Tajga: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 91.232.87.155 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David V.
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značka: revertováno
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Taiga ecoregion.png|náhled|Severský jehličnatý les – tajga (zeleně).]]
[[Soubor:Taiga ecoregion.png|náhled|Severský jehličnatý les – tajga (zeleně).]]
[[Soubor:Вид с г. Чёрная сопка в направлении р. Базаиха - panoramio.jpg|náhled|Sibiřská tajga v Krasnojarském kraji v Rusku]]
[[Soubor:Вид с г. Чёрная сопка в направлении р. Базаиха - panoramio.jpg|náhled|Sibiřská tajga v Krasnojarském kraji v Rusku]]
'''Severský jehličnatý les''' neboli '''tajga''' je název [[biom]]u, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Jedná se o zpravidla [[Jehličnatý les|jehličnaté lesy]], s jen malou příměsí odolných listnatých stromů. Nejvíce takových lesů se vyskytuje v [[Kanada|Kanadě]] a především na [[Sibiř]]i, odkud pochází i místní název ''tajga.'' Obecně vzato jsou to oblasti, které mají převahu [[srážky|srážek]] nad [[Vypařování|výparem]], dlouhé studené zimy a krátké, i když poměrně teplé léto. Dřeviny tajgy jsou schopny přetrvat i výrazný chlad, a vyskytují se tak i v oblastech s [[Permafrost|věčně zmrzlou půdou]].
'''Severský jehličnatý les''' neboli '''tajga''' je název [[biom]]u, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Jedná se o zpravidla
[[Jehličnatý les|jehličnaté lesy]], s jen malou příměsí odolných listnatých stromů. Nejvíce takových lesů se vyskytuje v [[Kanada|Kanadě]] a především na [[Sibiř]]i, odkud pochází i místní název ''tajga.'' Obecně vzato jsou to oblasti, které mají
[srážky|srážek]] nad [[Vypařování|výparem]], dlouhé studené zimy a krátké, i když poměrně teplé léto. Dřeviny tajgy jsou schopny přetrvat i výrazný chlad, a vyskytují se tak i v oblastech s [[Permafrost|věčně zmrzlou půdou]].


== Obecná charakteristika ==
== Obecná charakteristika ==

Verze z 14. 2. 2023, 12:19

Severský jehličnatý les – tajga (zeleně).
Sibiřská tajga v Krasnojarském kraji v Rusku

Severský jehličnatý les neboli tajga je název biomu, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Jedná se o zpravidla


jehličnaté lesy, s jen malou příměsí odolných listnatých stromů. Nejvíce takových lesů se vyskytuje v Kanadě a především na Sibiři, odkud pochází i místní název tajga. Obecně vzato jsou to oblasti, které mají př [srážky|srážek]] nad výparem, dlouhé studené zimy a krátké, i když poměrně teplé léto. Dřeviny tajgy jsou schopny přetrvat i výrazný chlad, a vyskytují se tak i v oblastech s věčně zmrzlou půdou.

Obecná charakteristika

Tajga se vyskytuje především na Sibiři, zejména v její střední a východní části, dále ve Skandinávii, poloostrově Kola, ve Finsku a v Karélii a v severozápadním Rusku, Na americkém kontinentu se vyskytuje ponejvíce v Kanadě a na Aljašce.

Pohled na tajgu ve Finsku
Jezero v tmavé tajze

Základní podmínkou pro rozšíření jehličnatých lesů je podnebí – především délka vegetačního období, kdy po dobu 1–4 měsíců průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 °C. Na severu tajga přechází v tundru (přechodný pás s roztroušenou stromovou a keřovou vegetací se nazývá lesotundra), na jihu pak v biom smíšených a listnatých opadavých lesů, případně do chladné lesostepi. Díky velkému množství srážek a následné chemické reakci se spadaným jehličím vznikají podzolové půdy. Následně kyselá voda z půdy vymývá sloučeniny železa, které klesají níže a tvoří nepropustnou vrstvu. Na takových půdách se potom vytvářejí bažiny, močály a rašeliniště, které jsou pro severskou tajgu typické. Organická hmota je soustředěna jak v živých rostlinách, tak v odumřelé biomase. Významnou biologickou roli v cyklické obnově porostů tajgy hrají často i velkoplošné lesní požáry.

Flóra

Rostlinná složka tajgy je poměrně druhově chudá a dosti uniformní. Co do fyziognomie porostů lze rozlišit dva základní druhy tajgy. Takzvaná tmavá tajga se vyskytuje na vlhčích, živinami bohatších půdách, zpravidla mimo permafrost; jedná se o zapojené lesy s převahou smrků a jedlí a hustým, často neprostupným podrostem z keříčků různých druhů brusnic, vysokých bylin a bohatého mechového patra. Naproti tomu takzvaná světlá tajga pokrývá klimaticky extrémnější stanoviště např. ve vyšších horách, v oblastech s velkými výkyvy teplot (východní Sibiř), chudou či suchou půdou, rašeliništi nebo na permafrostu; v řídkém, někdy až parkově rozvolněném porostu dominují modříny, které tvoří i nejsevernější hranici lesa, a světlomilné borovice; významný je výskyt odolných drobných listnáčů a keříků, zvláště břízy, osikyvrby. Společná pro všechny oblasti je přítomnost cirkumboreálních (obtočnových) vegetačních prvků.

Světlá modřínová tajga v Jakutii

Fauna

V jehličnatých lesích žije řada ohrožených druhů savců, např. medvěd, vlk, los, rys, bobr, vychuchol, rosomák, sobol atd.

Využití

Hospodářsky významný je lov kožešinové zvěře a těžba dřeva (především Skandinávie). Lidská sídla se v pásmu jehličnatých lesů vyskytují jen sporadicky, podobně i síť silnic a železnic není příliš rozvinutá. Hlavní roli hraje letecká a vodní doprava. V těžbě nerostných surovin je nejvýznamnější ropazemní plyn na SibiřiAljašce.

V Česku

S jehličnatými lesy se setkáváme často mimo oblast jejich přirozeného výskytu (např. Česko, Švýcarsko, Rakousko), kde rostou ve vysokých nadmořských výškách nebo v podmáčených oblastech. Jde o tzv. klimaxové smrčiny, popř. rašelinné smrčiny a podmáčené smrčiny. Někdy se tyto porosty označují i pojmem horská tajga, ovšem většina jehličnatých lesů je v Evropě pěstována uměle.

V Česku je kromě horské tajgy podle biologických průzkumů izolovanou oblastí tajgy území v oblasti Ralska, mezi Českou Lípou, Doksy, Stráží pod RalskemBakovem nad Jizerou. Podle archeologa Petra Meduny specifický ráz místní krajiny souvisí s relativní neúspěšností Přemyslem Otakarem II. založených měst Bezděz, Doksy a Kuřívody.[1][2]

Odkazy

Reference

  1. BARTOZS, Jakub. Vědci se podívali nově na Máchův kraj a překvapivě našli tajgu. iDnes.cz [online]. 2010-07-04 [cit. 2015-03-11]. Dostupné online. 
  2. URVÁLKOVÁ, Tamara. Tajga pod Bezdězem. Český rozhlas Plus [online]. 2014-01-23 [cit. 2015-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy