Letiště Točná: Porovnání verzí
m oprava překlepů: ketrý → který; kosmetické úpravy |
+ šablona Letiště v Česku, portály |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Letiště v Česku}} |
|||
{{Portály|Praha|Česko|Letectví}} |
|||
[[Kategorie:Točná]] |
[[Kategorie:Točná]] |
Verze z 1. 2. 2017, 20:56
Točná | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Nejbližší město | Praha (10 km do centra) |
Typ letiště | neveřejné vnitrostátní civilní |
Provozovatel | Letecké Muzeum Točná s.r.o. |
Otevření | 31. 3. 1946 |
Kód letiště ICAO | LKTC |
Kód letiště IATA | — |
Souřadnice | 49°59′6″ s. š., 14°25′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 1027 ft / 313 m |
Statistika | |
Pohybů | 6 000 |
Odkazy | |
Web | Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
- 09/27 – tráva, 870×30 m
Šablona:Infobox - letiště/Konec
Letiště Točná je neveřejné vnitrostátní letiště ležící na katastru městské části Praha 12, Točná.
Sídlem, kterého se dění na letišti dotýká daleko více, jsou však Cholupice, které leží v bezprostřední blízkosti vzletové dráhy. Svůj vrchol zažilo letiště v padesátých letech, kdy byl provoz Svazarmu dotován a letiště disponovalo travnatou dráhou o délce 800 a šířce 100 metrů. Od roku 1989 provoz letiště převzal Aeroklub Točná, který vznikl rozpadem Svazarmu po sametové revoluci. Nevyřešené vztahy s majiteli pozemků pod dráhou vedly k tomu, že dráha byla zkrácena na 550 metrů. V roce 2010 letiště změnilo majitele i provozovatele a bylo uzavřeno, aby mohla být zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem vytvořit na letišti zázemí pro kolekci letuschopných historických letadel. Nový majitel, Letecké Muzeum Točná, s.r.o., (společnost vlastní Ivo Lukačovič) vyřešil pozemkové problémy, a letiště tak mohlo být v roce 2011 otevřeno s historicky nejdelší dráhou o délce 870 metrů. Aeroklub Točná se přemístil na letiště Slaný, kde navázal na svou tradici v poskytování zázemí pro lidi se zájmem o létání v podobě leteckých výcviků, letů nad krajinou pro veřejnost a pronájmu letecké techniky.
Historie letiště
Už od dvacátých let se na svahu nad Zbraslaví občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v Modřanech pobočka Masarykovy letecké ligy, která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko Českého národního aeroklubu (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun Polikarpov Po-2 a později letouny Aero C-104 a Piper Cub z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých.
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport.
Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010, kdy se provozovatelem letiště stalo Letecké muzeum Točná a byl zahájen proces revitalizace letiště. Aeroklub Točná nadále působí na letišti Slaný.[1]
Současnost
Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. Letiště se stalo prozatím domovem repliky historického letounu Avia BH-5 a definitivním domovem historicky unikátního letounu Sokol M1C. Letiště by se mělo stát domovem letounu Lockheed Electra 10 A, výrobní číslo 1091, který patřil Janu Antonínu Baťovi.
Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost.
Odkazy
Reference
- ↑ Aeroklub Točná. Aeroklub Točná [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Točná na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky letiště
- Modeláři Točná