Svatý Auracián

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Auracián
Relikviář svatého Auraciána.jpg
mučedník
Datum narození 2. až 3. století
Datum úmrtí 2. až 3. století
Místo úmrtí v Římě
Svátek 3. srpen
Místo pohřbení Kalixtovy katakomby (Řím), od roku 1643 kostel sv. Anny v Č. Budějovicích, od 3. srpna 1670 katedrála svatého Mikuláše v Č. Budějovicích
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Atributy znázorňován jako mladý voják, s palmovou ratolestí a mečem
Patronem města České Budějovice

Svatý Auracián (též svatý Auratian, svatý Auratianus) byl podle legendy římský voják žijící ve 2. až 3. století, sťatý pro svoji křesťanskou víru. Svatý Auracián je patronem Českých Budějovic a českobudějovické diecéze a spolupatronem Čech[1]. Původně byl pohřben v Kalixtových katakombách v Římě.[1] Roku 1634 daroval papež Urban VIII. jeho ostatky provinciálu řádu kapucínů v Čechách a na Moravě Ludvíku z Rosenheimu s tím, že nesmí být rozděleny.[2] Následujícího roku jsou tedy přepraveny z Říma do Čech a jsou uloženy v kapucínském klášteře sv. Anny. Roku 1670, dne 3. srpna pak byly ostatky přeneseny do kostela sv. Mikuláše, nejvýznamnějšího kostela Českých Budějovic, od roku 1785 katedrální chrám (zřízeno českobudějovické biskupství) a darovány městu. Zde má tento světec v závěru severní lodi svoji kapli. Kaple je vyzdobena oltářem sv. Anny od sochaře Leopolda Hueberta z roku 1771. V kostele se též nachází pamětní destička, upomínající na přenesení ostatků tohoto světce. Je napsána v latinském jazyce a umístěna pod kazatelnou na rozhraní hlavní lodi a presbytáře. Každoročně se v českobudějovickém chrámu světí Auraciánův svátek 3. srpna.

Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Tento svatý je zobrazován ve vojenském šatě s mučednickou palmovou ratolestí a s mečem.

Se zobrazením sv. Auratiana se setkáme v podobě plastiky na průčelí katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích (Tomáš Zeisl, druhá polovina 17. století), dále v plastice dnes umístěné v křížové chodbě kláštera v Borovanech (Josef Dietrich a Kristián Horn, 1716), jejíž kopie (dílo Ivana Tláška) je k vidění jako součást mariánského sousoší na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích. Světec je zobrazen též na plášti největšího českobudějovického zvonu Bumerin na Černé věži. Dále je přítomen v kartuši na votivním obrazu Panny Marie Budějovické od neznámého autora (1641–1677) jako jeden z pětice světců-patronů města. Malba z konce 18. století zdobí vrchol hlavního oltáře katedrály. Roku 1912 zhotovil velkoformátový obraz František Bohumil Doubek, umístěn byl na oltář zhotovený roku 1913 v souvislosti s rekonstrukcí katedrály pod vedením architekta rytíře Richarda Klenky z Vlastimilu. Od 80. let 20. století je tento obraz umístěn na stěně v pravé (jižní) kapli.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Od dob přenesení ostatků do Českých zemí se začíná toto jméno objevovat i jako křestní, nejprve u obyvatel v Českých Budějovicích,[4] později i jinde.

V letech 2014-15 byly kosti zkoumány odborníky, kteří konstatovali, že ostatky skutečně pochází z doby Římské říše, lebka však vykazuje spíše ženské znaky. Protože je ale připevněna k relikviáři, mohl její výzkum probíhat pouze pomocí zrcátek, a tak nebylo možné zhodnotit všechny potřebné znaky.[5] V oblouku horní čelisti byl nalezen kořen vmezeřeného zubu (mesiodens), což je genetická vada vyskytující se častěji u mužů. Tato anomálie svědčí o tom, že ostatky patřily mladému dospělému jedinci, výšku postavy nebylo možné vzhledem k chybějícím dlouhým kostem určit. To vše se pozoruhodně shoduje s faktem, že mnozí pozdější umělci zobrazovali sv. Auraciána jako mladého muže s velmi jemnými, takřka ženskými obličejovými rysy. Už v barokní době byly kosti s výjimkou lebky ve snaze o konzervaci navoskované a ozdobené plátkových zlatem (jméno "Auratianus" je odvozeno z latinského "aurus", tedy "zlatý", což může poukazovat na ryzost víry jeho nositele), lebka je ozdobena věncem z kovových drátků, textilie, lístků a perel. Rohy relikviáře jsou vyplněny prosklenými malými pyramidami se zlomky dalších ostatků.

V roce 2015 (u příležitosti 750. výročí založení Českých Budějovic) byla jménem sv. Auraciána pojmenována planetka 16709 (toto číslo v sobě nese rok slavnostního uložení ostatků v kostele sv. Mikuláše 1670), objevená v roce 1995 Janou Tichou z Observatoře Kleť. Tím se sv. Auracián dostal též na astronomické nebe.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky a reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SEIFERTOVÁ, Šárka. Zobrazování českých zemských patronů v lidovém umění. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie, 2006. Dostupné online. S. 64. Diplomová práce. 
  2. SÚA Praha, ŘK, sign. 25, Listina Urbana VIII. Papež Urban VIII. na žádost provinciála kapucínského řádu v Čechách Ludvíka z Rosenhaimu, který obdržel tělo sv. Auratiana a dal je vystavit v kapucínském kostele v Českých Budějovicích (Putnais), zakazuje komukoli oddělit z jakéhokoli důvodu část tohoto těla. Opis tohoto zákazu má být vyvěšen na vrata kostela. Tato listina byla sepsána 2. října 1643 v Římě. Srov. v Příloze č. 6: Ad futuram rei memoriam. In: ADAM, Petr. Působení řádu kapucínů v Českých Budějovicích v 18. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita České Budějovice, Historický ústav Jihočeské univerzity, 2001. S. 84. Diplomová práce. 
  3. HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In: sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice: Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
  4. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-089-8. S. 63. 
  5. Byl Auracián ženou? Vědci zkoumali kosti budějovického patrona

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADÁMEK, J. [et al.], Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014, s. 131-153.
  • K. REBAN, Po stopách sv. Auratiana, patrona Českých Budějovic, ČKD (59), 84, 1918, s. 422-437, 530-545.
  • Dějiny řádu kapucínského se zřetelem na českomoravskou provincii, b.m., b.r.
  • F. MARDETSCHLÄGER, Kurz gefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis zur Jubiläumsfeier ihres hundertjährigen Bestehens nach historischen Quellen bearbeitet, Budweis 1885, s. 186-187.
  • V. RABAS, Prvopočátky řádu kapucínského, ČKD (71) 96, 1930, s.63-71, 596-609.
  • V. RABAS, Řád kapucínský a jeho působení v Čechách v 17. století, Praha 1938.
  • Sv. Auracián v českobudějovické katedrále, České Budějovice 2015.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]