Ptačí kupy: Porovnání verzí
m upravy |
m →Přírodní poměry: typo |
||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
Temeno hory je plochého tvaru ale samotný vrchol je tvořen dvěma skalními útvary z hrubozrnné [[Slída|dvojslídné]] jizerské [[Žula|žuly]].<ref>CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. ''Geologie Krkonoš a Jizerských hor'' [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. [http://www.geology.cz/1919/publikace/vyznamne/geologie_krkonos.pdf Dostupné online]</ref> Třetí útvar leží ve strmém severozápadním svahu a další tři menší jsou roztroušeny po rezervaci. Skalní kupy svého tvaru nabyly [[Zvětrávání|zvětráváním]] vodou, mrazem a větrem. Jsou specifické [[Mrazový srub|mrazovými sruby]], puklinami a vodorovnou deskovitou odlučností.<ref name=":0" /> |
Temeno hory je plochého tvaru ale samotný vrchol je tvořen dvěma skalními útvary z hrubozrnné [[Slída|dvojslídné]] jizerské [[Žula|žuly]].<ref>CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. ''Geologie Krkonoš a Jizerských hor'' [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. [http://www.geology.cz/1919/publikace/vyznamne/geologie_krkonos.pdf Dostupné online]</ref> Třetí útvar leží ve strmém severozápadním svahu a další tři menší jsou roztroušeny po rezervaci. Skalní kupy svého tvaru nabyly [[Zvětrávání|zvětráváním]] vodou, mrazem a větrem. Jsou specifické [[Mrazový srub|mrazovými sruby]], puklinami a vodorovnou deskovitou odlučností.<ref name=":0" /> |
||
Hora je součástí komplexu [[Smědavská hornatina|Smědavské hornatiny]] a jedná se o severní výspu Hejnického hřbetu. Nejvyšší bod rezervace leží na jihovýchodním okraji území ve výšce 1013 m |
Hora je součástí komplexu [[Smědavská hornatina|Smědavské hornatiny]] a jedná se o severní výspu Hejnického hřbetu. Nejvyšší bod rezervace leží na jihovýchodním okraji území ve výšce 1013 m n.m. Nižší ze dvou vrcholových kup je rozdělena průrvou, skrz kterou vede [[Hřebenovka|turistická hřebenová stezka]].<ref name=":2" /> |
||
=== Flóra === |
=== Flóra === |
||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
=== Fauna === |
=== Fauna === |
||
Ačkoli přímo na skalním masivu kvůli oblíbenosti [[Turistika|turistů]] v dnešní době již vzácné [[Ptáci|ptactvo]] pravděpodobně nepotkáme, okolní skály by mohly poskytovat vhodné podmínky i pro [[Sýc rousný|Sýce rousného]] (''Aegolius funereus'') nebo [[Sokol stěhovavý|Sokola stěhovavého]] (''Falco peregrinus''), kteří jsou spolu s dalšími druhy hlavními objekty ochrany [[Ptačí oblasti v Česku|ptačí oblasti]] v [[Jizerské hory|Jizerských horách]]. <ref>Ptačí oblast Jizerské hory. ''AOPK ČR: Správa CHKO Jizerské hory'' [online]. [cit. 2020-10-24]. [https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/publikace-ke-stazeni/ptaci-oblast-jizerske-hory/ Dostupné online]</ref> Dalším místním druhem je [[Krkavec velký|Krkavec velk]]<nowiki/>ý (''Corvus corax'') nebo [[Kulíšek nejmenší]] (''Glaucidium passerinum)'', který hnízdí v dutinách starých stromů.<ref name=":5">HORA, Jan, Pavel MARHOUL a Tomáš URBAN. ''NATURA 2000 v České republice: návrh ptačích oblastí''. 2002. Česká společnost ornitologická, Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR. [http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/Souhrnna_zprava/files/2/Zprava%202005/Zprava%202005%20PLa/Smernice/ptaci_oblasti_navrh.pdf Dostupné online]</ref> |
Ačkoli přímo na skalním masivu kvůli oblíbenosti [[Turistika|turistů]] v dnešní době již vzácné [[Ptáci|ptactvo]] pravděpodobně nepotkáme, okolní skály by mohly poskytovat vhodné podmínky i pro [[Sýc rousný|Sýce rousného]] (''Aegolius funereus'') nebo [[Sokol stěhovavý|Sokola stěhovavého]] (''Falco peregrinus''), kteří jsou spolu s dalšími druhy hlavními objekty ochrany [[Ptačí oblasti v Česku|ptačí oblasti]] v [[Jizerské hory|Jizerských horách]]. <ref>Ptačí oblast Jizerské hory. ''AOPK ČR: Správa CHKO Jizerské hory'' [online]. [cit. 2020-10-24]. [https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/publikace-ke-stazeni/ptaci-oblast-jizerske-hory/ Dostupné online]</ref> Dalším místním druhem je [[Krkavec velký|Krkavec velk]]<nowiki/>ý (''Corvus corax'') nebo [[Kulíšek nejmenší]] (''Glaucidium passerinum)'', který hnízdí v dutinách starých stromů.<ref name=":5">HORA, Jan, Pavel MARHOUL a Tomáš URBAN. ''NATURA 2000 v České republice: návrh ptačích oblastí''. 2002. Česká společnost ornitologická, Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR. [http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/Souhrnna_zprava/files/2/Zprava%202005/Zprava%202005%20PLa/Smernice/ptaci_oblasti_navrh.pdf Dostupné online]</ref> |
