Chobotnatci: Porovnání verzí

Chobotnatci
	Sloni indičtí
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Podtřída	placentálové (Placentalia);
Nadřád	Afrotheria;
Řád	chobotnatci (Proboscidea); Illiger, 1811
Sesterská skupina
	sirény (Sirenia)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 1. 2024, 13:23

Chobotnatci (Proboscidea) jsou řádem velkých býložravých savců, pro které je charakteristický pohyblivý chobot a řezáky, které jsou prodloužené v kly. Zlatým věkem chobotnatců byly třetihory, recentní (žijící) jsou pouze tři druhy: slon africký, slon pralesní a slon indický.^[1]

Charakteristika řádu

jsi gay

Vývoj chobotnatců

jsi gay

^[2]

Systém chobotnatců

čeleď: Ambelodontidae †
čeleď: Anthracobunidae †
čeleď: Barytheriidae †
čeleď: Deinotheriidae †
čeleď: Elephantidae - slonovití
čeleď: Mammutidae - mastodontovití †
čeleď: Moeritheriidae †
čeleď: Numidotheriidae †
čeleď: Stegodontidae †

Pozn.:U vyhynulých skupin systém není ustálený

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chobotnatci na Wikimedia Commons
Taxon Proboscidea ve Wikidruzích

Planetopia: Evoluce chobotnatců^{[nedostupný zdroj]} (česky)
Savci.upol.cz - chobotnatci (česky)
The ultimate ungulate:proboscidea (anglicky)
www.elephant.se - elephant facts and information (anglicky)
The developing renal, reproductive, and respiratory systems of the African elephant suggest an aquatic ancestry^{[nedostupný zdroj]} (anglicky)

[1] ttps://paleonerdish.wordpress.com/2021/07/23/a-brief-history-of-proboscideans/

[2] Článek na webu Technet

[1]

[2]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Charakteristika řádu ==
-Sloni byli dříve řazeni do polyfyletického [[klad]]u [[Kopytníci|Ungulata]] (kopytníci) v&nbsp;rámci kladu [[Paenungulata]] ("skorokopytníci"). Na základě genetických studií byl celý klad Paenungulata přeřazen do nadřádu [[Afrotheria]].
-Jsou digitigrádní, našlapují na prsty, kvůli jejich hmotnosti je však pata podložená polštářem z tukového vaziva, takže vypadají, jako by našlapovali celou plochou chodidla. Mají pět prstů, pátý prst někdy nedosahuje až na zem. Prsty jsou chráněné nehtovitými kopýtky. Kosti končetin jsou velmi silné a těžké, a nemají [[kostní dřeň]], jsou vyplněné houbovitou kostí.
+jsi gay
-Lebka chobotnatců je také velmi masivní, ale z velké části vyplněná kostními dutinami, aby nebyla tak těžká. Spodní čelist některých třetihorních druhů byla prodloužená, u dnešních chobotnatců je naopak zkrácená. Chobotnatci mají 26 zubů, ale v jednu chvíli je v ústní dutině zubů pouze 6; v jedné čelisti mohou být pouze dvě mohutné stoličky (vlevo a vpravo) a když se opotřebí, vypadává a je zezadu nahrazena novou. Sklovina stoličky je různě zřasená a u&nbsp;fosilních druhů slouží k&nbsp;jejich identifikaci - proto mnoho vědeckých jmen vyhynulých chobotnatců končí na -odon, tedy zub. Stále dorůstající řezáky bývají přeměněné v&nbsp;kly, které vyčnívají z&nbsp;ústní dutiny. U&nbsp;dnešních slonovitých jde o&nbsp;horní řezáky, u&nbsp;některých fosilních druhů se v&nbsp;kly přeměnily řezáky spodní, jsou známé i rody, které měly čtyři kly, dva z&nbsp;horních a dva z&nbsp;dolních řezáků.
-Chobot je charakteristickým znakem řádu; i když i jiná, nepříbuzná zvířata mají chobot (jako třeba [[tapírovití|tapíři]]). Žádní jiní savci ale nemají chobot tak dobře vyvinutý. Chobot se vyvinul z horního pysku a z nosu, nozdry jsou umístěné na konci chobotu. Je tvořen mnoha vrstvami svalů, konec je vyztužený chrupavkou. Chobot je tvořen a ovládán přes 40 tisíci jednotlivých svalů, díky tomu je chobot všestranným, plně pohyblivým nástrojem. Slouží k příjmu potravy a vody (ale pozor, sloni chobotem nepijí, vodu nasají a pak si ji vstřikují do tlamy) a také k očistě těla. Nejstarší chobotnatci ale chobot neměli.
-Kůže chobotnatců je lysá a vrásčitá, mají hodně podkožního tuku. Známe sice i osrstěné chobotnatce, ale u nich se jedná o druhotné ochlupení, předkové chobotnatců srst ztratili jako přizpůsobení se vodnímu prostředí. Kůže je velmi tlustá, chobotnatci jsou někdy, společně s [[hrochovití|hrochy]] a [[nosorožcovití|nosorožci]], nazýváni tlustokožci. Příbuzní s nimi ale nejsou.
-[[Varle|Varlata]] jsou umístěná uvnitř těla, nesestupují do šourku. Chobotnatci nemají vyvinutý [[šourek]] ani [[tříselný kanál]], ani během embryonálního vývoje ne. Ani předkové chobotnatců tedy šourek nikdy neměli, na rozdíl od [[kytovci|kytovců]] nebo [[ploutvonožci|ploutvonožců]], kteří mají také varlata v dutině břišní, ale prokazatelně až druhotně, jejich předkové měli vyvinutý šourek, do kterého gonády sestupovaly.
 == Vývoj chobotnatců ==
 {{Aktualizovat}}
+jsi gay
-Na konci [[Křída|křídy]] se od předků dnešních [[hmyzožravci|hmyzožravců]] oddělila skupina [[prakopytníci|prakopytníků]] (Condylarthra), společní předkové [[Creodonta|prašelem]] (Creodonta) i všech dnešních kopytníků. Kromě předků [[sudokopytníci|sudokopytníku]] a [[lichokopytníci|lichokopytníků]] se později oddělila větev [[Paenungulata]], předků dnešních chobotnatců.
-Nadřád Paengulata se dále rozdělil na předky dnešních [[damani|damanů]] a řád [[Tethytheria]]. Tetrytheria byl řád vodních savců, nebo savců žijících na pobřeží, velmi blízko vody. Z té doby tedy pochází znaky chobotnatců, které svědčí pro přizpůsobení se vodnímu prostředí (lysá kůže, varlata uvnitř těla). V [[eocén]]u, asi před 60 milióny lety, se začali oddělovat dnešní chobotnatci. Dalšími potomky Tetratherií jsou [[sirény]] a vyhynulý řád [[desmostyli]].
-Nejstarší rody chobotnatců jsou ''[[Anthracobune]]'', jehož fosilie byly nalezeny v Africe a Asii. Žil ve spodním eocénu, asi před 50 mil. lety. Eocenní chobotnatci žili v bažinách, kde spásali vegetaci, neměli chobot ani kly a podobali se spíše dnešním tapírům nebo hrochům. V průběhu evoluce docházelo k prodlužování řezáků.
-V [[oligocén]]u se objevili první chobotnatci, kteří již měli chobot a kly - na rozdíl od dnešních zástupců měli kly čtyři. Dva kly vznikly z řezáků horní čelisti, spodní čelist byla prodloužená a opatřená dalšími dvěma kly.
-''[[Primelephas]]'', druh žijící v pozdním [[miocén]]u, se již velmi podobal dnešním chobotnatcům a je přímým předkem obou rodů dnešních [[slon]]ů, ''Loxodonta'' i ''Elephas'', a také vyhynulého rodu ''[[Mamut|Mammuthus]]''.
-Kromě vývojové větve, která vedla k recentním chobotnatcům, známe fosilní, podivné tvory, patřící také mezi chobotnatce. Zástupci třetihorní čeledě [[deinotheriidae]] neměli kly v horní čelisti, ale v dolní, chobotnatci z čeledi [[ambelodontidae]] měli spodní čelist prodlouženou v jakousi lopatu, kterou nabírali potravu. Na konci třetihor a během [[pleistocén]]u ale tito tvorové vyhynuli.
+<ref>[https://technet.idnes.cz/nejvetsi-slon-0fd-/veda.aspx?c=A181228_134232_veda_vse Článek na webu ''Technet'']</ref>
-== Recentní chobotnatci ==
-Recentní je pouze jedna čeleď, [[slonovití]]. Slon africký je největší suchozemské zvíře a drží také primát v délce březosti, 660 dní. Přestože chobotnatci obývali celý svět kromě Austrálie, dnešní druhy žijí jen v Africe a v jižní a jihovýchodní Asii. Slon africký je největším suchozemským živočichem současnosti, velcí jedinci mohou dosahovat hmotnosti až přes 10 000 kg.<ref>[https://technet.idnes.cz/nejvetsi-slon-0fd-/veda.aspx?c=A181228_134232_veda_vse Článek na webu ''Technet'']</ref>
 == Systém chobotnatců ==