Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský kraj
Souřadnice 48°59′3,64″ s. š., 14°28′2,34″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie Česká církevní provincie
Diecéze diecéze českobudějovická
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Ulice Staroměstská
Kód památky 14117/3-826 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa se nachází v Českých Budějovicích na Pražském předměstí za obchodním domem Družba, v místech Starého Města.

Jde o farní kostel v původní osadě Budivojovice, založený na počátku 13. století. Po vzniku Českých Budějovic jeho význam poklesl. Dnešní pozdně gotická podoba pochází z přestavby kolem roku 1461 a úprav v 16. století. Jde o jednolodní stavbu s hranolovou věží u západního průčelí. Loď je sklenuta valenou klenbou s výsečemi, v presbytáři a sakristii je klenba křížová. Zařízení je pseudogotické. Pod kruchtou jsou zasazeny náhrobní kameny ze 16. století.

Staroměstský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa býval hřbitov. Měl převážně empírový ráz Poslední pohřeb se konal 23. dubna 1889. Při přeměně Starého Města v panelové sídliště byla zachována aspoň jeho nejstarší část. Mladší část byla přeměněna v park.

Významné osobnosti zde pohřbené[editovat | editovat zdroj]

Řazení podle data úmrtí

  • Jan Prokop Schaaffgotsche (1748–1813), první českobudějovický biskup
  • František Eusebius Daublebský ze Sternecku (1750–1815), zasedal v městské radě, v letech 1788–1815 byl purkmistrem, pocházel z významné českobudějovické patricijské rodiny
  • Ferdinand baron von Haering (1732–1822), vysoký důstojník rakouské armády, do roku 1809 byl velitelem 4. dělostřeleckého pluku, nositel vojenského řádu Marie Terezie[1]
  • Matthäus Wenzel Klaudi (1778–1824), rudolfovský rodák, českobudějovický městský úředník a zakladatel budějovické nemocnice
  • Thadeus Lanna (1773–1828), otec Vojtěcha Lanny, podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě
  • Franz Josef Pachner, rytíř z Eggendorfu (1753–1841), patřily mu Remlovy Dvory, statek v Poříčí u Boršova a zřícenina středověkého hradu Maškovce. V rodinné hrobce je pohřbena i jeho druhá manželka Josefina, dcera českobudějovického purkmistra Vinzenze Strandla
  • Friedrich Claudi (1808–1842), bratr Eduarda Claudiho, českobudějovický lékař; jeho manželka Eleonora (1810–1842) a jejich syn Ludwig (1841–1842)
  • Arnošt Konstantin Růžička (1761–1845), druhý českobudějovický biskup
  • Josef Ondrej Lindauer (1784–1850), třetí českobudějovický biskup
  • Josef Sandner (* asi 1803–1861), městský stavitel[2]
  • Felix Zdarssa (1807–1861), biskupský knihtiskař, knihkupec, redaktor a vydavatel listu Budweiser Wochenblatt
  • Kajetán Matouš Bernert  (1804–1862), též Cajetan Matthäus Bernert, kněz řádu piaristů a profesor teologie[3][4]
  • Johann Kogler (1822–1866), zasloužilý pedagogický pracovník, který ještě krátce před svou smrtí stál u počátku českobudějovického německého učitelského ústavu
  • Ernst Franz Richter (1817–1870), magistrátní úředník, v revolučním roce 1848 začal vydávat první budějovické noviny
  • František Josef Klavík (1798–1878), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu
  • Jan Valerián Jirsík (1798–1883), čtvrtý českobudějovický biskup
  • Eduard Claudi (1810–1884), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
  • Hynek Zátka (1808–1886), český podnikatel z českobudějovického rodu Zátkových, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; jeho manželka Terezie (1819[pozn. 1]–1878)[5]
  • Stanislav Illichmann (* asi 1851–1889), učitel německé obecné školy; poslední pohřbený na tomto hřbitově[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Interiér

  • Pohled na věž

  • Celkový pohled

  • Foto z alba r. 1838

  • Tabule na jižní zdi

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Datum narození 1849 uvedené v citovaném zdroji není s ohledem na datum svatby 1943 možné; podle ostatních zdrojů (např.) se narodila 1819 a jde tedy o tiskovou chybu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ESHOPU.COM, pronájem. Řád-Marie-Terezie - Heraldika a genealogie, erby, znaky, vlajky, rody. www.heraldika-erby.com [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ Sandner Josef | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ čestné občanství | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2018-02-22]. S. 115. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ Zapomenuté hřbitovy: vojáci i Židé. E15.cz [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Jana_Křtitele_a_svatého_Prokopa_(České_Budějovice)&oldid=19187944“