||
== Ochrana == |
== Ochrana == |
||
Verze z 25. 11. 2020, 10:40
| Ptačí kupy | |
|---|---|
_z_Fr%C3%BDdlantsk%C3%A9ho_cimbu%C5%99%C3%AD.JPG) Ptačí kupy z Frýdlantského cimbuří | |
| Vrchol | 1013 m n. m. |
| Prominence | 38 m ↓ východní sedlo |
| Izolace | 0,4 m → Holubník |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #345 Hory a kopce Jizerských hor |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Jizerské hory / Jizerská hornatina / Smědavská hornatina / Černohorská část |
| Souřadnice | 50°50′49″ s. š., 15°10′25″ v. d. |
  Ptačí kupy | |
| Hornina | hrubozrnná žula |
| Povodí | Smědá, Lužická Nisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptačí kupy, též Ptačí vrchy (německy Vogelkoppen)[1] je skalní masiv z žuly v Jizerských horách. V severozápadním svahu se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, chránící skalní útvar a smíšené vrcholové lesy tvořené bukem, smrkem a jeřábem o rozloze 11,76 ha.[2] V nejvyšším bodě vrchol dosahuje 1013 m n. m. a je přístupný jako vyhlídka.[3]
Lokalita
PR Ptačí kupy leží ve střední části CHKO Jizerské hory jižně od Hejnic. Vyhlídka je přístupná je pouze pro pěší a v docházkové vzdálenosti po značené trase ve vzdálenosti 8km od obce Hejnice a 12km od Oldřichova v Hájích. Nadmořská výška Přírodní rezervace je 900 - 1008 m n. m.[2]
Z vrcholu je výhled na Frýdlantsko, Ještědsko, Kozákovský hřeben, Krkonoše a Lužické hory.
Historie
Název Ptačí kupy má historický význam ve středověké činnosti zvané čižba – ptáčnictví. Právě na vrcholu této hory se nacházelo jedno z Jizerských čihadel.[1]
První ochrana oblasti byla vyhlášena 21.6. 1960 Ministerstvem školství a kultury pod názvem Státní přírodní rezervace Ptačí vrchy za účelem ochrany porostů, květeny a krajinných útvarů. V roce 1965 byla ministerstvem kultury ČSSR přejmenována na přírodní rezervaci Ptačí kupy a následně byla ochrana PR roku 1992 potvrzena Ministerstvem životního prostředí.[3]
V osmdesátých letech byl místní porost spolu s dalšími oblastmi v Jizerských horách poškozen imisemi SO2 a následnými kyselými dešti z blízkých německých a polských elektráren. Imise poklesly pod kritickou hodnotu až v roce 1991 kdy byl provoz v dotyčných elektrárnách značně omezen.[4] Z této doby v rezervaci pozůstaly skelety odumřelých smrků, které zde byly ponechány a dnes slouží jako habitat pro bezobratlé a ptactvo.
Přírodní poměry
Geologie
Temeno hory je plochého tvaru ale samotný vrchol je tvořen dvěma skalními útvary z hrubozrnné dvojslídné jizerské žuly.[5] Třetí útvar leží ve strmém severozápadním svahu a další tři menší jsou roztroušeny po rezervaci. Skalní kupy svého tvaru nabyly zvětráváním vodou, mrazem a větrem. Jsou specifické mrazovými sruby, puklinami a vodorovnou deskovitou odlučností.[1]
Hora je součástí komplexu Smědavské hornatiny a jedná se o severní výspu Hejnického hřbetu. Nejvyšší bod rezervace leží na jihovýchodním okraji území ve výšce 1013 m n.m. Nižší ze dvou vrcholových kup je rozdělena průrvou, skrz kterou vede turistická hřebenová stezka.[3]
Flóra
V západní oblasti pod vrcholem se nachází nejvýše položený souvislý acidofilní porost Buku lesního (Fagus sylvatica) v Jizerských horách[6]. Na vrcholu roste také Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a Smrk ztepilý (Picea abies). V původních pralesních porostech zde rostla také Jedle bělokorá (Abies Alba), která byla vytlačena lesnickou prací a ostatními dřevinami.[3]
Severní odlesněné části svahu jsou porostlé Brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus) a Brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Pozorovány zde byly další horské rostliny jako Podbělice alpská (Homogyne alpina), Starček hajní (Senecio nemorensis), Kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kapradina Papratka horská (Athyrium distentifolium) a expanzivní Třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).[7]
Fauna
Ačkoli přímo na skalním masivu kvůli oblíbenosti turistů v dnešní době již vzácné ptactvo pravděpodobně nepotkáme, okolní skály by mohly poskytovat vhodné podmínky i pro Sýce rousného (Aegolius funereus) nebo Sokola stěhovavého (Falco peregrinus), kteří jsou spolu s dalšími druhy hlavními objekty ochrany ptačí oblasti v Jizerských horách. [8] Dalším místním druhem je Krkavec velký (Corvus corax) nebo Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), který hnízdí v dutinách starých stromů.[9]
