Letiště Točná: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepů: ketrý → který; kosmetické úpravy
+ šablona Letiště v Česku, portály
Řádek 49: Řádek 49:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Letiště v Česku}}
{{Portály|Praha|Česko|Letectví}}


[[Kategorie:Točná]]
[[Kategorie:Točná]]

Verze z 1. 2. 2017, 20:56

Točná
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Nejbližší městoPraha (10 km do centra)
Typ letištěneveřejné vnitrostátní civilní
ProvozovatelLetecké Muzeum Točná s.r.o.
Otevření31. 3. 1946
Kód letiště ICAOLKTC
Kód letiště IATA
Souřadnice
Map
Nadmořská výška1027 ft / 313 m
Statistika
Pohybů6 000
Odkazy
WebOficiální web a Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
  • 09/27 – tráva, 870×30 m

Šablona:Infobox - letiště/Konec

Letiště Točná je neveřejné vnitrostátní letiště ležící na katastru městské části Praha 12, Točná.

Sídlem, kterého se dění na letišti dotýká daleko více, jsou však Cholupice, které leží v bezprostřední blízkosti vzletové dráhy. Svůj vrchol zažilo letiště v padesátých letech, kdy byl provoz Svazarmu dotován a letiště disponovalo travnatou dráhou o délce 800 a šířce 100 metrů. Od roku 1989 provoz letiště převzal Aeroklub Točná, který vznikl rozpadem Svazarmu po sametové revoluci. Nevyřešené vztahy s majiteli pozemků pod dráhou vedly k tomu, že dráha byla zkrácena na 550 metrů. V roce 2010 letiště změnilo majitele i provozovatele a bylo uzavřeno, aby mohla být zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem vytvořit na letišti zázemí pro kolekci letuschopných historických letadel. Nový majitel, Letecké Muzeum Točná, s.r.o., (společnost vlastní Ivo Lukačovič) vyřešil pozemkové problémy, a letiště tak mohlo být v roce 2011 otevřeno s historicky nejdelší dráhou o délce 870 metrů. Aeroklub Točná se přemístil na letiště Slaný, kde navázal na svou tradici v poskytování zázemí pro lidi se zájmem o létání v podobě leteckých výcviků, letů nad krajinou pro veřejnost a pronájmu letecké techniky.

Historie letiště

Už od dvacátých let se na svahu nad Zbraslaví občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v Modřanech pobočka Masarykovy letecké ligy, která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko Českého národního aeroklubu (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun Polikarpov Po-2 a později letouny Aero C-104 a Piper Cub z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých.

V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport.

Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010, kdy se provozovatelem letiště stalo Letecké muzeum Točná a byl zahájen proces revitalizace letiště. Aeroklub Točná nadále působí na letišti Slaný.[1]

Současnost

Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. Letiště se stalo prozatím domovem repliky historického letounu Avia BH-5 a definitivním domovem historicky unikátního letounu Sokol M1C. Letiště by se mělo stát domovem letounu Lockheed Electra 10 A, výrobní číslo 1091, který patřil Janu Antonínu Baťovi.

Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost.

Odkazy

Reference

  1. Aeroklub Točná. Aeroklub Točná [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy