Svatý Auracián
| Svatý Auracián | |
 | |
| mučedník | |
|---|---|
| Datum narození | 2. až 3. století |
| Datum úmrtí | 2. až 3. století |
| Místo úmrtí | v Římě |
| Svátek | 3. srpen |
| Místo pohřbení | Kalixtovy katakomby (Řím), od roku 1643 kostel sv. Anny v Č. Budějovicích, od 3. srpna 1670 katedrála svatého Mikuláše v Č. Budějovicích |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
| Atributy | znázorňován jako mladý voják, s palmovou ratolestí a mečem |
| Patronem | města České Budějovice |
Svatý Auracián (též svatý Auratian, svatý Auratianus) byl podle legendy římský voják žijící ve 2. až 3. století, sťatý pro svoji křesťanskou víru. Svatý Auracián je patronem Českých Budějovic a českobudějovické diecéze. Původně byl pohřben v tzv. Kalixtových katakombách v Římě[1], nejde však o katakomby dnes takto označované.[2] Roku 1643 daroval papež Urban VIII. jeho ostatky provinciálu řádu kapucínů v Čechách a na Moravě Ludvíku z Rosenheimu s tím, že nesmí být rozděleny.[3] Následujícího roku byly tedy přepraveny z Říma do Čech a jsou uloženy v kapucínském klášteře sv. Anny. Roku 1670, dne 3. srpna pak byly ostatky přeneseny do kostela sv. Mikuláše, nejvýznamnějšího kostela Českých Budějovic, od roku 1785 katedrální chrám (zřízeno českobudějovické biskupství) a darovány městu. Zde má tento světec v závěru severní lodi svoji kapli. Kaple je vyzdobena oltářem sv. Anny od sochaře Leopolda Hueberta z roku 1771. V kostele se též nachází pamětní destička, upomínající na přenesení ostatků tohoto světce. Je napsána v latinském jazyce a umístěna pod kazatelnou na rozhraní hlavní lodi a presbytáře. Každoročně se v českobudějovickém chrámu světí Auraciánův svátek 3. srpna.
Obsah
Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]
Tento svatý je zobrazován ve vojenském šatě s mučednickou palmovou ratolestí a s mečem.
Se zobrazením sv. Auraciána se setkáme v podobě plastiky na průčelí katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích (Tomáš Zeisl, druhá polovina 17. století), dále v plastice dnes umístěné v křížové chodbě kláštera v Borovanech (Josef Dietrich a Kristián Horn, 1716), jejíž kopie (dílo Ivana Tláška) je k vidění jako součást mariánského sousoší na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích. Světec je zobrazen též na plášti největšího českobudějovického zvonu Bumerin na Černé věži. Dále je přítomen v kartuši na votivním obrazu Panny Marie Budějovické od neznámého autora (1641–1677) jako jeden z pětice světců-patronů města. Malba z konce 18. století zdobí vrchol hlavního oltáře katedrály. Roku 1912 zhotovil velkoformátový obraz František Bohumil Doubek, umístěn byl na oltář zhotovený roku 1913 v souvislosti s rekonstrukcí katedrály pod vedením architekta rytíře Richarda Klenky z Vlastimilu. Od 80. let 20. století je tento obraz umístěn na stěně v pravé (jižní) kapli.[4]
vpravo na Mariánském sousoší od J. Dietricha (1716)
obraz od F. B. Doubka (1912)
obraz na hlavním oltáři katedrály, 18. stol.
_03.jpg)
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Od dob přenesení ostatků do Českých zemí se začíná toto jméno objevovat i jako křestní, nejprve u obyvatel v Českých Budějovicích,[5] později i jinde.
