné školy; poslední pohřbený na tomto hřbitově[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Datum narození 1849 uvedené v citovaném zdroji není s ohledem na datum svatby 1943 možné; podle ostatních zdrojů (např.) se narodila 1819 a jde tedy o tiskovou chybu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ESHOPU.COM, pronájem. Řád-Marie-Terezie - Heraldika a genealogie, erby, znaky, vlajky, rody. www.heraldika-erby.com [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  2. Sandner Josef | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  3. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  4. čestné občanství | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  5. MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2018-02-22]. S. 115. Dostupné online. (česky) 
  6. Zapomenuté hřbitovy: vojáci i Židé. E15.cz [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]