Doudleby: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
UPRAVENÍ A JE TO SPRÁVNĚ A NENI TO PROPAGANTA
značky: revertováno možný vandalismus vulgarity editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=obci v okrese České Budějovice|druhý=městysu na Rychnovsku|stránka=Doudleby nad Orlicí}}
{{Různé významy|tento=obci v okrese České Budějovice|druhý=městysu na Rychnovsku|stránka=Doudleby nad Orlicí}}
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec}}
'''Doudleby prostě prdel světa je to nejhorší obce v ČR viz historie'''
| název = Doudleby
| katastrální území = Doudleby
| status = obec
| NUTS3 = CZ031
| obec s rozšířenou působností = [[České Budějovice]]
| pověřená obec = [[České Budějovice]]
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| okres = České Budějovice
| země = [[Čechy]]
| PSČ = 370 07
| počet částí obce = 2
| počet katastrálních území = 1
| počet ZSJ = 2
| adresa = Doudleby 6<br />370 07 České Budějovice
| web = http://www.doudleby.com
| úřední web =
| e-mail = doudleby@volny.cz
| starosta = Zdeněk Šmíd
| starosta aktuální k = 2022
| mapa = Doudleby CB CZ.png
}}
'''Doudleby''' ({{Vjazyce2|de|''Teindles''}}) jsou [[obec]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], necelých deset kilometrů jižně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], v místech, kde řeka [[Malše]] zaklesnutým [[meandr]]em vytváří výrazný, k západu vybíhající ostroh. Obec tvoří dvě části, vlastní Doudleby na pravobřežním ostrohu, obtékaném Malší, a proti nim na levém břehu [[Straňany]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==
Doudleby jsou nejhorší obec v České Republice a vlastně i ve světě je to prdel světa a nejhorší obydlí je ev.č.201.
Povodí [[Malše]] a horní [[Vltava|Vltavy]] se v době kolem roku 800 stalo ústřední oblastí [[Slované|slovanského]] osídlení kmene [[Doudlebové|Doudlebů]]. Kmenovým centrem bylo od přelomu 8. a 9. století až do přelomu 9. a 10. století [[Branišovice (hradiště)|branišovické hradiště]] nad řekou Malší. [[Doudleby (hradiště)|Hradiště v&nbsp;Doudlebech]] bylo založeno při [[Přemyslovci|přemyslovské]] kolonizaci [[Doudlebsko|Doudlebska]] v 10. století.<ref name="zavrel"/> První psaná zmínka o doudlebském hradišti se vyskytuje v [[Kosmas|Kosmově]] ''[[Kosmova kronika česká|Kronice české]]'' z počátku 12.&nbsp;století v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete [[Slavník]]a roku [[981]]. Kosmas zde jmenuje Doudleby (''Dudlebi'') mezi pohraničními hrady Slavníkova panství na jižní straně proti Němcům. Mezi současnými historiky však převládá názor, že kronikář vzhledem k časovému odstupu od popisované doby nepostihl situaci přesně a že Doudleby byly spíše oporou pražských [[Přemyslovci|přemyslovských]] knížat. Od 10. do 13.&nbsp;století představovaly Doudleby středisko [[Hradská soustava|hradské soustavy]] pro oblast jižních Čech, jmény jsou známi zdejší [[kastelán]]i Kochan (1175) a Pilunk (1179 a 1186).<ref name="lutovsky"/> [[Antonín Profous]] vysvětluje německé jméno Doudleb – ''Teindles'' poněmčením českého slova označujícího opevněné hrady – ''Týnec''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| titul = Místní jména v Čechách
| url = https://www.academia.edu/16089140/Anton%C3%ADn_Profous_M%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na_v_%C4%8Cech%C3%A1ch_jejich_vznik_p%C5%AFvodn%C3%AD_v%C3%BDznam_a_zm%C4%9Bny_1_d%C3%ADl_A_H_Place_names_in_Bohemia_their_formation_the_original_meaning_and_changes_1_Part_A_H_
| strany = 396
| svazek = 1
| typ svazku = díl
}}</ref>

