Bukovec (Jizerské hory)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bukovec
Bukovec a osada Jizerka v zimě
Bukovec a osada Jizerka v zimě

Vrchol1005[1] m n. m.
Prominence98 m ↓ Jizerka
Izolace2,6 km → Věžní skály
SeznamyTisícovky v Česku #379
Hory a kopce Jizerských hor
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJizerské hory / Jizerská hornatina / Soušská hornatina / Střední Jizerský hřbet / Bukovec[2]
Souřadnice
Bukovec
Bukovec
Horninačedič
PovodíJizeraLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovec (1005 m n. m.) je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor, v okrese Jablonec nad Nisou. Svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osadě Jizerka. Díky čedičovému podkladu se na vrchu vyvinula bohatá flóra. Zajímavosti místní přírody popisuje naučná stezka. Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Bukovec je jednou z největších čedičových kup v Evropě.

Naučná stezka[editovat | editovat zdroj]

Naučná stezka Bukovec - Jizerka - rašeliniště Jizerky je nejstarší naučnou stezkou v Jizerských horách. Byla založena v roce 1971 a je 6 km dlouhá. Po trase se můžeme setkat s 18 informačními tabulemi, kde návštěvníky hor seznamuje s geologickým uskupením Bukovce a s ekosystémem rašeliniště Jizerky.

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bukovec (přírodní rezervace, okres Jablonec nad Nisou).

Bukovec je chráněn jako přírodní rezervace s rozlohou 30 ha, hranice rezervace kopírují úpatí hory. Hora je ojedinělým neovulkanickým útvarem v krkonošsko-jizerském masívu. Důvodem vyhlášení rezervace jsou především raritní čedičové výlevy. Vlastní útvar Bukovce tvoří vypreparované čedičové těleso z olivinického nefelinitu, na jihovýchodním a severovýchodním svahu se vyskytují suťová pole.[3]

Předmětem ochrany je rovněž pestrá lesní květena (několik druhů je endemitních) a různé druhy horského lesního porostu. Pod vrcholem Bukovce jsou patrny stopy po důlní činnosti a starých lomech.

Z chráněné květeny rostoucí na svazích Bukovce lze jmenovat upolín, lýkovec jedovatý, prha arnika či jestřábník oranžový. Z endemitů např. vemeníček zelený, kropenáč vytrvalý, oměj pestrý atd. Vydatně srážky, běžné v této oblasti kraje napomáhají plnému vývinu teplomilných hajních druhů, ale i druhů vyloženě horských.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. Charakteristika geologické lokality

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]