Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa

Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
	Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa
Místo
Stát	Česko
Kraj	Jihočeský kraj
Souřadnice	48°59′3,64″ s. š., 14°28′2,34″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	diecéze českobudějovická
Zasvěcení	Jan Křtitel
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Ulice	Staroměstská
Kód památky	14117/3-826 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa se nachází v Českých Budějovicích na Pražském předměstí za obchodním domem Družba, v místech Starého Města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl založen na počátku 13. století pro původní osadu Budivojovice. Do 2. pol. 14. stol. byl s největší pravděpodobností farním kostelem pro celé město České Budějovice.^[1] Dnešní pozdně gotická podoba pochází z přestavby kolem roku 1461 a úprav v 16. století. Jde o jednolodní stavbu s hranolovou věží u západního průčelí. Loď je sklenuta valenou klenbou s výsečemi, v presbytáři a sakristii je klenba křížová. Zařízení je pseudogotické. Pod kruchtou jsou zasazeny náhrobní kameny ze 16. století.

Pamětní deska Jana Valeriána Jirsíka[editovat | editovat zdroj]

Po své smrti v roce 1883 byl do hrobu přímo u severní zdi kostela pochován biskup Jan Valerián Jirsík. Členové českobudějovické Besedy nechali na zeď nad hrobem v roce 1895 umístit pamětní desku. Na její základní desku z leštěného syenitu je uchycena kulatá deska z leštěné švédské žuly s biskupovým jménem a datem úmrtí. Nápis je orámovan poloreliéfním zdobeným bronzovým věncem. Celou pamětní desku zhotovila firma Blažeje Schättingera za 735 zlatých. Podle historika Daniela Kováře byla důvodem pro vyrobení této pamětní desky 12 let po smrti biskupa snaha o alespoň částečné připomenutí osobnosti Jirsíka vzhledem k rozhodnutí odložit plánovanou stavbu velkoformátového Jirsíkova pomníku na dobu neurčitou.^[2]

Staroměstský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa býval hřbitov. Měl převážně empírový ráz. Poslední pohřeb se konal 23. dubna 1889, ve stejný den se konal i první pohřeb na novém hřbitově^[3]. Při přeměně Starého Města v panelové sídliště byla zachována aspoň jeho nejstarší část. Mladší část byla přeměněna v park.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Interiér
Pohled na věž
Celkový pohled
Foto z alba r. 1838
Tabule na jižní zdi

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Královská založení na jihu Čech : za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice: [s.n.], 2016. 335 s. ISBN 978-80-85033-74-8, ISBN 80-85033-74-7. OCLC 985914667 S. 230.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. S. 94–95.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 15, 22.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Královská založení na jihu Čech : za vlády posledních Přemyslovců. České Budějovice: [s.n.], 2016. 335 s. ISBN 978-80-85033-74-8, ISBN 80-85033-74-7. OCLC 985914667 S. 230.

[2] KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. S. 94–95.

[hrbitovy-3] KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 15, 22.

[1]

[2]

[3]