Ochrana
Rezervace je součástí CHKO Jizerské hory. Dále také ptačí oblasti a většina území patří pod Evropsky významnou lokalitu Jizerskohorské bučiny.[10] Obojí v rámci soustavy Natura 2000.[9] V Přírodní rezervaci Ptačí kupy jsou vyloučeny činnosti hospodářského zájmu, cílem je naopak potlačení antropogenních vlivů a ochrana přírodních procesů.[3] Nejcennější část rezervace byla kvůli okusu zvěře oplocena, v letech1997-1998 ožínána proti expanzivní Třtině chloupkaté a byly zde vysazeny nové semenáčky za účelem ochrany bukového lesa.[3] V roce 2003 proběhly výchovné prořezávky, nové výsadby a zvětšení plochy oplocené části. Vzhledem k úspěšnosti zachování ekosystému byl plot v roce 2010 zbourán.[6]
Turismus
Ptačí kupy jsou jednou z přirozených skalních vyhlídek s přístupem pro pěší veřejnost v Jizerských horách a přes vrchol vede hřebenová červená turistická stezka. Jako na všech Jizerských ,,tisícovkách“ je i na této hoře vrcholová kniha pro návštěvníky. [7] Ačkoli ptačí kupy neleží v turisticky nejnavštěvovanější oblasti Jizerských hor, jde o poměrně oblíbenou lokalitu. Přírodní procesy jsou tu hlavně během léta pod nátlakem eroze slabé půdy a sešlapu vegetace kvůli vstupování mimo vyznačené trasy. Kvůli strmému a hornatému terénu je cesta přes vrchol nepřístupná cyklistům i běžkařům.[3]
Pomníček Mützelův obrázek
Na severovýchod od vrcholu, mimo značenou turistickou stezku je pomník zvaný Mützelův obrázek. Postaven zde byl na památku střetu lesníků s ozbrojenými pytláky, kteří jednoho z nich postřelili. Pod malovaným obrázkem je na pomníku napsáno: ,,Zde byl v srpnu 1866 postřelen neznámými pytláky lesník Ferdinand Mützel.“[11]
Fotogalerie
-
Ptačí kupy z Olivetské hory (886 m) -
celkový pohled na Ptačí kupy ze stezky od Holubníku -
přírodní rezervace Ptačí kupy -
výhled na Raspenavu a okolí -
Pohled na přírodní rezervaci Ptačí kupy z jihováchodního svahu. -
Vrchol hory Ptačí kupy 1013 m. n. m. -
Návštěvníci na turistické stezce vedoucí průrvou mezi žulovými útvary Žulových masivů. -
Mützelův Obrázek na památku střetu lesníků s pytláky v roce 1866.
_z_Olivetsk%C3%A9_hory.jpg)
.JPG)
Odkazy
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Ptačí vrchy, s. 367.
- CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. Geologie Krkonoš a Jizerských hor [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptačí kupy na Wikimedia Commons
- ↑ a b c HUŠEK, Jiří. O chráněných územích - Přírodní rezervace na jizerskohorských tisícovkách: Ptačí kupy. Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2002. Březen 2003, roč. 1, čís. 1, s. 77-78. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní rezervace Ptačí kupy. AOPK ČR: RP Liberecko [online]. Resort životního prostředí [cit. 2020-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g RNDR. VIŠŇÁK, Richard Ph.D. Plán péče: o přírodní rezervaci Ptačí kupy na období 2012-2021. 2012. AOPK ČR resort životního prostředí. Dostupné online
- ↑ Imise v Jizerských horách. LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V JIZERSKÝCH HORÁCH. Projekt Grantové služby LČR: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště–Strnady, 2004, , 5-6. Dostupné online
- ↑ CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. Geologie Krkonoš a Jizerských hor [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online
- ↑ a b HUŠEK, J. Ptačí kupy: tip na výlet. Upolín: Informační zpravodaj Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. 2012, 4(1), 34-35. Dostupné online
- ↑ a b Maloplošná chráněná území Libereckého kraje [online]. In: . Liberecký kraj, 2006, s. 68-69 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online
- ↑ Ptačí oblast Jizerské hory. AOPK ČR: Správa CHKO Jizerské hory [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online
- ↑ a b HORA, Jan, Pavel MARHOUL a Tomáš URBAN. NATURA 2000 v České republice: návrh ptačích oblastí. 2002. Česká společnost ornitologická, Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR. Dostupné online
- ↑ Maloplošná zvláště chráněná území: Ptačí kupy. Digitální registr ÚSOP [online]. AOPK ČR [cit. 2020-10-25]. Dostupné online
- ↑ SPOLEK PATRON. Pomníčky/pytlácké příběhy: Mützelův obrázek. Spolek Patron, z.s. [online]. 1.1.2014 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online