Jehličnaté lesy mírného pásma

Jehličnaté lesy mírného pásma
	příkladem jehličnatého lesa mírného pásma je borovicový les
	rozšíření jehličnatých lesů mírného pásma
Ekologie
Biogeografické oblasti	palearktická, nearktická, neotropická
Geografie
Kontinenty	Evropa, Asie, Severní Amerika, Afrika
Podnebí	mírný pás, subalpinské
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehličnaté lesy mírného pásma je suchozemský biom definovaný Světovým fondem na ochranu přírody. Jehličnaté lesy mírného pásma se vyskytují převážně v oblastech s teplým létem a chladnou zimou a liší se druhy rostlin. V některých převažují jehličnaté stromy, zatímco v jiných rostou především listnaté stálezelené stromy nebo směs obou typů stromů.^[1] Samostatný typ stanoviště, tropické jehličnaté lesy, se vyskytuje v tropičtějším podnebí.

Jehličnaté lesy mírného pásma jsou běžné v pobřežních oblastech regionů, které mají mírné zimy a vydatné srážky, nebo ve vnitrozemí v sušším podnebí či horských oblastech. Tyto lesy obývá mnoho druhů stromů včetně borovice, cedru, jedle a sekvoje. V podrostu se vyskytuje také široká škála bylinných a keřových druhů. Jehličnaté lesy mírného pásma udržují největší množství biomasy ze všech suchozemských ekosystémů a vyznačují se mohutnými stromy v oblastech deštných lesů mírného pásma.^[1]

Strukturálně jsou tyto lesy poměrně jednoduché a skládají se zpravidla ze dvou vrstev: koruny a podrostu. Některé lesy však mohou obsahovat i vrstvu keřů. Borovicové lesy podporují bylinnou přízemní vrstvu, v níž mohou převládat trávy a byliny, které přispívají k ekologicky významným požárům. Naproti tomu vlhké podmínky, které panují v deštných lesích mírného pásma, podporují dominanci kapradin a některých bylin.^[1]

Lesní společenstva s převahou obrovských stromů (např. sekvojovec obrovský, či sekvoj vždyzelená), neobvyklý ekologický fenomén, se vyskytují na západě Severní Ameriky, jihozápadě Jižní Ameriky a také v australské oblasti, například v jihovýchodní Austrálii a na severu Nového Zélandu.^[1]