Se založením města [[České Budějovice|Českých Budějovic]] coby nové opory panovnické moci význam Doudleb rychle upadl: poslední zmínka o doudlebském kraji pochází z roku 1268 a k roku 1291 už byly Doudleby v soukromých rukou, držel je rytíř Čeněk z Cipína, zakladatel rodu [[Doudlebští z Doudleb|Doudlebských z Doudleb]]. Doudlebští, jejichž [[erb]] (půl ozbrojence tasícího meč) v novější době přijala obec za svůj, zde seděli po dvě a půl staletí. Posledním z nich, který ves držel, byl Petr Doudlebský z Doudleb (†&nbsp;1550), proslulý jak statečností v boji s [[Osmanská říše|Turky]], tak skrblictvím. Tento prodal roku 1522 svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji v roce 1544 koupilo město České Budějovice pro [[Kostel svatého Mikuláše (České Budějovice)|kostel sv. Mikuláše]]. Druhá polovice Doudleb přešla z majetku Doudlebských na rod [[Slavkovští ze Šonova|Slavkovských ze Šonova]] a po dalších prodejích roku 1574 do rukou [[Vilém z Rožmberka|Viléma z&nbsp;Rožmberka]]. Tak se stalo, že až do zrušení poddanství byla ves rozdělena mezi panství České Budějovice a [[Třeboň]]. Třeboňská část se po smrti posledního [[Rožmberkové|Rožmberka]] [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]] v roce 1611 dostala Janu Jiřímu ze Švamberka. Ten se účastnil [[České stavovské povstání|českého stavovského odboje]], pročež byl v roce 1621 majetek jeho dědicům [[konfiskace|zkonfiskován]] a panství se ujal císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand&nbsp;II.]] V roce 1660 je koupil hrabě [[Jan Adolf I. Schwarzenberg|Jan Adolf ze Schwarzenberku]], [[Schwarzenbergové|jehož potomci]] pak byli pro polovinu doudlebských obyvatel vrchností až do roku 1848. Od roku 1850 dodnes tvoří Doudleby a Straňany společnou samosprávnou obec.

=== Starostové ===
* 2010–2014 František Rytíř
* od 2014 Zdeněk Šmíd


== Členění obce ==
== Členění obce ==
Dle informace kde je číslo je tam MNV
Obec Doudleby se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území ''Doudleby''
*
* Doudleby
* [[Straňany]]

== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Doudlebech}}
[[Soubor:Čapkův most od Straňan.jpg|náhled|vlevo|Čapkův most, pohled k čp. 13]]

* [[Doudleby (hradiště)|Doudlebské hradiště]] je slovanský [[Raný středověk|raně středověký]] hrad o rozloze přibližně 4,8 hektarů ze druhé poloviny 10.&nbsp;století.<ref name="encyklopedie-hradist"/> [[Říční brod|Brod]] přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího [[Čapkův most|Čapkova mostu]], jednak v protějším zákrutu řeky.
* Farní kostel [[Vincenc ze Zaragozy|svatého Vincence]], na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem čtyřicátých let 12.&nbsp;století, nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze 14.&nbsp;století, jsou jimi [[gotická architektura|gotický]] [[Kněžiště|presbytář]] a [[sakristie]] (obdobného provedení jako v nedalekém [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenném Újezdě]]); v sakristii byly odkryty vzácné gotické [[freska|fresky]] s výjevy ''Narození Páně'' a ''Klanění Tří králů'' z doby po roce 1350. Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl [[polír]] Petr de Maggi, který byl během stavby nahrazen Jiřím Wortnerem, podle plánů [[Pavel Ignác Bayer|Pavla Ignáce Bayera]]. Zděná kruchta byla postavena ve 20. letech 18. stol. podle plánů [[Anton Erhard Martinelli|Antona Erharda Martinelliho]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šanda
| jméno = Martin
| titul = Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách
| místo = Česke Budejovice
| rok vydání = 2020
| počet stran = 359
| strany = 233
| isbn = 978-80-85033-94-6
| isbn2 = 80-85033-94-1
| oclc = 1249757546
}}</ref> Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18.&nbsp;století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu ''Madony doudlebské'' (originál z doby kolem roku 1440 chová [[Národní galerie v Praze]]), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na [[Hluboká (zámek)|Hluboké]]. Na věži jsou zavěšeny dva [[zvon]]y, velký, odlitý roku 1876 v [[Bochum]]i a malý – umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský [[Děkanát a vikariát|děkanát]], jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 [[farnost]]í). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi [[Dolní Stropnice]], [[Heřmaň (okres České Budějovice)|Heřmaň]] a [[Plav]].
* Sousoší [[Pieta|Piety]] před kostelem, dílo českobudějovického sochaře [[Leopold Hueber|Leopolda Huebera]] z roku 1756
* Kaple [[Svatá Barbora|svaté Barbory]], za kostelem, barokní z doby kolem roku 1680. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku 1993. Původní obraz sv. Barbory z roku 1755 odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce 2000.
* [[Fara]] (čp. 28), obsahuje prvky někdejší gotické tvrz rytířů z Doudleb. Barokně přestavěna v letech 1703 až 1704, obnovena po požáru roku 1911.
* Dům čp. 13, z roku 1851, ve stylu [[Selské baroko|selského baroka]]
* Dům čp. 29, částečně [[Roubená stavba|roubený]], se zachovanou [[Černá kuchyně|černou kuchyní]]
* Čapkův most přes Malši z let 1928 až 1929 spojuje Doudleby a Straňany. Pojmenován po [[František Miroslav Čapek|Františku Miroslavu Čapkovi]] (1873–1946), učiteli, poštovním úředníku, a regionálním vlastivědci, který se zasloužil o jeho stavbu.
* Lávka [[Max Biaggi|Maxe Biaggiho]], obnovená po povodních v roce 2002 za finančního přispění tohoto závodníka.
* [[Mohyla|Mohylové]] pohřebiště v lokalitě ''Zádušní (Klášterní) les'', asi kilometr východně od Doudleb, prokopáno v 19. století. Raně středověké slovanské mohyly snad příslušely ke starší fázi osídlení hradiště.
* Doudleby jsou symbolickým střediskem [[Doudlebsko|Doudlebska]], etnografické oblasti s [[Doudlebské nářečí|nejjižnějším českým nářečím]]. V obci působí ''[[Národopisný soubor Doudleban]]'' (založen 1943), provozuje se zde řada barvitých folklórních tradic a slavností, zejm. ''Doudlebský masopust'', ''velikonoční řehtání'' či ''Doudlebské dožínky''.
* Jméno obce nese planetka [[(6060) Doudleby]], objevená v roce 1980 [[Antonín Mrkos|Antonínem Mrkosem]] na observatoři [[Kleť]]

