Sýr: Porovnání verzí
Pinková, Alice - Stolování; Mona, 1983; str. 22; MK ČSR 59-160-83 značka: možné problémové formulace |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Cheese platter.jpg|300px|thumb|různé druhy sýrů]] |
[[Soubor:Cheese platter.jpg|300px|thumb|různé druhy sýrů]] |
||
'''Sýr''' je [[mléčný výrobek]], který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka. |
'''Sýr''' je [[mléčný výrobek]], který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka. |
||
== Historie a původ sýru == |
|||
Sýr býval u nás kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem - a byli jím také pohoštěni. Staročeské "kozí syrečky" bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou. Na Slovensku byl dán podle sýra i název městu. Jde o Kežmarok, jehož jméno vzniklo z německého Kasemarkt - trh sýrů. |
|||
== Výroba == |
== Výroba == |
Verze z 1. 12. 2013, 12:45
Sýr je mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka.
Historie a původ sýru
Sýr býval u nás kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem - a byli jím také pohoštěni. Staročeské "kozí syrečky" bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou. Na Slovensku byl dán podle sýra i název městu. Jde o Kežmarok, jehož jméno vzniklo z německého Kasemarkt - trh sýrů.
Výroba
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina, jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použití určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.
Náhražky sýrů
V současnosti se na trhu začaly objevovat imitace sýrů (tzv. "alternativní sýry"), které se vyrábějí nejčastěji z kaseinů, z rostlinného tuku, soli a vody. Mléčná bílkovina bývá nahrazena bílkovinou rostlinnou nebo škroby, což zlevňuje výrobek.[1] [2] Tyto náhražky mají ovšem se sýry pramálo společného, mají naprosto odlišnou chuť i vůni, možnosti jejich zpracování jsou omezené.
Konzumace
Sýr se požívá syrový, vařený, pečený, uzený i smažený, samotný nebo s různými přílohami. Může být ale i součástí různých omáček nebo zálivek.
Dělení sýrů
Na celém světě se vyrábí stovky typů sýra. Existuje více různých systémů dělení sýrů.
Dle způsobu srážení
- tvarohové (kyselé) sýry – do upraveného mléka se přidá zákys, malé množství syřidla (není nutné), dochází ke srážení působením kys. mléčné. Sraženina po několika hodinách tuhne. Sraženina se vypouští do tvarožníků - klasická výroba, nebo se odstřeďuje na tvarohářských odstředivkách. Potom se tvaroh vychladí a dále zpracovává. Syrovátka která vzniká pří výrobě tvarohů se většinou používá pro krmné účely.
- sýřené (sladké - přírodní) sýry – Do upraveného mléka ohřátého na cca 31 °C se přidá smetanový zákys, pomocné kultury a syřidlo, mléko se začne srážet a tvoří se syřenina (cca 30 - 60 min). Ta se postupně krájí, vytužuje, přidává se prací voda, dosouší a potom se vypouští do lisovacích van. Lisuje se cca 1 - 2 hodiny, u některých sýrů až 20 hodin. Vylisovaný sýr se solí 2 - 3 dny v solné lázni. Po vysolení se zabalí do zracího obalu a nechá se zrát ve zracích sklepech. Délka a teplota zrání je různá podle druhu sýra.
- tavené sýry – z přírodních sýrů, tvarohu, sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla - příp. rostlinného tuku, kaseinu. Suroviny se rozemelou, přidá se tavící sůl a směs se taví ve speciální tavičce.
Dle tvrdosti
- čerstvé sýry – nemají kůrku, nedávají se zrát; mají konzistenci podobu tvarohu
- Lučina, žervé, ricotta, cottage, mascarpone
- měkké sýry – zrají krátce, obsahují menší množství vody a tuku
- plísňové sýry s bílou plísní na povrchu - obsah tuku 40 - 60%
- polotvrdé sýry – zrají déle, dobře se krájí, obsahují méně vody
- tvrdé sýry – zrají dlouho, nízký obsah vody, obsah tuku až 50 %, dobře se strouhají
- Parmezán, pecorino, sbrinz
- tavené sýry – vyrábí se z jednoho nebo více druhů sýrů (tvrdých i měkkých) pomocí tavicích solí. Jsou trvanlivé, většinou různě dochucované
Dle obsahu tuku v sušině
- vysokotučné – nad 60 %
- smetanové – 50-60 %
- plnotučné – 45-50 %
- tučné – 40–45 %
- tříčtvrtětučné – 30–40 %
- polotučné – 20–30 %
- nízkotučné – do 10 %
Některé druhy sýra
- Abondance
- Balkánský sýr
- Beaufort
- Bleu d´Auvergne - sýr s modrou plísní
- Bresse Bleu - sýr s bílou i modrou plísní
- Buchette - kozí sýr
- Chavroux - čerstvý kozí sýr
- Comté
- Cottage
- Epoisses
- Gorgonzola - tučný italský sýr ostřejší chuti, prorostlý vnitřní modrou plísní
- Jadel – český pletený pařený ovčí sýr
- Mozzarella
- Niva
- Olomoucké tvarůžky
- Roquefort
Odkazy
Reference
- ↑ Není sýr jako sýr [online]. 30.01.2008 [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.
- ↑ http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/ceske-potraviny-sama-nahrazka
Externí odkazy
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“. CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA