Všežravec: Porovnání verzí

Nápověda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 7. 4. 2021, 08:37

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Všežravec (také omnivor (z lat.) nebo pantofág (z řeč.)) je organismus (nejčastěji živočich) bez specializace na jednostranný příjem masité nebo rostlinné potravy. Trávicí soustava těchto organismů je schopna strávit potravu jak živočišného, tak rostlinného původu. Na poměru množství jednoho druhu potravy oproti druhému nezáleží. Mezi všežravce patří například slepice, krůty, prasata, švábi, škvoři, někteří hlodavci (např. potkani), medvědi a také šimpanz či člověk. Člověk byl ale dříve spíše masožravec.^[1]

Všežravost se u mnoha organizmů pravděpodobně vyvinula v dobách, kdy byla nouze o potravu, k jejímuž získávání byl tento primárně biologicky vybaven. Na druhou stranu třeba medvědi jsou primárně stavbou svého těla předurčeni k lovu a konzumaci masa (ať už rybího či savčího). Medvědi proto přecházejí k všežravosti v obdobích nouze o živočišnou stravu, kdy přežívají hlavně z tukových zásob, a na přilepšenou občas jedí různé druhy bobulí, popř. bylin.

Reference

↑ https://sciencemag.cz/clovek-byl-pres-2-miliony-let-vrcholovym-predatorem/ - Člověk byl přes 2 miliony let vrcholovým predátorem

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Potravové strategie a specializace

rostlinná: herbivor (býložravec)

folivor (listy) • frugivor (plody) • graminivor (tráva) • granivor (semena) • nektarivor (nektar) • palynivor-melitofág (pyl) • xylovor (dřevo) • fungivor (houby)

živočišná: karnivor (masožravec)

hematovor, sangvivor (krev) • insektivor (hmyzožravec) • myrmekovor (mravenci) • piscivor (ryby) • lepidovor (šupiny) • ofiovor (hadi) • moluskivor (měkkýši) • durovor (skořápkatí měkkýši, korýši a korály) • spongivor (houbovci) • mukovor (hlen, paraziticky)


kanibalistické	autokanibalismus (sebepožírání) • sexuální kanibalismus • oofágie (konkurenční embrya) • ovofágie (konkurenční plod, fétus) • pedofágie/infanticida (mláďata vlastního druhu: ne/příbuzná)

libovolná: omnivor (všežravec)

z principu bez specializací

pozůstatky: saprofág (rozkladač)

saprovor (mrchožrout) • detritovor (hnilobné zbytky) • koprofág (výkaly)

mikroskopické

bakterivor (bakterie)

míra specializace na zdroj

polyfág • oligofág • monofág (parazitismus)

metody

pastva • lov • filtrování • sběr • skladování • pěstování • chov • trofalaxe (dojení) • fagocytóza (do vakuol) • symbióza • cizopasení • kleptoparazitismus (krádež) • mutualismus (spolupráce) • altruismus (vyvrhování)

etologie

bentičnost (žití při dně, měkkýši, korýši) • včelí sbírání • předávání mezi mravenci • dojení medovice mšic • australští mravenci medonosní • houby v mraveništi • řasy na korálech • levhart zaháněný lvy • vzájemné krmení upírů

savčí

laktace-kojení (sání mléka) • odstavení • placentofágie (pozření placenty)


lidské	vegetariánství (veganství, frutariánství) • rozlišování původu potravy (lokavor (místní) / invazivor (z daleka))

zvláštní

mukofágie (hleny a slizy) • osteofágie • geofágie (horniny)

evoluce

predátor • kořist • ochranné přizpůsobení (adaptace) • obranné chování (mimikry) • koevoluce (efekt červené královny)

trávení • potravní řetězec

Portály: Biologie

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Všežravec&oldid=19686351“

Kategorie:

Skryté kategorie:

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{neověřeno}}
-'''Všežravec ''' (také '''omnivor''' (z lat.) nebo '''pantofág''' (z řeč.)) je [[organismus]] (nejčastěji [[Živočichové|živočich]]) bez specializace na jednostranný příjem masité nebo [[rostlinná potrava|rostlinné potravy]]. [[Trávicí soustava]] těchto organismů je schopna strávit potravu jak živočišného, tak rostlinného původu. Na poměru množství jednoho druhu potravy oproti druhému nezáleží. Mezi všežravce patří například slepice, krůty, prasata, [[švábi]], [[škvoři]], někteří [[hlodavci]] (např. [[potkan]]i), [[medvěd]]i a také šimpanz či [[člověk]].
+'''Všežravec ''' (také '''omnivor''' (z lat.) nebo '''pantofág''' (z řeč.)) je [[organismus]] (nejčastěji [[Živočichové|živočich]]) bez specializace na jednostranný příjem masité nebo [[rostlinná potrava|rostlinné potravy]]. [[Trávicí soustava]] těchto organismů je schopna strávit potravu jak živočišného, tak rostlinného původu. Na poměru množství jednoho druhu potravy oproti druhému nezáleží. Mezi všežravce patří například slepice, krůty, prasata, [[švábi]], [[škvoři]], někteří [[hlodavci]] (např. [[potkan]]i), [[medvěd]]i a také šimpanz či [[člověk]]. Člověk byl ale dříve spíše [[masožravec]].<ref>https://sciencemag.cz/clovek-byl-pres-2-miliony-let-vrcholovym-predatorem/ - Člověk byl přes 2 miliony let vrcholovým predátorem</ref>
 Všežravost se u mnoha organizmů pravděpodobně vyvinula v dobách, kdy byla nouze o potravu, k jejímuž získávání byl tento primárně biologicky vybaven. Na druhou stranu třeba medvědi jsou primárně stavbou svého těla předurčeni k lovu a konzumaci masa (ať už rybího či savčího). Medvědi proto přecházejí k všežravosti v obdobích nouze o živočišnou stravu, kdy přežívají hlavně z tukových zásob, a na přilepšenou občas jedí různé druhy bobulí, popř. bylin.
+== Reference ==
+<references />
 {{Pahýl}}