V letech 2014-15 byly kosti zkoumány odborníky, kteří konstatovali, že ostatky skutečně pochází z doby Římské říše, lebka však vykazuje spíše ženské rysy. Protože je ale připevněna k relikviáři, mohl její výzkum probíhat pouze pomocí zrcátek, a tak nebylo možné zhodnotit všechny potřebné znaky.[6] V oblouku horní čelisti byl nalezen kořen vmezeřeného zubu (mesiodens), což je genetická vada vyskytující se častěji u mužů. Tato anomálie svědčí o tom, že ostatky patřily mladému dospělému jedinci, výšku postavy nebylo možné vzhledem k chybějícím dlouhým kostem určit. To vše se pozoruhodně shoduje s faktem, že mnozí pozdější umělci zobrazovali sv. Auraciána jako mladého muže s velmi jemnými, takřka ženskými obličejovými rysy. Už v barokní době byly kosti s výjimkou lebky ve snaze o konzervaci navoskované a ozdobené plátkových zlatem (jméno "Auratianus" je odvozeno z latinského "aurus", tedy "zlatý", což může poukazovat na ryzost víry jeho nositele), lebka je ozdobena věncem z kovových drátků, textilie, lístků a perel. Rohy relikviáře jsou vyplněny prosklenými malými pyramidami se zlomky dalších ostatků.
V roce 2015 (u příležitosti 750. výročí založení Českých Budějovic) byla jménem sv. Auraciána pojmenována planetka 16709 (toto číslo v sobě nese rok slavnostního uložení ostatků v kostele sv. Mikuláše 1670), objevená v roce 1995 Janou Tichou z Observatoře Kleť. Tím se sv. Auracián dostal též na astronomické nebe.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky a reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SEIFERTOVÁ, Šárka. Zobrazování českých zemských patronů v lidovém umění. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie, 2006. Dostupné online. S. 64. Diplomová práce.
- ↑ V 17. století se takto označoval celý komplex katakomb, který se dnes rozděluje na řadu různě pojmenovaných podzemních pohřebišť. Srov. ADÁMEK, Jan. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2015. S. 133.
- ↑ SÚA Praha, ŘK, sign. 25, Listina Urbana VIII. Papež Urban VIII. na žádost provinciála kapucínského řádu v Čechách Ludvíka z Rosenhaimu, který obdržel tělo sv. Auratiana a dal je vystavit v kapucínském kostele v Českých Budějovicích (Putnais), zakazuje komukoli oddělit z jakéhokoli důvodu část tohoto těla. Opis tohoto zákazu má být vyvěšen na vrata kostela. Tato listina byla sepsána 2. října 1643 v Římě. Srov. v Příloze č. 6: Ad futuram rei memoriam. In: ADAM, Petr. Působení řádu kapucínů v Českých Budějovicích v 18. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita České Budějovice, Historický ústav Jihočeské univerzity, 2001. S. 84. Diplomová práce.
- ↑ HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In: sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice: Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-089-8. S. 63.
- ↑ Byl Auracián ženou? Vědci zkoumali kosti budějovického patrona
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ADÁMEK, J. [et al.], Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, České Budějovice 2015, s. 131-153.
- K. REBAN, Po stopách sv. Auratiana, patrona Českých Budějovic, ČKD (59), 84, 1918, s. 422-437, 530-545.
- Dějiny řádu kapucínského se zřetelem na českomoravskou provincii, b.m., b.r.
- F. MARDETSCHLÄGER, Kurz gefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis zur Jubiläumsfeier ihres hundertjährigen Bestehens nach historischen Quellen bearbeitet, Budweis 1885, s. 186-187.
- V. RABAS, Prvopočátky řádu kapucínského, ČKD (71) 96, 1930, s.63-71, 596-609.
- V. RABAS, Řád kapucínský a jeho působení v Čechách v 17. století, Praha 1938.
- Sv. Auracián v českobudějovické katedrále, České Budějovice 2015.
- P. ADAM, Působení řádu kapucínů v Českých Budějovicích [diplomová práce], České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity 2001.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Svatý Auracián, patron města České Budějovice, poprvé, Rádio Proglas, 10.8. 2015.
- Svatý Auracián, patron města České Budějovice, podruhé, Rádio Proglas, 31.8. 2015.
