Poliçan
| Poliçan Poliçan | |
|---|---|
 Pohled na město od jihu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°36′44″ s. š., 20°5′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 256 m n. m. |
| Stát |  Albánie |
| Kraj | Berat |
| Okres | Skrapar |
  Poliçan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 272,02 km² |
| Počet obyvatel | 10 953 (2011) |
| Hustota zalidnění | 40,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Albánci (dříve i Bulhaři, Srbové a Italové) |
| Správa | |
| Starosta | Adriatik Zotkaj (PS) |
| Telefonní předvolba | (+355) 0368 |
| PSČ | 5403-5404 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poliçan (albánsky také Poliçani) je vnitrozemské město v jižní Albánii v kraji Berat a okrese Skrapar, 16 km jihovýchodně od krajského města Berat a 83 km jižně od Tirany. Západně od města protéká řeka Osum a východně se potom nachází horský masiv Tomorr. V roce 2011 Poliçan zde žilo 4 318 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město se začalo budovat v roce 1960 jako místo pro albánský zbrojní průmysl.
Zbrojovka v Poliçanu byla vybudována s finanční podporou z Číny a částečně umístěna v podzemních jeskyních. V továrně se vyráběla například albánská replika samopalu kalašnikov, a byla provozována státní společností s názvem MK Poliçan.
Město přitahovalo velké množství pracovních sil z celé země, a bylo uzavřené pro návštěvu cizinců. Informace o něm byly tajné a proto bylo občas označováno jako "město duchů". Stejně jako řada dalších měst tohoto typu, bylo i Poliçan navrženo na malé ploše, a jednotlivé obytné domy byly standardizované, ale nízké bloky. Továrna byla postavena na kopci nad městem a byla dokončena v roce 1966.[1] Infrastruktura v městě byla základní, lokalita byla odlehlá. Město mělo však svůj dům kultury, který zahrnoval například kinosál. Město desítky let čelilo potížím s dodávkou pitné vody.[1]
Po pádu komunistického režimu v roce 1991 začal zdejší zbrojní průmysl postupně upadat, což mělo za následek nárůst nezaměstnanosti. Areál byl postupně opuštěn a ponechán zubu času. V roce 2002 byl zde zřízen závod na likvidaci munice. V roce 2015 se k městu připojily okolní obce Tërpan (1716 obyvatel) a Vërtop (4919 obyvatel). V téže době byl také zrekonstruován místní dům kultury.
V březnu 2020 bylo v souvislosti s pandemií covidu-19 město uzavřeno lockdownem.[2]
V roce 2022 byli u místního zbrojního závodu zadrženi čtyři čeští občané, kteří byli podezřelí z fotografování areálu.[3]
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Zemědělství v této oblasti se zaměřuje na pěstování pšenice, kukuřice, fazole a zeleniny. V okolní kopcovité krajině se pěstují také olivy, ořechy, fíky a vinná réva, která se zejména využívá při výrobě pálenky Grappa. Je zde i skleník s rozlohou 0,5 km².
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází silnice celostátního významu č. SH72 z Beratu do Çorovody. Železniční spojení se zbytkem Albánie město nemá.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Alexandros Kouros (* 1993), fotbalista
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mešita -
Hlavní náměstí -
Radnice -
Kulturní centrum -
Bytové domy z komunistické éry
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Rama në Polican: Qyteti do te këte uje te pijshem 24 ore. Gazetasi [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (albánština)
- ↑ Poliçani në shtetrrethim: ndalohen hyrje-daljet nga qyteti. Exit.al [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (albánština)
- ↑ Čtyři Češi zadržení v Albánii kvůli focení u zbrojovky byli propuštěni. CT24 [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poliçan na Wikimedia Commons