== Občanská vybavenost ==
* Základní škola a mateřská škola, otevřena 7. ledna 1978 společně se školní jídelnou<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šifter
| jméno = Jan
| titul = Doudlebsko den za dnem
| isbn = 978-80-906857-5-8
}}</ref>
* Kulturní dům s pohostinstvím
* Hasičská zbrojnice
* Knihovna
* Víceúčelová budova – obchod, obecní úřad, dětská poradna

== Osobnosti ==
* Marie Běhounková (1911–?), národopisná sběratelka
* [[Oldřich Nouza]] (1903–1974), básník
* [[Otto Matoušek]] (1890–1977), malíř, který zde často pobýval

== Odkazy ==


=== Reference ===
<references>
<references>
<ref name="lutovsky">{{Citace monografie
<ref name="lutovsky">{{Citace monografie
Řádek 140: Řádek 56:
}}</ref>
}}</ref>
</references>
</references>
*

=== Literatura ===
* [[Jiří Černý (historik umění)|Černý Jiří]]: Poutní místo Doudleby a deskový obraz Madony s Ježíškem, Jihočeské muzeum, Výběr, 2003, č. 2, s. 247–268.
* Havlice J. - Lavička R. - Sterneck T. - Šimánek J.: Doudleby. Historie, památky, tradice, Doudleby 2008.
* {{Citace monografie
| příjmení = Kovář
| jméno = Daniel
| odkaz na autora = Daniel Kovář
| titul = Českobudějovicko
| svazek = II. Pravý břeh Vltavy
| vydavatel = Veduta
| místo = České Budějovice
| rok = 2008
| počet stran = 344
| isbn = 978-80-86829-41-8
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Doudleby}}
* {{RÚIAN}}
* {{Oficiální stránky}}


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}

Verze z 28. 8. 2023, 17:57

Tento článek je o obci v okrese České Budějovice. O městysu na Rychnovsku pojednává článek Doudleby nad Orlicí.
Doudleby
Kostel sv. Vincence
Kostel sv. Vincence
Znak obce DoudlebyVlajka obce Doudleby
znakvlajka
Lokalita
Pověřená obec
Obec s rozšířenou působností
(správní obvod)
Historická země
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel473 (2023)[1]
Rozloha5,86 km²[2]
Katastrální území
Nadmořská výška425 m n. m.
Počet domů170 (2021)[3]
Počet částí obce
Kontakt
Adresa obecního úřadu
doudleby@volny.cz
Starosta
Oficiální web: www.doudleby.com
Doudleby
Doudleby
Další údaje
Kód obce544400
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doudleby prostě prdel světa je to nejhorší obce v ČR viz historie

Historie

Doudleby jsou nejhorší obec v České Republice a vlastně i ve světě je to prdel světa a nejhorší obydlí je ev.č.201.

Členění obce

Dle informace kde je číslo je tam MNV

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

Chybná citace: Na <ref> se jménem „lutovsky“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „zavrel“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „encyklopedie-hradist“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.